výzkum

Pracovní povinnost (PP), nařízená studentům v souvislosti s realizací proticovidových opatření, byla bezprecedentním zážitkem krizové práce v sociálních službách. Dlouhodobý výzkum s osmi studentkami bakalářského programu speciální pedagogiky FP TUL v kontextu PP trval ve třech fázích od března 2020 do května 2022. První rozhovory proběhly v rámci předvýzkumu v r. 2020, další v r. 2021 a poslední dotazování v r. 2022, kdy studentky již absolvovaly a profesionálně pomáhaly. Odstup dvou let nám umožnil získat retrospektivní náhled, poukázal na tehdejší bilanci šoku, stresu, vyčerpání i smysluplnosti. Traumata spojená s pandemií Covid-19 v zařízeních sociální péče se transformovala do neopakovatelných vzpomínek na rychle nabyté pracovní kompetence, uplatnitelné praktické dovednosti i na spokojenost. Vstupní předpoklady aZobrazit text

Dotazníkové šetření V článku se zaměřuji na odlišné pohledy ve vnímání přínosu supervize různými skupinami pracovníků. Při vlastní supervizní praxi od roku 2016 zjišťuji ze zpětných vazeb, že supervizi pozitivně a jako přínosnou vnímají sociální pracovníci, méně vedoucí pracovníci, a ještě méně pracovníci v sociálních službách. Toto vnímání ovlivňuje více věcí. Podstatné je, zda si pracovník supervizi vyžádal, zde pak nezáleží na profesi. Vliv má i složení týmů. Pokud se v nich nachází aktivní pracovníci s dobrou sebereflexí, je postup supervizní práce rychlejší a lépe jsou vidět „změny“. Díky tomu pak supervizi jako efektivní vnímají i pracovníci v odporu a jejich nechuť supervizi absolvovat se snižuje. Jako důležité pro efektivituZobrazit text

V době koronavirové pandemie byli jednou z nejzasaženějších skupin senioři a seniorky, a to především v rezidenčních pečovatelských domech. Platí to pro Českou republiku i celou Evropu nebo Severní Ameriku. Svou roli sehrál jejich zdravotní stav, ale i podoba rezidenčního poskytování služeb a nízký respekt k lidským právům seniorů a seniorek – a také nízký zájem politické reprezentace situaci včas a adekvátně řešit. Mezi seniory a seniorkami v těchto zařízeních nebyl jen vysoký počet úmrtí, ale zároveň byli omezováni ve svých právech. Především v první vlně byly domovy uzavírány, byly omezeny návštěvy a kontakt s vnějším světem. Na jednu stranu jde o logický přístup, protože šlo oZobrazit text

Český sociálněvědní datový archiv (ČSDA)[1] je jedním z oddělení Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. ČSDA funguje jako národní centrum, které zpřístupňuje veřejnosti primární data ze sociálněvědních výzkumů (nejčastěji kvantitativní data z dotazníkových šetření). Jedná se zejména o ty výzkumné projekty, které byly podpořeny z veřejných zdrojů. Primární data jsou dostupná v elektronické verzi v katalogizačním systému NESSTAR[2] a je možné je využívat k další analýze. ČSDA se zaměřuje na katalogizaci nejrůznějších druhů dat, nejen sociologických, jsou mezi nimi i datové soubory, které je možné využít v oblasti sociální práce. Datové soubory mohou sloužit pracovníkům či pracovnicím z praxe – jako zdroje informací o cílových skupinách, se kterými pracují, nebo také těm, kteří dělajíZobrazit text

V príspevku sa pokúsime viesť diskusiu o tom, aký mechanizmus funguje v situácii, keď aktívneho človeka prudko deaktivizuje nejaký (v našom prípade silne reštrikčný) systém. Aktívny človek sa dostáva do väzby, tu sa musí – v zmysle svojich vôľových procesov – vlastne deaktivizovať. Po šoku z novej situácie musí mobilizovať sily na podriadenie sa systému, a teda sa adaptovať na nové prostredie a novú situáciu. V tomto systéme žije väznený počas výkonu trestu niekedy aj niekoľko rokov a napriek tomu, že vie, kedy mu končí trest a kedy vyjde na slobodu, takmer nikdy nie je dostatočne aktivizovaný na „život vonku“. Potom sa stáva, že väznený človek vychádza bránou väznice na slobodu a nie je pripravený naZobrazit text

Sedí, hlavu v dlaních, a přemýšlí, jak nastaví své bádání. Uvažuje nad tématem a výzkumnými otázkami. Cílené abstraktní uvažování není jednoduché. S pocitem marnosti vstane, obchází stůl, chvílemi se dívá z okna a pak bloudí očima po místnosti. Hledá činnost, která by byla v tuto chvíli důležitější než to zpropadené nastavování… „Ach jo!“ s povzdechem se vrací ke stolu a začíná znovu. Snad každý poctivý student sociální práce prožívá před koncem studia podobné okamžiky. Také sociální pracovníci hledající odpovědi na otázky plynoucí z praxe a výzkumníci toužící přinášet užitek to tak jistě také prožívají. Má-li být jejich práce někomu (něčemu) užitečná, musí být dobrá. Co jim ale pomůže dosáhnout dobrých výsledků?Zobrazit text