5/2017

Terapie v sociální práci?

Článek je diskusí o teorii dilemat sociálních pracovníků, jak je vymezuje Musil (Musil et al., 2004;
Musil, 2004; Musil, 2008; Musil, Nečasová, 2008; Musil, Janská, 2011). Je věnován zejména pojmům
spojeným se zvládáním nesourodých očekávání, která před sociální pracovníky staví jejich práce
s klientem v organizacích. Z výsledků této práce je patrné, že teorie zvládání dilemat si zaslouží
pozornost a doplňování o nové poznatky. Jedním ze zjištění plynoucích ze stati je možnost zvládat
obtížná rozhodování změnou sociálních pracovníků, resp. jejich ideálů, a tím dilema vyrušit.Zobrazit text

Od konce 20. století intervenují do chodu společnosti mnohé procesy určující její podobu. Jedním z nich
je informatizace, která proniká i do oblasti sociální práce. V českém prostředí není procesu informatizace
sociální práce, který s sebou přináší implementaci informačních a komunikačních technologií do jejího
výkonu, prozatím věnována dostatečná pozornost. Cílem stati je předložit zkušenosti ze zahraničí,
tyto komparovat s českým prostředím sociální práce a hledat možnosti transferu zahraničních
poznatků a zkušeností. Stať přináší parciální výsledky kvalitativního výzkumu za využití techniky
polostrukturovaných rozhovorů s 6 sociálními pracovníky sociálně aktivizačních služeb pro rodiny
s dětmi zaměřeného na reflexi informatizace české sociální práce. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že
sociální pracovníci proces informatizace velmi intenzivně vnímají, přičemž se podle nich nejvýznamněji
dotýká třech oblastí: (1) vedení intervencí sociálním pracovníkem; (2) formy komunikace mezi
sociálním pracovníkem a uživatelem a (3) vztahu sociálního pracovníka s uživatelem. Získané poznatky
a identifikované oblasti jsou ve shodě s tématy řešenými zahraniční odbornou literaturou, tudíž se lze
při jejich řešení touto inspirovat.Zobrazit text

Alkoholizmus ako pravidelné, nadmerné a zdravie ohrozujúce konzumovanie alkoholických nápojov
považujeme za závislosť, ktorá ohrozuje nielen jedinca, ale aj celú spoločnosť. Článok predstavuje
zistenia realizovaného výskumu, ktorého čiastkovým cieľom bolo identifikovať mieru výskytu
konzumácie alkoholu u detí v detských domovoch. Výberový súbor tvorilo 141 detí z detských domovov
v Nitrianskom kraji (n = 141). Celkovo boli dáta získané zo siedmych detských domovov. Išlo o zámerný
výber, pričom v každom detskom domove boli respondentmi deti a mládež vo veku od 11 do 19 rokov.
Zber dát sa uskutočnil pomocou dotazníka ESPAD, z ktorého boli vybrané oblasti, na ktoré bol
zameraný náš výskum. Dotazník vznikol v rámci medzinárodnej štúdie ESPAD. Výskum ukázal, že
takmer tri štvrtiny respondentov majú skúsenosť s požívaním alkoholických nápojov, pričom najčastejšie
požívaným alkoholom je pivo a tvrdý alkohol. Výskumné zistenia demonštrujú potrebu realizovať
opatrenia v oblasti sociálnej politiky a zamerať sa na tvorbu a realizáciu preventívnych programov so
zreteľom na špecifické potreby detí z detských domovov.Zobrazit text

Bezdomovectví sice není trvalý stav, ale jen třetina zkoumané skupiny se dokázala během posledních
pěti let dostat z ulice. Polovina skupiny patří i v této době do kategorie zjevného bezdomovectví
a šestina jsou latentní bezdomovci. Z výsledků vyplývá, že faktory ovlivňující propad na ulici přispívají
i k chronizaci bezdomovectví. Jsou to zejména negativní zkušenosti z rodiny a s tím související chybění
jakéhokoli zázemí, nevýhodné osobnostní vlastnosti, ale i neschopnost a neochota systematicky pracovat
(která je dána jak osobnostními vlastnostmi, tak chyběním žádoucích návyků). Významným negativním
faktorem přispívajícím k chronizaci bezdomovectví je dlouhodobé užívání drog a alkoholu.Zobrazit text

Ambicí autorek je prostřednictvím výsledků realizované přehledové studie na témata zdraví obyvatel
a obyvatelek azylových domů a jejich přístupu ke zdravotním službám vnést tuto problematiku
do oblasti zájmu sociální práce. Svou pozornost zaměřily autorky především na fyzické a psychické
zdraví osob v azylových domech, zdraví žen z azylových domů a možnosti využívání zdravotnických
služeb osobami žijícími v azylových domech. Autorky chtějí upozornit na potřebu tvorby komplexní
podkladové analýzy v oblasti zdraví obyvatel azylových domů v České republice pro účely rozvoje
sociální práce a sociálních služeb určených této cílové skupině.Zobrazit text

Od objevení se pandemie HIV/AIDS sehrává sociální práce klíčovou roli v organizování a poskytování
služeb v oblasti prevence a pomoci lidem žijícím s HIV/AIDS a lidem ohroženým nákazou tímto
onemocněním. Navzdory pokroku v oblasti léčby zůstává prostým faktem, že základem pro snižování
nových případů diagnostik a v minimalizování lidského utrpení je právě prevence. Reakce na měnící
se zátěže jednotlivých regionů a skrytých populací, tj. těch žijících s HIV/AIDS a v největším riziku
nákazy, se pro současnou praxi sociální práce stávají výzvou. Příští generace sociálních pracovníků se
stane svědkem expanze pandemie pravděpodobně do všech kontextů praxe sociální práce (Natale,
2010). Aby se praxe sociální práce mohla rozvíjet a své reakce na nové výzvy v oblasti HIV/AIDS
přizpůsobovat, musí sama sebe reflektovat. Článek chce do této diskuse přispět zprostředkováním
toho, jak je sociální práce a její role v řešení problematiky vnímána těmi, kterých se zacílení jejích
intervencí v tomto kontextu nejvíce týká, lidmi žijícími s HIV/AIDS, z jejich vlastní perspektivy.Zobrazit text