3/2012

Současná politika státu a sociální práce

Autoři článku předkládají výstupy z projektového šetření, realizovaného v rámci projektu GAČR č. 403/09/1113 s názvem „Výzkum náboženských interpretací motivujících k sociální práci“, jehož cílem bylo identifikovat různorodost křesťanské orientace pracovníků v sociálních službách a zkoumat souvislost této orientace s chápáním a realizací sociální práce. Cílem tohoto článku pak je prezentovat výše zmiňované identifikované různorodosti a souvislosti.
V první části článku (Úvod a Popis projektu) popisujeme teoretická východiska pro naše výzkumné šetření, v další části pak prezentujeme výsledky výzkumu, které jsou roztříděny do pěti oblastí: „Snaha evangelizovat, Souvislost mezi vírou a sociální prací, Pojetí víry u pracovníků v sociálních službách, Pojetí člověka u pracovníků v sociálních službách, Pojetí Boha u pracovníků v sociálních službách.“
Data byla sebrána prostřednictvím kvalitativních rozhovorů s 19 pracovníky v sociálních službách z celé České republiky a z různých organizací (poskytujících různé sociální služby). Tito respondenti byli vybráni z předchozího pilotního šetření, kterého se zúčastnilo 35 respondentů. Ke kvalitativním rozhovorům byli pak z těchto 35 respondentů vybráni ti pracovníci, kteří se explicitně považovali za křesťany a ve sledovaných kritériích (věk, pohlaví, náboženská orientace, pojetí Boha, pojetí člověka, pojetí víry, výše dosaženého vzdělání, druh organizace) pokrývali co nejširší spektrum.Zobrazit text

Článek reflektuje význam etiky a požadavek komplexnosti v sociální práci, v návaznosti na úvahy francouzského filozofa Gillese Lipovetskeho o proměnách etického paradigmatu a na souvislostech etiky a zdraví. Zdůrazňuje přitom zvláště v etice sociální práce ne vždy doceňovaný význam individuálně etických motivací. Ty se ukazují v kontextu proměn etického paradigmatu jako oslabené. V důsledku toho se dovolává bližšího obsahového vymezení základního principu v sociální práci – pojmu lidské důstojnosti. Zobrazit text

Odpovědnost se ukazuje jako důležitý pojem nejen praxe, ale i výzkumu v sociální práci. Jako takový však zůstává poměrně mnohoznačný a není jednoduché jej interpretovat. Tato stať nejprve předkládá základní definování pojmu odpovědnosti, stejně jako model odpovědnosti využitý pro analýzu získaných dat. Kromě deskripce odpovědnosti se zaměřuje na to, jak pracovníci popisují vliv odpovědnosti na jejich rozhodování. Výzkum byl realizován na MÚ Kytkovice. Bylo využito kvalitativního rámce a data byla tvořena polo-strukturovanými rozhovory. Jako zásadní pro praxi rozhodování se ukázalo rozdělení klientů na tzv. technické a tzv. se vztahem, k nimž se pojí odlišný druh odpovědnosti.Zobrazit text

Autori diskutujú a poskytujú základné informácie o akademických esejách, ich kontexte a štruktúre
v sociálnej práci. Zameriavajú sa na základné princípy použitia tohto formátu v akademickom písaní
viac ako iné najčastejšie používané metódy (seminárne práce a atď.) Príspevok tiež poukazuje na hlavné body pri hodnotení a vypracovaní kvalitnej eseje.Zobrazit text

Uvedená práce čerpá z disertační práce Sociální aspekty přechodu studentů ze vzdělávání do zaměstnání, kde je komplexně zpracovaná problematika vzdělanostní společnosti a klíčového momentu, kdy studenti opouštějí systém profesního vzdělávání, aby své schopnosti a vědomosti uplatnili na trhu práce.
Zkušenost vycházejících studentů ze vzdělání je stěžejní pro odhalení rizik a úskalí spojené s ideálem vzdělanostní společnosti, pragmatickou stránkou společenského života a reálnými možnostmi trhu práce. Sociální aspekty přechodu studentů ze vzdělávání do zaměstnání zachycují hlavní oblasti, v nichž dochází ke střetům očekávání a reality. Procesem přechodu studentů do zaměstnání se formuje i obor sociální práce, kde právě vzdělávání může problémy v sociální práci nejen evidovat, ale hledá i nové formy řešení.
Zachycen je nejen trh práce, ale také oblast kulturního a sociálního rozvoje. Jejich zkušenosti jsou názorně vykresleny pomocí etnografického výzkumu, konkrétně etnografického rozhovoru. Cílem je definovat nejrizikovější oblasti přechodu studentů ze vzdělávání do zaměstnání, ověřit je v etnografických rozhovorech a získaný analyzovaný materiál postoupit k vytvoření pozitivních intervenčních podpor sociálních pracovníků a pracovníků ve vzdělávání. Tato publikace se zabývá stěžejními problémy studentů končících studium a odkazuje na detailní zpracování v disertaci.Zobrazit text