Inspirace pro praxi (Page 24)

Sdružení Práh je organizace, která v Brně funguje od roku 1999. Poskytuje pomoc a podporu lidem s dlouhodobým duševním onemocněním z Brna a okolí. Nabízí 6 registrovaných sociálních služeb. Provozuje centrum denních služeb, poskytuje chráněné bydlení, podporu samostatného bydlení, nabízí sociální rehabilitaci či odborné sociální poradenství. Zájemci mohou také využít služby sociálněterapeutických dílen, včetně tréninkové kavárny Café Práh. V zákoně o sociálních službách jsou činnosti sociální rehabilitace definovány poměrně široce, což v oblasti péče o duševní zdraví vedlo k rozvoji různorodého spektra forem naplňování jejího obsahu. Některé služby v jejím rámci rozvíjely ambulantní činnosti zaměřené na kolektivní činnosti, např. vyrábění drobných předmětů, různé výtvarné techniky, čímž spíše směřovalyZobrazit text

Chránit práva dětí a podporovat jejich bezpečné zapojování se do rozhodovacích procesů, které se jich bezprostředně dotýkají – takový je záměr Sociálně aktivizačního programu pro rodiny s dětmi organizace Ratolest Brno. Ta díky finanční podpoře z Norských fondů realizuje projekt „O dětech s dětmi“. Ratolest Brno dává dětem šanci vyrůstat ve fungujících rodinách a mladým lidem dostat se ze šikmé plochy. Základem práce je prevence, s úspěchem řeší příčiny problémů i jejich následky. Brněnská organizace Ratolest Brno realizuje široké spektrum činností. Poskytuje preventivní sociální služby – Nízkoprahový klub Pavlač, který pracuje s dětmi a mládeží v sociálně vyloučené lokalitě. Nízkoprahový klub Likusák, jenž se zaměřuje zejména na děti z brněnskýchZobrazit text

Úvod Využití socioterapie při poskytování sociálních služeb sociálními pracovníky je doposud málo diskutované téma. Respektive význam, který socioterapie má, není dostatečně akcentován. Autoři zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále zákona č. 108), zasadili tuto kompetenci do legislativních pravomocí, ale následně nevznikly metodické pokyny, jak tento prostředek v praxi využívat. Před účinností zákona č. 108 byli sociální pracovníci (pokud vůbec) spíše součástí psychoterapeutických skupin jako členové týmu nebo absolvovali výcviky z vlastního zájmu. Nabídnout sociálním pracovníkům specifickou metodu byl rozhodně vhodný záměr. I přes malé povědomí a velmi nedostatečnou nabídku výcviků se jedná o velice účinnou metodu, která může sociálním pracovníkům pomáhat při práci s klientem[1]. DleZobrazit text

Ratifikací Úmluvy o právech osob s postižením (dále jen Úmluva) dne 28. 9. 2009 a jejím publikováním ve Sbírce mezinárodních smluv v únoru 2010 má Česká republika mimo jiné povinnost respektovat právo lidí s postižením na právní způsobilost (v terminologii nového občanského zákoníku pojmenované jako svéprávnost) a zajistit lidem asistenci za účelem uplatnění svéprávnosti. Tato ustanovení jsou obsažena v článku 12 Úmluvy. V praxi článek 12 Úmluvy znamená, že lidem s postižením v duševní oblasti by už neměla být za účelem jejich ochrany omezována svéprávnost. Stát se zavázal, že jim ochranu zajistí pomocí takových nástrojů, které svéprávnost neomezují. Hlavním takovým nástrojem je zajištění podpory potřebné pro bezpečné rozhodování a právníZobrazit text

Nejde o obecnou pravdu, přesto lze tvrdit, že úspěch sociálních pracovnic a pracovníků v jejich každodenních náročných činnostech spočívá zejména v umění komunikace. Komunikace s klienty, s rodinnými příslušníky či známými klientů, s jinými pro klienta důležitými druhými, se spolupracovníky, s kolegy z jiných organizací, s vedoucími pracovišť. To je jen letmý výčet komunikačních partnerů sociálních pracovnic. Objektivně i subjektivně existuje řada bariér, které mohou komunikaci sociálních pracovníků a pracovnic znesnadnit, bránit či přímo pochovat. Uvědomíme-li si, že v naprosté většině případů jde o komunikaci, která byla iniciována potřebou vyřešit nějaký závažný lidský problém, stává se poznání překážek této komunikace nezbytností. Poznání překážek komunikace ale není lehké. Přestože se o to mnozí pokouší,Zobrazit text

S cílem narušit pevně zakořeněnou expertní představu o způsobech práce s lidmi, kteří zažívají různorodé životní problémy, uspořádala skupina Narativ vskutku inspirativní dvoudenní akci. Facilitovaný dialog studentů, pracovníků, výzkumníků, vzdělavatelů a lidí, pro jejichž označení se vžily termíny jako uživatel, klient, příjemce, závislý, vyloučený, nemocný… Dichotomie klient–expert, uživatel–poskytovatel, potřebující–pomáhající od počátku oslaboval již zvolený formát akce, kdy pořadatel nesáhl po tradičním konferenčním uspořádání, ale zvolil odbornou, na usilování o otevřenost, sdílení a konsenzus zaměřenou odbornou debatu – Sympozium Horizonty 2014 s podtitulem Kdo je tady expert?, které se uskutečnilo ve dnech 21.–22. 11. 2014 se v Místodržitelském paláci Moravské galerie v Brně. „Experty jsou lidé s hlubokými znalostmi svých vlastních životníchZobrazit text

Když na začátku roku 2012 přešla agenda nepojistných dávek z obcí III. a II. typu na úřady práce, začala pro tyto obce nová éra sociální práce s klienty. Realizace sociální práce se opírala a opírá o příslušnou legislativu – působnost obecního úřadu III. typu v oblasti sociální práce vede k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování a je upravena zákonem o sociálních službách. Zákon o hmotné nouzi upravuje řešení životní situace formou sociální práce u osob nacházejících se v hmotné nouzi obecním úřadem II. typu a újezdním úřadem. Obce obdržely příslušný metodický pokyn jak tuto sociální práci realizovat…  Uběhly dva roky a zkušenostiZobrazit text

Jako všude v Evropě nastupuje počátkem 19. stol. i v Českých zemích, oproti okolním zemím sice s určitým zpožděním, ale s o to větší razancí, moderna. Industrializace a pracovní příležitosti velkých měst umožňovaly přesun obyvatel z venkovských dosud prosperujících oblastí. Mladí lidé se vydávali „do světa“ za výdělkem a opustili přitom takřka všechny společenské vazby k rodině, příbuzenstvu a sousedům. Zřekli se tradičních institucí agrární společnosti, především církevních. Srdečný a cituplný barokní katolicismus se stopami předkřesťanských vazeb k půdě, k poutním místům, k domovu a dvoru jim k ničemu nebyl. Přišli do ošklivých a beztvarých předměstí, do ubohých podnájmů a nájemních domů rychle vystavěných čtvrtí, kde se několik desetiletí na dvorech sice lidé shromažďovali jako dříveZobrazit text

Problematika života rodiny s dospělým onkologicky nemocným zůstává stále mimo pole zájmu. Způsobuje to jednak její rozložení na poli zdravotním i sociálním, svou důležitou roli hrají také mýty, tabu a stereotypní myšlení o průběhu léčby a dalšího života s touto diagnózou. Již sama myšlenka na rakovinu je zatěžující. Je druhou nejčastější diagnózou vedoucí k úmrtí, zakládá na léčbu, která probíhá v řádu měsíců a poměrně pravidelně i na nárok pobírat invalidní důchod. Vývojové trendy nejsou pozitivní, protože se zvyšuje jak výskyt onemocnění – přibližně každý třetí v průběhu života onemocní rakovinou, tak se zvyšuje zejména počet osob žijících s onkologickým onemocněním a prodlužuje se i délka života s onemocněním. Úspěšnost medicínyZobrazit text

Manželstvo je v našej legislatíve ustanovené v zákone o rodine č. 36/2005 Z. z. ako zväzok muža a ženy. Spoločnosť tento jedinečný zväzok všestranne chráni a napomáha jeho dobru. Hlavným účelom manželstva v zmysle citovaného zákona je založenie rodiny a riadna výchova detí. V súlade s tradíciou, morálkou a spoločenským povedomím naše právo upravuje manželstvo tak, aby slúžilo jednotlivcom i spoločnosti. Manželia väčšinou vstupujú do zväzku z lásky a o spoločnom živote majú isté konkrétne predstavy. Majú predstavy o tom, ako budú tráviť spoločný čas, koľko detí budú mať, ako bude vyzerať ich vzťah po niekoľkých rokoch a podobne. Na začiatku spoločného života sa vzájomne zžívajúZobrazit text