- Akademické texty posílejte do 30. 10. 2022 na akademik@socialniprace.cz.
- Prakticko-publicistické texty posílejte do 30. 4. 2023 na publicistika@socialniprace.cz.
- Číslo vychází 30. 6. 2023.
Anotace
Pandemie
Od prosince roku 2019 se planeta Země potýká s pandemií SARS-CoV-2, onemocněním COVID-19. Za pandemii byla Světovou zdravotnickou organizací (WHO) prohlášena v březnu roku 2020. Pandemii přitom chápeme jako epidemii zasahující více kontinentů v určitém časovém období. Z historického hlediska prošlo lidstvo mnohými výraznými pandemiemi, přičemž tou nejzávažnější, z hlediska ztráty lidských životů, byla španělská chřipka, která propukla v letech 1918–1920 a sčítala 50 mil. obětí.
Pandemie, v současné době onemocnění COVID-19, má značné dopady nejen v oblasti zdravotní, ekonomické, ale také sociální a psychologické. Dopady pandemie se promítají do života každého jedince a ovlivňují fungování jeho samotného i celé společnosti.
Zpočátku pandemie se společnosti potýkaly s různými dezinformacemi, pandemie byla podceňována (ve smyslu popírání), anebo naopak přeceňována. Tzv. první vlna pandemie s sebou přinesla vlnu solidarity, kdy nejen pracovníci z řad pomáhajících profesí se zapojili do boje s pandemií v podobě výroby roušek, jejich distribuce, dále v podobě sběru a distribuce hygienických prostředků, pomoci osamělým jedincům (zejména seniorům) s nákupy, apod. První vlna pandemie byla spojována se zmiňovanou solidaritou, empatií, potřebou pomoci. Následovaly další pandemické vlny, v rámci nichž se začalo objevovat, kromě výše pozitivně vnímaného, stále více omezení, nařízení, příkazů a zákazů, které dennodenně ovlivňovaly každého z nás.
Do pozornosti médií se dostávali ti tzv. v první linii, tedy zdravotníci. Postupem času se začalo hovořit o dalších pomáhajících profesích – sociálních pracovnících, pracovnících v sociálních službách, psycholozích, pedagozích a dalších. Pandemie zasahovala stále více do života každého z nás a značně ovlivňovala náš zaběhlý způsob života.
Zdravotníci a sociální pracovníci se potýkali s nedostatkem zaměstnanců, v důsledku onemocnění COVID-19 či karantény. Na pomoc byli povoláni studenti medicíny či studenti oborů sociální práce. Samotné školy musely takřka ze dne na den přejít na online výuku prakticky bez jakýchkoliv znalostí, dovedností a vybavení. Provoz škol byl omezen či školy byly zavřené. Namísto frontální výuky se do popředí dostává digitalizace, která je prostorem pro rozvoj nerovností v nejrůznějších oblastech společnosti. Z tohoto důvodu stát reaguje různými podpůrnými programy, na webových portálech se objevují speciální sekce věnované pandemii.
Jedinci, rodiny a v konečném důsledku celá společnost se potýká s důsledky koronavirové pandemie, s koronakrizí.
V souvislosti s pandemickou situací se objevuje spousta otázek typu: Jak nás pandemie ovlivnila? Jaké budou její důsledky, jak v krátkodobé, tak dlouhodobé perspektivě? Co nás pandemie naučila, co nám naopak vzala, v čem nás omezila, zbrzdila? Chápeme pandemii jako hrozbu, či příležitost?
Pandemie koronaviru vede k významným změnám ve společnosti, ve světě. Je řazena do oblasti nepředvídatelných událostí typu „černá labuť“. Souvisí s digitalizací a digitalizaci rozvíjí. Dává prostor novým pracovním podmínkám typu home office a současně vytváří prostor pro nerovnosti. Jak tedy můžeme na pandemii 21. století nahlížet?
Odpovědi na tyto otázky hledáme v čísle 3/23 Pandemie. Toto číslo nabízí pohled na pandemickou situaci z různých perspektiv. Vítány jsou jak publicistické, tak akademické články.
Pojďme společně rozšířit povědomí o pandemické situaci. Těšíme se na vaše články.
Monika Chrenková a Peter Brnula,
editoři čísla
