Zaměření na individuální potřeby rodiny a využití jejich potenciálu je cestou k překonání životní krizové situace a nastavení funkčního přístupu v péči o dítě s ohroženým vývojem (Šándorová, 2015). Schopnost reagovat na potřeby všech členů rodiny a dobrá orientace ve speciálních potřebách dítěte je jednou ze základních forem pomoci rané péče (Hradilková a kol., 2018). Služba je proto závislá na nástroji, který umožní komplexní posouzení individuálních zvláštností dítěte v raném věku, tuto diagnostiku můžeme provádět jako vstupní, adaptační, průběžnou a výstupní (Šándorová, 2017).
Cílem tohoto příspěvku je popis systému vyhodnocování vývojových potřeb dítěte při vstupu do služby Rané péče Krůček Správy zdravotních a sociálních služeb Cheb, p. o., s cílovou skupinou dětí s mentálním či kombinovaným postižením, PAS a ohroženým psychomotorickým vývojem v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Poznávání každého jednotlivého dítěte a jeho vývojové úrovně v rámci komplexní diagnostiky v rané péči budeme dělit do tří kategorií: zdravotnická, speciálně pedagogická a psychologická, sociální (Šándorová, 2017).
Zdravotnický okruh komplexního vyhodnocování
Diagnostika medicínská spadá zcela do kompetence zdravotnického personálu, a přestože „… stanovení adekvátní prognózy vývoje je základním předpokladem pro efektivní edukaci, socializaci, enkulturaci a (re)habilitiaci či terapii v rané péči“ (Šándorová, 2017, s. 102), není paradoxně žádoucí z hlediska standardů kvality sociálních služeb, aby byla lékařská diagnóza zjišťována a bylo s ní pracováno v dokumentaci klientských rodin (Šándorová, 2017). Do lékařských závěrů je proto v rané péči Krůček pouze nahlíženo a poradce si maximálně vytváří poznámky, aby byl schopen rodinu doprovázet procesem určení a přijetí diagnózy a aby mohly být včas zahájeny příslušné intervenční programy. Při podávání žádosti o poskytování rané péče je pořízen výpis nezbytných údajů pro doložení právního nároku na intervenci.
Sociální okruh komplexního vyhodnocování
Z oblasti sociální jsou v rané péči zapotřebí znalosti o systému rodiny a možném dopadu krizových situací na její fungování, komunitě a jejím významu pro život jednotlivce a rodiny, systému státní sociální podpory se zaměřením na osoby se zdravotním postižením, systému nestátní finanční podpory (nadace, …) a systému sociálních a jiných veřejných služeb (komunitní služby, nadace, …; Asociace rané péče České republiky, 2018).
Výše jmenovaný okruh potřeb byl v průběhu let 2010 až 2013 zpracován v rámci projektu Karlovarského kraje do tzv. Regionální karty sociálních služeb. Mimo nástroj pro zjišťování potřeb slouží Regionální karta také pro měření dopadů činnosti sociální služby (QQT, s. r. o., 2014). Se zahájením krajského projektu vznikla v rané péči Krůček řada interních formulářů, které jsou k Regionální kartě vztažené a umožňují mapování sociálních potřeb dítěte a celé rodiny. Tyto dokumenty nosí poradce s sebou do domácího prostředí rodin již od podpisu smlouvy o poskytování rané péče a mapuje tak sociální potřeby uživatelů průběžně během každé intervence. Nad rámec formulářů spojených s Regionální kartou jsou dále využívány pro mapování sociálních potřeb např. Ekomapy, Mapa vztahů nebo Vyhodnocovací rámec nadace Lumos s oblastmi: rodičovská kapacita a rodina a prostředí.
Speciálně pedagogický a psychologický okruh komplexního vyhodnocování
V závislosti na úrovni rozvinutí transdisciplinárního týmu je vyhodnocení psychomotorického vývoje prováděno přímo střediskem rané péče nebo ve spolupráci s externími pracovníky (Pretis, Barlová, Hradilková, 2019). Raná péče Krůček má úzce navázanou spolupráci s externisty, jako jsou kliničtí psychologové, kliničtí logopedi, ergoterapeuti, fyzioterapeuti, ostatní terapeuti a další pedagogičtí pracovníci nejen v Karlovarském kraji, ale i jinde v ČR dle potřeby. Při spolupráci je využíváno tzv. kruhové podpory, a to buď ve formě rovného postavení všech zúčastněných, nebo v podobě, kdy sociální pracovník zaujímá centrální postavení. Volba schématu péče či jejich kombinace, kdy a v jakém intervalu se bude multidisciplinární tým scházet a kdo konkrétně jej bude tvořit, je vždy dána výstupem z komplexního posouzení potřeb jednotlivých rodin. (Jankovský a kol., 2015)
Speciálně pedagogické mapování vývojových potřeb dítěte je prováděno speciálním pedagogem, který je součástí týmu. Tento pracovník se vydává společně se sociálním pracovníkem do rodiny již k podpisu smlouvy, kde navazuje první kontakt s dítětem v jeho přirozeném prostředí a může již částečně získávat informace o vývoji dítěte formou pozorování, které pak doplňuje o komplexní mapování vývoje dítěte probíhající v prostorách ambulance. Tímto postupem je zajištěno hned několik benefitů, dítě se se speciálním pedagogem seznamuje ve svém bezpečném prostředí a v ambulanci je pak jeho úroveň spolupráce mnohem vyšší, zajišťující vyšší validitu hodnocení. Sociální pracovník také profituje z tohoto spojení, neboť se během podpisu smlouvy může zcela věnovat rodičům a na základě komplexního mapování speciálním pedagogem získává metodiku pro rozvoj podpory vývoje dítěte do začátku spolupráce s rodinou.
Diagnostiku psychologickou má plně v rukou klinický psycholog, který je externím členem multidisciplinárního týmu. Je-li zapotřebí, disponuje poradce rané péče Krůček screeningovými dotazníky pro záchyt rizika poruchy autistického spektra, dle aktuálního chronologického věku dítěte volí pro použití mezi dotazníky M-DACH, M-CHAT-R/F a CARS II-ST, které mohou sloužit jako podklad pro odborné vyšetření.
Výše popsaný systém v této podobě je v Krůčku využíván od začátku roku 2019 a postupně přináší další benefit v možnosti porovnávání jednotlivých mapování speciálním pedagogem, čímž Krůček disponuje s efektivním nástrojem pro posouzení kvality služby.
Tereza Vrbatová,
poradce rané péče, Raná péče Krůček, Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb, p. o.
Použité zdroje a literatura
Asociace rané péče České republiky, z. s., 2018, Profil poradce rané péče – kompetence v praxi rané péče, [online]. Projekt Profesionalizace Asociace pracovníků v rané péči, z. s., Operační program zaměstnanost, r. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/99_041/0002241, [cit. 26.02.2021]. Dostupné z: https://www.arpcr.cz/res/archive/001/000194.pdf?seek=1551739187
HRADILKOVÁ, Terezie. Praxe a metody rané péče v ČR: průvodce sociálním modelem. Praha: Portál, 2018, 152 s. ISBN 978-80-262-1386-4.
JANKOVSKÝ, Jiří a kol. Sociální pracovník v multidisciplinárním týmu. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2015. Sešit sociální práce. ISBN 978-80-7421-088-4.
PRETIS, Manfred, Jitka BARLOVÁ a Terezie HRADILKOVÁ. Raná péče: příručka pro teorii a praxi. Přeložila Věra KLOUDOVÁ. V Praze: Pasparta, 2020. ISBN 978-80-88290-65-0.
RACEK, Jindřich, Hana SOLAŘOVÁ a Alena SVOBODOVÁ. Vyhodnocování potřeb dětí: praktický průvodce: metodika vyhodnocování. Praha: Lumos Foundation, c2014. ISBN 978-80-260-5521-1.
ŠÁNDOROVÁ, Zdenka. Raná péče v referenčním poli speciální pedagogiky a sociálních služeb. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2017, 177 s. ISBN 978-80-7560-054-7.
ŠÁNDOROVÁ, Zdenka, Barbora FALTOVÁ. Služba sociální prevence raná péče – alternativa pro ústavní péči i výzva pro sociální pedagogiku. Sociální pedagogika. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2015, 3. (2), 51‒63. ISSN 1805-8825. DOI: 10.7441/soced.2015.03.02.04.
QQT, s. r. o., 2014, Příloha závěrečné publikace: Regionální karty sociálních služeb Karlovarského kraje [online], [cit. 2. 3. 2021]. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/dotace/Documents/Socialni-sluzby/rana-pece-1-1-2019.pdf
