web (Page 11)

Úvod Sociální služby (nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi atp.), organizace sociální práce (doprovázející organizace atp.) a orgány sociálně-právní ochrany dětí, jejichž cílovou skupinou jsou děti do 15 let mnohdy připravují pro své klienty pobytové programy mimo zařízení. Při těchto pobytech ovšem kolidují právní úpravy několika resortů, které staví před sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách výzvy z celé řady oborů. Zatímco sociální služby realizují své činnosti dle legislativy Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, jejich doplnění o zotavovací akce bude realizovat pod legislativou spadající do resortu Ministerstva zdravotnictví České republiky. Tyto kolize mají významný vlivZobrazit text

Tento článek se věnuje založení profesní organizace sdružující sociální pedagogy a pojednává o důvodech a cestě vedoucí k založení této asociace, jejich cílech a hlavních vizí. V posledních letech ve školách stále narůstají problémy, které negativně ovlivňují výchovně vzdělávací proces žáků, jejichž příčiny leží v rodinném zázemí žáků, sociálním a kulturním charakteru jejich rodiny a okolí. K řešení takových problémů je nutné využívat specifické metody a postupy kombinující pedagogické metody a metody sociální práce nejen na úrovni žáka, ale také na úrovni jeho rodiny a komunity. Sociální pedagog je na základě dlouhodobých doporučení odborné veřejnosti zahrnut do strategických a koncepčních dokumentů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a již v současnéZobrazit text

„Když nastane situace, že předávám svou mámu do péče zařízení pro seniory, mám na pečující ty nejvyšší nároky. Chci víc, než sama můžu nabídnout, protože sama už to nedávám. Chci aby byl pečovatel laskavý, trpělivý a chci aby to bylo pokud možno zadarmo. Naše vysoké nároky jsou pochopitelné, ale nastavené podmínky pro práci pečujících jim neodpovídají. Ten rozpor mezi vnímáním té profese a tím co po těch lidech chceme, je obrovský.“ říká Karolína Puttová z organizace MILA, která se věnuje tématu podmínek pro výkon pečovatelské profese. Stejné oblasti se věnoval také výzkum, který MILA realizovala v květnu a červnu 2022. V pětatřiceti domovech pro seniory a domovech seZobrazit text

Jan Váně, František Kalvas: Homelessness: probes to excluded environments, Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň, 2021 Lidí bez domova stále přibývá, v roce 2019 uvedl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, že je v České republice 23 830 osob bez domova, z toho 2600 dětí a statisíce lidí jsou bezdomovectvím ohrožení. Tato čísla však nejsou konečná. Kvůli pandemii COVID-19 přišlo mnoho lidí o zaměstnání či o partnera, a v souvislosti s tím nejeden člověk přišel o střechu nad hlavou. Je však důležité podotknout, že fenomén bezdomovectví není problémem pouze jednoho města či státu, ale je fenoménem celosvětovým a zároveň celospolečenským (MPSV 2019). Právě na výzkum fenoménu bezdomovectví reaguje publikace Homelessness: ProbesZobrazit text

Dotazníkové šetření V článku se zaměřuji na odlišné pohledy ve vnímání přínosu supervize různými skupinami pracovníků. Při vlastní supervizní praxi od roku 2016 zjišťuji ze zpětných vazeb, že supervizi pozitivně a jako přínosnou vnímají sociální pracovníci, méně vedoucí pracovníci, a ještě méně pracovníci v sociálních službách. Toto vnímání ovlivňuje více věcí. Podstatné je, zda si pracovník supervizi vyžádal, zde pak nezáleží na profesi. Vliv má i složení týmů. Pokud se v nich nachází aktivní pracovníci s dobrou sebereflexí, je postup supervizní práce rychlejší a lépe jsou vidět „změny“. Díky tomu pak supervizi jako efektivní vnímají i pracovníci v odporu a jejich nechuť supervizi absolvovat se snižuje. Jako důležité pro efektivituZobrazit text

V současné době se ve veřejném prostoru a v médiích setkáváme často s označením osob nacházejících se v tíživé životní situaci pojmenováním, které můžeme považovat za utlačující (opresivní). Útlak můžeme přitom chápat jako sociálně podporované špatné zacházení nebo vykořisťování určité skupiny lidí ze strany moci/mocných. Uvedeným nemyslím jen vulgární nebo hanlivá označení různých cílových skupin sociální práce, která je na místě odsoudit již v úvodu tohoto textu; ale i označení jako „bezdomovec“ nebo „sociálně slabá rodina“. Cílem tohoto textu je vysvětlit, jak tato označení působí a proč nemusí být vhodné je používat. Vzhledem k tomu, že jsem se dlouhodobě zabývala tématem bezdomovectví, dovolím si uvádět příklady právě na tomto jevu. ZároveňZobrazit text

V posledních letech se v USA, kde už dvacet let působím jako sociální pracovnice, věnuje zvýšená pozornost péči o sebe sama (angl. self-care). Snažíme se vést naše klienty k zodpovědnosti za své zdraví a podporovat je v činnostech, které jim pomáhají zvládat každodenní fyzickou, psychickou i sociální zátěž a přispívají k pocitu pohody (angl. well-being). Bohužel i nám, sociálním pracovníkům, se někdy stane, že sami u sebe zanedbáváme to, k čemu v dobré víře nabádáme druhé –⁠ péči o naši tělesnou schránku, duševní hygienu, vztahy s rodinou a přáteli, duchovní život. Vymlouváme se na nedostatek času, jsme zahlceni pracovními povinnostmi a potřebami našich klientů, kteréZobrazit text

Úvod Stárnutí populace patří mezi hlavní sociální výzvy současné společnosti (Colombo, Mercier, 2012). Předpokládáme, že se potřeba pobytových služeb pro seniory bude nadále zvyšovat, což povede k další poptávce po kvalifikovaných odbornících pečujících profesí, kterých je již nyní nedostatek. V domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem jich v tuto chvíli pracuje téměř 25 000, tj. 59 % všech pracovníků v pobytových sociálních službách (Dvořáková, 2022). Se stoupající incidencí klientů s nějakým typem demence a s jejich rostoucím průměrným věkem se budou neustále zvyšovat požadavky na dovednosti a kapacitu pečovatelů. Kromě zmíněných požadavků na dovednosti pečovatele ze strany zaměstnavatele je tato profese vystavena požadavkům od klientů i jejich rodinných příslušníků. Je proto nezbytné zvýšit prestiž pečovatelskéZobrazit text

Mileniálov na trhu práce pribúda a ruka v ruke sa zvyšujú požiadavky zamestnancov na svojich zamestnávateľov. Doba, kedy stačilo chodiť do práce a dostávať za to plat je nenávratne preč. Napriek tomu, že každoročne sa populácia na svete zvyšuje, ponuka pracovných miest prevyšuje počet záujemcov o prácu, pociťujeme nedostatok zamestnancov v určitých profesiách. Priblížime si oblasť sociálnych služieb, ktorá patrí k základným pilierom každej spoločnosti a ich „kvalita“ predurčuje vyspelosť v starostlivosti o svojich najzraniteľnejších občanov.  Z každej strany je počuť, že je nedostatok zamestnancov a nemá kto pracovať, ale nie je tomu tak. Alibizmus často zaodieme do fráz, ktoré sú spoločensky akceptovateľnejšie ako sebareflexia. Nie je problém nedostatok ľudí, ale otázkou kde sú. Prečo zamestnanciZobrazit text

Je to tady! Dlouho očekávaná podcastová série vytvořená ve spolupráci časopisu Sociální práce | Sociálna práca a projektu Podpora sociálního bydlení Ministerstva práce a sociálních věcí je nyní dostupná k přehrání zde na webu. Najdete ji v menu nebo na odkazu zde: Přihlaste se k odběru Pokud používáte platformu Spotify, můžete si sérii pustit i zde a také se přihlásit k odběru dalších dílů, které už usilovně plánujeme!Zobrazit text