3/2016

Bydlení chudých

Sociální práce nemá v očích laické i odborné veřejnosti v České republice jednoznačné vymezení. Proces uznání sociální práce jako specializované profese, který v české společnosti probíhal do poloviny 20. století, byl počátkem 50. let přerušen vlivem komunistické totality. V současné době opět pokračuje, ale, také vzhledem k „tekuté době“, neustále vyvstává otázka: „Čím sociální práce je?“ Tato stať se pokouší přispět k tématu pevnějšího ustavení sociální práce uvnitř oboru a ve společnosti vymezením podpůrné úlohy sebezkušenosti v procesu institucionalizace sociální práce.Zobrazit text

Článok sa venuje uplatňovaniu komunitnej dimenzie v individualizovanej kompenzačnej pomoci osobám s ťažkým zdravotným postihnutím na Slovensku. Autorka operacionalizuje, čo znamená uplatňovanie komunitnej dimenzie v tejto špeciálnej oblasti verejnej politiky. Následne identifikuje jej prvky v súčasnej legislatíve i praxi, osobitne pri výkone sociálnej posudkovej činnosti pre túto oblasť. Sprostredkováva aj výsledky akčného sociálneho výskumu realizovaného počas pilotného overovania návrhu vzdelávacieho programu „Kompenzačná pomoc“. Tento sa bude v budúcnosti využívať pri vzdelávaní sociálnych pracovníkov a pracovníčok v rámci špecializovaného odboru sociálnej práce zameraného na oblasť kompenzačnej pomoci osobám s ťažkým zdravotným postihnutím. Formuluje odporúčania pre systemizáciu, resp. posilnenie komunitnej dimenzie kompenzačnej pomoci, diskutuje o jej súčasných facilitátoroch a inhibítoroch.Zobrazit text

Text seznamuje s částí výsledků výzkumu provedeného metodou participativního výzkumu zakotveného v komunitě. Výzkum byl realizován v tzv. sociálně vyloučené lokalitě a byl orientován na identifikaci a analýzu potřeb jejích obyvatel a obyvatel jejího sousedství. Cílem předloženého textu je pomocí výzkumných výsledků, konceptu sociálního vyloučení a etiketizační teorie reflektovat nezamýšlené důsledky, které může přinést označení určitého území jako sociálně vyloučeného. Tato reflexe je orientována především vnímáním samotných obyvatel sociálně vyloučené lokality a jejího sousedství.Zobrazit text

Cílem našeho textu je prezentovat pohledy sociálních pracovnic a dalších sociálně aktivních participantů na příčiny nepokojů ve Šluknovském výběžku v roce 2011 v kontextu kritické praxe sociální práce. Veřejný, politický a mediální diskurs zdůrazňoval spíše příčiny individuální, kladl důraz na agresivitu a nepřizpůsobivost Romů, naopak nevěnoval příliš pozornost kontextu sociálních problémů ve Šluknovském výběžku a strukturálním příčinám. Chtěly jsme zjistit, zda a jak tento diskurs sdílely i sociální pracovnice, či reflektovaly i jiné možné příčiny eskalace sociální situace. Pohled sociálních pracovníků následně hodnotíme v kontextu kritické praxe sociální práce. K dosažení cíle jsme využily kvalitativní výzkumnou strategii s využitím narativní analýzy. Rekonstrukce možných příčin událostí na Šluknovsku z pohledu sociálních pracovnic ukazuje i alternativní příběhy sociálních nepokojů k mediálnímu, veřejnému a politickému diskursu.Zobrazit text

Příspěvek prezentuje výsledky terénního výzkumu (SGS03/FSS/2015), který byl realizován Fakultou sociálních studií Ostravské univerzity v Ostravě v období červenec–září 2015 a jehož cílem bylo zjistit příčiny, které vedou rodiny s dětmi k životu na ubytovně, a zjistit, jaké mají rodiny s dětmi potřeby v oblasti bydlení. Terénní výzkum byl zaměřen na nízkopříjmové rodiny s dětmi žijící na ubytovnách (dle typologie ETHOS se jedná o osoby bez bytu) na území statutárního města Ostrava. Pozornost byla rovněž zaměřena na zjištění, jakým způsobem chtějí rodiny s dětmi svou situaci v oblasti bydlení řešit a jak hodnotí své možnosti a pomoc při získání bydlení. Situace rodin s dětmi, které se ocitají v bytové nouzi a jsou nuceny žít na ubytovnách, vyžaduje řešení za pomoci využití komplexního souboru nástrojů, ve kterém významnou úlohu představuje rozvoj a podpora sociální práce, která se bude zaměřovat na zprostředkování přístupu k adekvátnímu bydlení a jeho udržení, či koordinace aktivit na místní úrovni za účelem zprostředkování odpovídající formy sociálního bydlení.Zobrazit text

Sociální služby pro klientky azylových domů pro matky s dětmi nejsou v řadě případů účinné. Obzvláště u příjemkyň sociální práce střídající pobyty v azylových domech. Dlouhodobost pobytu v azylovém domě je vnímána jako jedna z podstatných překážek úspěšné reintegrace. Článek je založen na parciálních výstupech výzkumného projektu analyzujícího proces reintegrace této cílové skupiny, který byl založen na participativním výzkumném přístupu, na spolupráci s klientkami azylových domů. Na základě analýzy bariér a akcelerátorů procesu reintegrace jsou zde akcentovány vnímané potřeby této cílové skupiny, které mohou být významným podkladem pro rozvoj inovací v oblasti sociální práce s touto cílovou skupinou.Zobrazit text

Autorky se v předkládané studii zabývají spokojeností matek samoživitelek v oblasti bydlení. Na samoživitelky přitom nahlíží jako na skupinu, která je ve větší míře vystavena riziku chudoby a sociálního vyloučení. Autorky představují analýzu spokojenosti samoživitelek s bydlením a tuto porovnávají se spokojeností vdaných žen. Vychází přitom z dílčích výsledků kvantitativního šetření, které realizovaly na přelomu roku 2014 a 2015 technikou standardizovaných Dotazníků životní spokojenosti (DŽS) autorů Fahrenberga a kol. Výzkumný soubor čítal celkem 420 žen, z toho 209 matek samoživitelek a 212 vdaných žen. Z výsledků šetření vyplynulo, že spokojenost žen je ve velké míře ovlivněna statutem samoživitelky, neboť výsledky odhalily vyšší spokojenost s bydlením ve prospěch vdaných žen, a to ve všech zkoumaných oblastech bydlení. V závěru autorky zdůrazňují význam výsledků výzkumu pro sociální práci a diskutují, jakým způsobem by měla sociální práce na zjištěné skutečnosti reagovat.Zobrazit text