deprese

Recenze knihy: Ellen Forney. Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já. Praha: Portál, 2020. „Jaké to je, když se zblázníte? Ellen Forney to postihlo krátce před třicítkou, kdy u ní propukla bipolární porucha. O svém životě, kde se střídá mánie a deprese, píše s nadhledem a s humorem. Dává nahlédnout do manických epizod, kdy se její život „rozjede“ a ona nad ním ztrácí kontrolu, i do epizod deprese, kdy se z jejího života vytrácí barvy a smích. Nežije ale jen mánií a depresí, s vtipem a nadsázkou popisuje, jaké to je žít s nálepkou „blázna“. Výsledkem je temně vtipná a velmi osobní kniha.“ Takto zní anotace na zadní straně publikace, kterou vydalo letos nakladatelství Portál v prvním vydání, a troufámZobrazit text

Kniha známého spisovatele autentickým a odvážným způsobem zaznamenává jako jedna z prvních svého druhu jeho postupný propad do deprese a následnou cestu k uzdravení. Popisuje události od jeho cesty do Paříže v roce 1985, kdy se začal jeho stav povážlivě zhoršovat, a formou koláže zážitků, sebereflexí, spekulací a reportážního líčení odhaluje příčiny a důsledky deprese, poukazuje na roli této nemoci v životě jiných spisovatelů (Camus, Levi, Gary) a osobností, a vůbec otevírá mnohá do té doby spíše přehlížená témata spojená s depresí. Naléhavost umělecké výpovědi je spojena s mnoha praktickými postřehy a úvahami, a i proto se Viditelná temnota, poslední velké dílo Williama Styrona, stala svého druhu klasikou. Doslov ke knizeZobrazit text