admin (Page 30)

Problematika uprchlictví nebyla až do nástupu tzv. migrační krize tématem, kterým by se společnost na území ČR nějak významně zabývala. Lze říci, že několik desítek odborníků z řad praktiků a akademiků diskutovalo problémy a výzvy spojené s uprchlictvím a často se (víceméně marně) snažilo upoutat k tomuto tématu pozornost politiků, úředníků, médií i zástupců široké veřejnosti. Přestože ČR disponuje významnou zkušeností s uprchlictvím obyvatel z některých balkánských či kavkazských zemí, před rokem 2015 šlo o marginální téma. Dnes se uprchlictví diskutuje. Vyjadřuje se k němu téměř každý. Výzvy a problémy spojené s uprchlictvím získávají různé významy a není lehké se v nich vyznat. Myslím, žeZobrazit text

SIMI (Sdružení pro integraci a migraci) je lidskoprávní nezisková organizace, která hájí práva migrantů a uprchlíků v České republice již 25 let. Byla založena v Praze v roce 1992 jako „Poradna pro uprchlíky“, s cílem pomáhat příchozím z válkou zmítané Jugoslávie. Pomoc spočívala nejen v poskytování bezplatného poradenství v sídle organizace, ale i přímo v uprchlických táborech na našem území. V současné době už SIMI činnost v uprchlických táborech nevykonává, ale zaměřuje se na poradenství migrantům v pražské kanceláři. Zde jim poskytujeme odborné rady nezávisle na jejich pobytových statusech. Služby SIMI tak jsou přístupné nejen uprchlíkům, ale bez rozdílu všem migrantům, kteří pomoc právě potřebují. Neméně důležitou součástí aktivit SIMI jeZobrazit text

V posledních dvou letech slýcháme a čteme v různých médiích a na sociálních sítích termíny uprchlík, migrant, běženec, cizinec, žadatel o azyl, nelegální uprchlík apod. Lidé, kteří se v problematice neorientují, nemají povědomí o významu těchto výrazů a všechny jim připadají totožné. V České republice existuje několik organizací, které se problematikou zabývají. Tou státní je Správa uprchlických zařízení, která provozuje tzv. přijímací střediska, pobytová střediska, integrační střediska, zařízení pro zajištění cizinců a centra pro integraci cizinců. Bližší informace o činnosti Správy uprchlických zařízení je možné nalézt na www.suz.cz. Já pracuji již více než 15 let s žadateli o udělení mezinárodní ochrany v Pobytovém středisku. To jsou lidé, kteříZobrazit text

Spolek POPIK ve spolupráci s časopisem Sociální práce/Sociálna práce uspořádal panelovou diskusi na téma „Proč je dobré se sdružovat?“. Volba tématu panelové diskuse nebyla náhodná. V zásadě šlo o reakci na dvě výzvy. První výzvou bylo získání inspirace. Studují a vyučující, kteří utváří spolek POPIK, totiž usilují o rozvoj komunity při Katedře sociální politiky a sociální práce MU v Brně a hledají vhodné podněty a nápady, jak svůj záměr uskutečnit. Druhou výzvou bylo téma letošního Světového dne sociální práce, které přímo vybízelo, aby se problematika možností sdružování diskutovala mezi vyučujícími, studujícími a praktikujícími sociálními pracovníky. „Víme, že chceme ovlivnit život na katedře, ale nevíme přesně jak,“ říkajíZobrazit text

Na adrese www.mapabezdomova.cz vznikla interaktivní databáze služeb pro lidi v nouzi. Mapa má sloužit jak samotným lidem bez domova, tak lidem v pomáhajících profesích, kteří se s nimi setkávají. Databáze obsahuje kategorie jako jsou ubytovny, poradenství, materiální a potravinová pomoc, denní centra a další. Dosud zahrnuje služby v Praze a Ostravě, ale na dobrovolnické bázi se bude dále rozrůstat o Brno a další města. Databáze zobrazuje služby v mapě, dá se ale přepnout na zobrazení seznamu, ze kterého se dají ukládat PDF soubory pro tisk a rozesílání mailem. Základ databáze vznikl pro potřeby dobrovolnic a dobrovolníků platformy kritické sociální práce Krisa a zpočátku zahrnoval informaceZobrazit text

Občianske združenie Marginal vzniklo v novembri 2009 pod názvom Marginal – lokálne partnerstvo sociálnej inklúzie Bratislava z iniciatívy Fondu sociálneho rozvoja a odborníkov pracujúcich v oblasti pomoci občanov, rodín a komunít ohrozených sociálnou exklúziou. Koncom roka 2012 prešlo občianske združenie zmenou stanov a zmenilo svoj názov na Marginal. Základným cieľom združenia je ochrana, rešpektovanie a podpora ľudských práv, základných slobôd a záujmov predovšetkým tých osôb, ktoré majú obmedzený prístup ku sociálnym, ekonomickým a kultúrnym zdrojom bežne dostupným väčšine občanov. V súčasnej dobe medzi hlavné cieľové skupiny, na ktoré sa občianske združenie Marginal zameriava, sú migranti, najmä skupina utečencov už s priznanou medzinárodnou ochranou, a v danej oblasti realizuje niekoľko projektov. V Slovenskej republike doposiaľ nevznikol ucelenýZobrazit text

ETP Slovensko – Centrum pre udržateľný rozvoj je sociálne laboratórium, ktoré vytvára a overuje inovatívne prístupy sociálnej práce zamerané na skvalitnenie života sociálne vylúčených a prostredníctvom odporúčaní pre štátne orgány sa ich snaží presadzovať do širokej praxe. Rozumie problémom a potrebám znevýhodnených obyvateľov, vďaka čomu si získalo ich dôveru. Klientom ukazujeme cestu, ako aktívne riešiť svoje problémy a neostať v situácii obete. Sociálne služby poskytujeme komplexne, inovatívne, invenčne a individuálne, pričom uplatňujeme malé, postupné kroky, ktorými klientov vedieme k podstatným, dlhodobým zmenám. Zvolili sme prístup od kolísky po kariéru. Za najspoľahlivejšiu cestu k integrácii považujeme vzdelanie, preto sa venujeme deťom už od troch rokov a robíme všetko preto, abyZobrazit text

Víte, že v Británii vychází vězeňské noviny a funguje tam vězeňské rádio? Noviny „Inside Time“ (Čas vevnitř) vycházejí už více než 20 let, v posledních letech v nákladu 60 000 ks měsíčně. Vycházejí mimo věznici, vydává je nadační fond. Zajímavé je, že noviny uživí soukromá inzerce, a to zejména právníků. Abychom se dozvěděli více, požádali jsme o rozhovor pana Johna Robertse, výkonného ředitele „Inside Time“. Bylo složité přesvědčit britskou vězeňskou službu (HMPS), aby umožnila nezávislé vězeňské noviny vydávané neziskovou organizací? Bylo by to mnohem složitější, pokud by noviny nebyly označeny jako vhodný projekt v rámci šetření, které následovalo po vězeňských nepokojích na přelomu 80. a 90. let. Za jeden z důvodůZobrazit text

Podle slov německé kancléřky Angely Merkelové byl příchod uprchlíků do Německa „těžkou zkouškou“, ve které se podařilo obstát především díky zapojení aktivistů, dobrovolníků a občanské společnosti obecně. Svůj dík kancléřka vyjádřila v mnoha projevech mimo jiné na konci letošního ledna v bavorském Würzburgu[1]. Dobrovolníci v mnoha ohledech nahrazovali a podporovali migrační organizace – podíleli se na bezprostřední pomoci s ubytováním, pomáhali v ubytovacích centrech a významně se zapojili do integračních aktivit. Věnují se doučování němčiny, pomáhají uprchlíkům s komunikací s úřady nebo prostě s orientací v každodenním životě německé společnosti. Do České republiky přišlo nesrovnatelně menší množství uprchlíků. Vytvořily se i u nás nějaké významnější dobrovolnické aktivity? První čeští dobrovolníci v Maďarsku a naZobrazit text

Správa uprchlických zařízení (SUZ) disponuje několika typy zařízení, a to dle právního postavení cizince. Každé zařízení má specifický režim a svá pravidla. Do přijímacího střediska přicházejí klienti dobrovolně a žádají o udělení mezinárodní ochrany, mají motivaci ke spolupráci a integraci do společnosti. Přijímací středisko je uzavřený typ střediska, ve středisku je pracoviště Služby cizinecké policie (SCP), Odboru azylové a migrační politiky (OAMP) a Zdravotnického zařízení MV (ZZMV). SCP provádí identifikaci a úkony spojené s pobytem klienta, OAMP přijímá žádosti o mezinárodní ochranu, ZZMV provádí povinné zdravotní úkony, SUZ poskytuje klientům služby spojené s jejich pobytem v zařízení. Úkolem SUZ je zajištění základních životních potřeb a možnosti důstojné existenceZobrazit text