Případ s dobrým koncem
V červenci 2017 nás oslovil pan Novák, kterému se vrátila maminka (72 let) domů z nemocnice po amputaci levé dolní končetiny. Paní Nováková bydlí sama v panelákové garsonce ve 3. patře bez výtahu. Syn bydlí s rodinou ve městě vzdáleném 50 km od bydliště maminky. Paní Nováková se odmítla k synovi přestěhovat, chtěla zůstat doma. Syn takto dojížděl 14 dní každý den ráno a večer, aby mamince pomohl. Už je z dojíždění a péče o maminku vyčerpaný.
První setkání proběhlo v kanceláři koordinátorky pečovatelské služby. Synovi bylo vysvětleno fungování pečovatelské služby, včetně možnosti zajistit nepojistné dávky pro maminku – příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu a průkaz ZTP/P. Syn byl velice šťasten, že nemusí veškerou péči platit ze svého. Maminka má velice nízký důchod, který jí vyjde stěží na nájem a potřebné potraviny. Sám pan Novák má velkou rodinu a nemá dostatek financí na zajištění veškeré potřebné péče.
Druhé setkání proběhlo již v bytě maminky. Paní Nováková ležela na nízké válendě, byla zcela imobilní a používala inkontinentní pomůcky. Její postel byla obklopena několika židlemi, krabicemi, stále nerozbalenými kufry z nemocnice a dalšími věcmi. Paní Nováková byla velice apatická a posmutnělá. Těšila se domů z nemocnice, ale dobře si uvědomovala, že takhle to dál nepůjde, bez pomoci. Připadá si jako velká zátěž pro syna a nerada by ho dále obtěžovala.
Paní Novákové byla vysvětlena možnost výpomoci pečovatelky, která zajistí vše, co dosud syn dělal. Byla potěšena, že bude docházet jedna klíčová pečovatelka. Cítí se totiž velmi osaměle a opuštěně.
Výstupem šetření byl nakonec následující postup – vystěhování koberců, přes které paní Nováková nemůže přejet na vozíčku, zapůjčení polohovací postele (dokud nebude vyřízena polohovací postel hrazená ze zdravotního pojištění). Dále dojde k odstranění veškerého nábytku, který jí může omezovat v pohybu po pokoji. Syn upravil koupelnu – pro lehčí zajetí vozíkem zvětšil rám dveří, pořídil madla, nástavec na toaletu, sedátko do sprchového koutu a protiskluzovou podložku.
Pečovatelka poté začala k paní Novákové docházet 3x denně. Pomáhala s přípravou a podáním stravy, při osobní hygieně, s běžným nákupem a úklidem. Paní Novákové byla doporučena domácí péče i vzhledem k diagnostikované cukrovce. Zdravotní sestra docházela měřit paní Novákové hladinu inzulínu, ošetřovat jizvu po amputaci na noze a zajistila také další ošetřovatelské úkony.
Již po prvním měsíci bylo vidět zlepšení psychického stavu paní Novákové. S pečovatelkou si velmi dobře rozuměla, začala být motivovaná na další kroky k soběstačnosti. Za pomoci pečovatelky se naučila zvládat sama přesun z postele do vozíku, včetně přesunu na toaletu a na sedátko ve sprchovém koutu. Z důvodu diagnostikované cukrovky jí byla lékařem doporučena diabetická dieta. Dosud nebyla schopna ji přesně dodržovat. Problém představovala vysoká kuchyňská linka, kvůli které byla odkázána na donášku hotových jídel od syna. Tato jídla však nesplňovala standardy diety. Nakonec se rozhodla rozšířit pečovatelskou službu o dovoz obědů, jelikož tato služba poskytuje obědy dle diabetické diety stanovené nutriční terapeutkou.
Takto zlepšování psychického i fyzického stavu paní Novákové pokračovalo. Po 3 měsících dostala k dispozici náhradu chybějící končetiny a začala ji pravidelně navštěvovat fyzioterapeutka. Díky cvičení začala paní Nováková chodit za pomoci jedné hole a po půl roce byla schopna sama sejít tři patra, a dokonce si sama nakoupit. Tehdy se poskytovaná péče začala snižovat až do září 2018, kdy již paní Nováková byla plně soběstačná a pominul tak důvod k poskytování pečovatelské služby.
Příklad končící neúspěchem
V březnu 2018 nás oslovila paní Strnadová, která pečuje o svoji babičku paní Jeřábkovou (84 let). Bydlí v jednom domě. Paní Strnadová bydlí se svými třemi dětmi v 1. patře rodinného domku a paní Jeřábková bydlí v přízemí ve svém pokoji. Za poslední půl rok byla paní Jeřábková již třikrát hospitalizována kvůli pádu v domácnosti. Podstoupila i operaci kyčelního kloubu. Po této operaci (s celkovou narkózou) se zhoršily její kognitivní schopnosti – měla velmi zhoršenou krátkodobou paměť.
V únoru se paní Strnadová musela vrátit do práce po mateřské a nezvládala tak již pečovat o babičku celý den. Začala pracovat pouze v dopoledních hodinách, aby se poté mohla věnovat dětem a zvládala také péči o babičku. Vnučka nás oslovila s prosbou o zajištění dohledu nad babičkou po celé dopoledne. Po vysvětlení, že by byla vhodnější osobní asistence, byly předány vnučce kontakty na organizace poskytující osobní asistenci.
Paní Strnadová se nám však znovu ozvala za týden, že všechny oslovené organizace měly aktuálně vyčerpanou kapacitu. Oslovila nás s požadavkem zajištění výpomoci při ranní hygieně babičky. Během návštěvy v domácnosti odmítla paní Jeřábková jakoukoliv pomoc, vše dle svých slov zvládne sama. Vnučka po celou dobu návštěvy prosila babičku, aby souhlasila s výpomocí. Ta však vytrvale vše odmítala. Pečovatelská služba tak nebyla zavedená.
Za týden se nám paní Strnadová opět ozvala, že babička doma upadla. Po pádu byla v nemocnici hospitalizována dva dny. Po návratu se kognitivní schopnosti i mobilita paní Jeřábkové velmi zhoršily. Odmítla jít na kontrolu k praktickému lékaři, odmítla veškeré léky. Dokonce začala být na vnučku i pravnoučata agresivní, vulgární. Nakonec obvinila vnučku z krádeže oblečení, dokonce na ni zavolala policii a dožadovala se náhrady škody. Poté co bylo zjištěno, že veškeré oblečení, které identifikovala za ztracené, je ve skříni, policie odešla. Paní Strnadová je teď velmi zoufalá a neví, co má dále dělat. Bylo jí doporučeno navštívit s babičkou praktického lékaře, který by mohl doporučit odborná vyšetření. Praktický lékař má také zákonem povinnost své pacienty navštívit v domácnosti, tudíž by se dalo předejít tomu, že babička navštívit lékaře odmítne. Dále byla probírána možnost zastupování členem domácnosti (i možnost omezení svéprávnosti) a další možnosti sociálních služeb, např. domova se zvláštním režimem.
Po poslední konzultaci se paní Strnadová ozvala až v červnu 2018. Paní Jeřábková nakonec zemřela na geriatrickém oddělení v psychiatrické nemocnici, bližší informace jsme neobdrželi.
Přestože paní Jeřábková nebyla nikdy naším klientem, jednalo se o případ, který se během dalších dvou let opakoval v jiných podobách u několika dalších žadatelů o pečovatelskou službu. Tyto případy obvykle skončily u základního sociálního poradenství.
Z těchto případů je zřetelné, že je vysoká potřeba informovat rodiny o všech faktorech ovlivňujících stáří jejich blízkých. Doporučujeme připravit se na stáří blízkých a jednat preventivně pro zajištění co nejlepšího dožití blízkých osob a současně usnadnit péči rodinných příslušníků – např. skrze právní, sociální, zdravotní a finanční poradenství.
V tomto ohledu doporučujeme všem žadatelům portál www.neztratitsevestari.cz, který obsahuje základní informace o všech výše zmíněných druzích poradenství.
Lenka Holasová,
koordinátorka pečovatelské služby JMSOC, a.s.
