Článek se zabývá tématem identity katolické charity. Autor se snaží o popis hlavních rysů identity charity katolické církve a o určení, které z nich by případně mohly být v současnosti v ohrožení. Za nejproblematičtější vidí autor článku udržení katolické identity v personální oblasti.Zobrazit text
Předkládaná studie představuje část výsledků výzkumných rozhovorů s pracovníky Diecézní charity Plzeň, které se týkaly významu jejich víry pro jejich (sociální) práci. Autor přitom zohledňuje nejen názory v církvích socializovaných křesťanů, ale i všech dalších pracovníků, které lze na základě předchozího dotazníkového výzkumu označit za religiózní. Popisem a zhodnocením výpovědí respondentů je ve studii ukázáno, že organické propojení víry a sociální práce se sice děje jen zřídka, ale pak může být rozšířením pracovníkovy odborné kompetence.Zobrazit text
Článek upozorňuje na potřebu sebereflexe z hlediska řešení vztahu mezi odbornou kompetencí a principem pozorného srdce v katolické sociální práci. Jako východisko pro tuto sebereflexi a pro výzkum řešení dané otázky v každodenní praxi katolických pomáhajících organizací nabízí autoři typologii pojetí vztahu odbornosti a formace srdce a typologii pojetí charitní práce v prostředí katolické církve.Zobrazit text
Sociální projekty islámských organizací v ČR se mohou stát příkladem zájmu muslimů o to, jaké bude jejich místo v jedné ze středoevropských společností. Zakát (arab. očištění) je označení jednoho z pěti pilířů islámu, který se vztahuje na každého muslima. Jedná se o instituci almužny, která se postupným historickým vývojem ustanovila jako náboženská daň z majetku a z příjmů. Vedle provozu Islámského centra a osvětové činnosti jsou charitativní projekty hlavními oblastmi aktivit Islámské nadace v Praze i Islámské nadace v Brně. Zobrazit text
V předloženém článku se snažíme upozornit na skutečné důvody často kritizovaného neosobního a neprofesionálního chování státních úředníků / sociálních pracovníků v průběhu jejich jednání s konkrétními uživateli služeb. Tvrdíme, že příčiny těchto jednání bychom měli hledat v náročnosti pracovního prostředí, ve kterém pracují, jakož i v komplexnosti, nejednoznačnosti a mnohdy i konfliktnosti vnějšího institucionálního prostředí zaměstnávajících organizací, které ovlivňují jejich rozhodování. Naším cílem je pokud možno co nejkomplexněji vystihnout povahu moderních státních organizací v oblasti sociální politiky a práce, jakož i vysvětlit postavení a roli sociálních pracovníků v průběhu samotného procesu poskytování služeb. Zobrazit text
Sociální práce vždy reagovala na změny společenských podmínek. Klíčovou změnou, která se odehrála v souvislosti s vyzráváním moderní doby, se v kontextu úvah o nové roli sociální práce jeví proces individualizace a v souvislosti s ním proměna pevně zakotvené identity v identitu utvářenou jako reflexivní projekt. V článku se zamýšlíme, zda tato změna přináší nějaké důsledky pro sociální práci.Zobrazit text
Autorka článku měla možnost v posledním ročníku svého vysokoškolského studia (přesněji březen až červen 2006) působit čtyři měsíce v Namibii jako stážistka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity u organizace Člověk v tísni, o. p. s. V průběhu svého pobytu získala mnoho poznatků o této zemi a její sociální situaci.
Článek obsahuje obecné informace o Namibii jako takové a o sociálních problémech, se kterými se potýká. Zobrazit text
