admin (Page 43)

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Když jsem byl na ulici a nevěděl, kde budu spát, co budu jíst ani kde budu zítra, nikdo mi nedokázal poradit. Až jednou, to už jsem byl ubytován v azylovém domě, přišla děvčata z Fakulty SOS v Ostravě s nabídkou hrát divadlo UTLAČOVANÝCH a ukázat lidem, jak se mají lidé bez domova. Začal jsem hrát divadlo o lidech bez domova. Jednoho dne jsem dostal nabídku na spolupráci s Platformou pro sociální bydlení, a to na úpravách připravovaného zákona o lidech bez domova. Přijal jsem ji, jelikož jsem v tom viděl možnost změnit život lidí bez domova na život lidí S DOMOVEM. Jsme taky jenom lidi aZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s ostatními ministerstvy a odborníky připravilo koncepci sociálního bydlení. Brzy bude tento materiál schvalovat vláda. Následující řádky koncipuji jako reflexi uplynulého období, v němž se do tématu sociálního bydlení zapojilo mnoho lidí, u nichž sleduji různé motivy k zapojení do procesu vzniku uvedeného materiálu, a tak i různou legitimitu jejich angažmá. Příspěvek je mým osobním zamyšlením nad (doufejme) vznikem sociálního bydlení v ČR. Na přelomu května a června 2012 jsme ve spolupráci s několika dalšími organizacemi a experty pořádali akci nazvanou Národní setkání lidí žijících v sociálních bytech. Do Brna na jaře přijelo 12 obyvatel sociálních bytů, což v té době znamenalo velice různorodou skupinu lidíZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

V listopadu 2014 se pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí v pražské Poslanecké sněmovně uskutečnila první Konsensuální konference o bezdomovectví v ČR. Byla jsem součástí jejího přípravného výboru a přednášela v jednom z panelů, který se věnoval poskytování komplexních sociálních a zdravotních služeb. Téma mého příspěvku jsem zaměřila na potřeby lidí bez domova v procesu participace. Koncept zapojování sociálně vyloučených lidí do rozhodovacích procesů považuji za zásadní a stále relativně nový v české sociální práci s lidmi bez domova. Z toho důvodu jsem se rozhodla porotě předložit mnou prezentované argumenty, vyznívající ve prospěch zapojování lidí bez domova, ne zcela tradiční formou. Na počátku příspěvku jsem přizvala do panelu čtyři účastníky seZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, o čem se mluví, Online články

Pracuji v Terénním programu Ulice[1] jako streetworker s uživateli drog a lidmi poskytujícími placené sexuální služby. Na základě své dlouholeté zkušenosti v terénu vnímám, že sociální práce v této oblasti nemůže být vázána čistě jen na individuální plánování s uživatelem sociálních služeb, ale je zapotřebí uplatňovat i jiné modely. V tomto textu představuji tři dilemata vycházející z mé každodenní práce, která spočívají v následujících otázkách: Je možné plánovat sociální a zdravotní služby, které poskytujeme, odděleně? Jak nastavit plánování, když se naše práce řídí nejen přáními individuálních klientů, ale také prostorem, kde se s nimi potkáváme? Jak můžeme plánovat společně s ostatními? Hranice sociální služby Podle zákona č. 108/2006, o sociálních službách, jsou terénní službyZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, Inspirace pro praxi, Online články

Podle výzkumu společnosti LMC z ledna a února 2015 plných 55 % zaměstnavatelů uvádí, že lidi se záznamem v Rejstříku trestů nezaměstnávají (LMC, 2015). Požadavek čistého trestního rejstříku se objevuje v inzerátech i na pracovní místa, která nevyžadují žádnou kvalifikaci. Valná většina lidí, kteří opouštějí věznice nebo vykonávají některý z alternativních trestů, se tak na trhu práce opakovaně setkává s odmítnutím. Zaměstnání je přitom jedním z klíčů k plnohodnotné reintegraci do společnosti i možnosti splácet dluhy. Pracovní agentura RUBIKON svým klientům nabízí pomocnou ruku a je jednou z dalších možností pro člověka, kterému se pro záznam v Rejstříku trestů nedaří nalézt pracovní uplatnění. Do Pracovní agentury se klient může dostat několika způsoby. PrvnímZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, Inspirace pro praxi, Online články

Sdružení Práh je organizace, která v Brně funguje od roku 1999. Poskytuje pomoc a podporu lidem s dlouhodobým duševním onemocněním z Brna a okolí. Nabízí 6 registrovaných sociálních služeb. Provozuje centrum denních služeb, poskytuje chráněné bydlení, podporu samostatného bydlení, nabízí sociální rehabilitaci či odborné sociální poradenství. Zájemci mohou také využít služby sociálněterapeutických dílen, včetně tréninkové kavárny Café Práh. V zákoně o sociálních službách jsou činnosti sociální rehabilitace definovány poměrně široce, což v oblasti péče o duševní zdraví vedlo k rozvoji různorodého spektra forem naplňování jejího obsahu. Některé služby v jejím rámci rozvíjely ambulantní činnosti zaměřené na kolektivní činnosti, např. vyrábění drobných předmětů, různé výtvarné techniky, čímž spíše směřovalyZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, o čem se mluví, Online články

V oblasti sociální práce a sociálních služeb ve velkém rozsahu působí nestátní neziskové organizace (NNO), na jejichž činnosti je tak závislé uspokojování potřeb sociálně znevýhodněných občanů. Jak plyne z podstaty NNO, nejsou to a nemohou to být (i když k jejich transformaci na ziskové organizace je paradoxně vyvíjen vnější tlak) podniky výdělečně činné, naopak musejí být k realizaci svých aktivit finančně podporovány, dotovány. Zatímco v předchozím období roli sponzora uspokojivě zastával stát, v současnosti došlo k omezení příspěvků a řada NNO se ocitla v přímo likvidačních podmínkách a na hranici krachu. Svou ztíženou situaci se snaží horko těžko řešit rozmanitými způsoby (Valová, Janebová, 2015), aleZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, Inspirace pro praxi, Online články

Chránit práva dětí a podporovat jejich bezpečné zapojování se do rozhodovacích procesů, které se jich bezprostředně dotýkají – takový je záměr Sociálně aktivizačního programu pro rodiny s dětmi organizace Ratolest Brno. Ta díky finanční podpoře z Norských fondů realizuje projekt „O dětech s dětmi“. Ratolest Brno dává dětem šanci vyrůstat ve fungujících rodinách a mladým lidem dostat se ze šikmé plochy. Základem práce je prevence, s úspěchem řeší příčiny problémů i jejich následky. Brněnská organizace Ratolest Brno realizuje široké spektrum činností. Poskytuje preventivní sociální služby – Nízkoprahový klub Pavlač, který pracuje s dětmi a mládeží v sociálně vyloučené lokalitě. Nízkoprahový klub Likusák, jenž se zaměřuje zejména na děti z brněnskýchZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, Inspirace pro praxi, Online články

Úvod Využití socioterapie při poskytování sociálních služeb sociálními pracovníky je doposud málo diskutované téma. Respektive význam, který socioterapie má, není dostatečně akcentován. Autoři zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále zákona č. 108), zasadili tuto kompetenci do legislativních pravomocí, ale následně nevznikly metodické pokyny, jak tento prostředek v praxi využívat. Před účinností zákona č. 108 byli sociální pracovníci (pokud vůbec) spíše součástí psychoterapeutických skupin jako členové týmu nebo absolvovali výcviky z vlastního zájmu. Nabídnout sociálním pracovníkům specifickou metodu byl rozhodně vhodný záměr. I přes malé povědomí a velmi nedostatečnou nabídku výcviků se jedná o velice účinnou metodu, která může sociálním pracovníkům pomáhat při práci s klientem[1]. DleZobrazit text

By:
On:
In: 1/2015, o čem se mluví, Online články

Kdo je sociální pracovník? Co je sociální práce? A co jsou sociální služby? Domnívám se, že v odpovědích na tyto otázky se neshodnu ani já se svými kolegyněmi z kanceláře, natož aby v tomto pojmosloví měli jasno naši klienti. Pohled veřejnosti je jednoznačný – sociální pracovník je ten, který odebírá děti z rodin, je to ten, kdo dává peníze příjmově slabým a nepřizpůsobivým skupinám obyvatel. Tento pohled je značně podporován médii, scenáristé filmů a seriálů rovněž nabízejí jednoznačný pohled. Klienti k sociálním pracovníkům nemají důvěru, nemají jasno, co od sociálního pracovníka mají a mohou čekat. K tomu jistě přispívá i nevyhraněnost mezi samotnými sociálními pracovníky a mnohdy i mezi jejich zaměstnavateli.Zobrazit text