Vážené čtenářky a čtenáři, v tomto čísle soustředíme pozornost na vztah „participativního“ a „expertního“ přístupu (dále jen „PP“ a „EP“). Autoři článků napsaných k tomuto tématu mluví, až na jednu výjimku, o participaci. Její pojetí se ovšem v sociální práci vynořilo a vyvíjí jako reakce na EP. Zobrazit text
Cílem příspěvku je přinést do diskuse k tématu expertního a participativního přístupu v sociální práci otázku, jak se tyto koncepty, tj. kategorie expertnosti a participativnosti, promítají do supervize v sociální práci v historickém kontextu a jak jsou v ní aktuálně pojímány.Zobrazit text
Článek přináší odpověď na výzkumnou otázku: „Jaké jsou bariéry zapojení lidí s drogovou závislostí do tvorby veřejných politik a opatření, která se jich týkají?“Zobrazit text
Cílem článku je analyzovat perspektivy chápání participace osob bez domova optikami jednotlivých aktérů působících na poli sociálních služeb a sociální pomoci lidem bez domova.Zobrazit text
Cílem textu bylo identifikovat a analyzovat chápání cílů komunitní práce a faktorů ovlivňujících její výkon z perspektivy komunitních pracovníků působících v sociálně vyloučených lokalitách. Pozornost byla věnována tomu, které faktory účastníci výzkumu interpretují jako faktory přispívající k úspěšnosti a které jako bránící úspěšnosti komunitní práce.Zobrazit text
Autorky se v textu věnují problému vztahu mediace a sociální práce, konkrétně se ptají, jaké je místo mediace v sociální práci, zda se jedná o nezávislý samostatný vzor jednání, nebo o specifickou metodu sociální práce.Zobrazit text
Text hledá odpověď na otázku, jak chápat vztah mezi praxí sociální práce a právem z pozice kritické sociální práce a jak řešit přítomné kolize.Zobrazit text
Text vychází z předpokladu, že rodiče seniorského věku, kteří pečují o své dospělé děti s mentálním handicapem, jsou pro sociální práci doposud neviditelnou cílovou skupinou. Cílem textu je přinést odpověď na otázku: Jak subjektivně prožívají vlastní životní situaci senioři, neformální pečovatelé o dospělé lidi s mentálním handicapem?Zobrazit text
V kontextu dlouhodobějších proměn společnosti (individualizace, migrace, hodnotová pluralita, sociální a kulturní diverzita, proměna rodiny a dětství, sociální nerovnosti atd.) i aktuálních změn českého školství (zejm. inkluzivní vzdělávání) si článek klade za cíl oživit diskusi o vhodnosti institucionalizace školní sociální práce v prostředí českých základních škol. Komparujeme přitom pohledy ředitelů základních škol a oborníků z oblasti sociální práce.Zobrazit text
