Koncem osmdesátých let byl v nizozemské sociální práci zahájen proces racionalizace. Jedná se o poněkud mechanistický přístup k organizaci a metodickému jednání. Je patrný návrat ke klasické sociální technologii a tayloristickým modelům managementu. Existuje pro tuto racionalizaci alternativa? V tomto článku je vedena obhajoba řemeslnosti v sociální práci.Zobrazit text
Cílem tohoto příspěvku je ukázat, jak řadoví pracovníci vybrané nevládní organizace – charitní ošetřovatelské a pečovatelské služby („CHOPS“) reagují na dilemata své práce s klienty. Autoři popisují konflikty očekávání, které lidé z CHOPS při práci prožívají, kladou si otázku, zda jsou vůči některým z nich morálně lhostejní, a ukazují, jak je morální citlivost vůči konfliktům očekávání staví před dilemata. Autoři líčí, co řadoví pracovníci CHOPS prožívají, pokud se jim některé dilema nedaří zvládnout, a pomocí příkladů z praxe ilustrují, jak svá dilemata zvládají tím, že je „obcházejí“, nebo tím, že usilují o změnu pracovních podmínek, které vedou k jejich vzniku.Zobrazit text
Autor v článku pojednává o rozhodujícím vlivu řadových pracovníků organizací sociálních služeb na ekonomickou efektivnost poskytování sociálních služeb. Totiž relativně velká volnost jednání otevírá značný prostor pro jejich vlastní pojetí efektivního nakládání se zdroji organizace sociálních služeb, které se může odlišovat od pojetí ekonomické efektivnosti, tak jak jej chápe ekonomická teorie a spolu s ní politikové a vedoucí pracovníci organizací sociálních služeb. Politická a organizační opatření pak nemusí nutně vést k ekonomické efektivnosti (jak ji definuje ekonomická teorie) v poskytování sociálních služeb.Zobrazit text
Článek se zabývá problematikou komunitního plánování sociálních služeb v obcích, zejména z hlediska střetu dvou odlišných organizačních kultur: veřejné správy a komunitního plánování sociálních služeb. V článku jsou označeny rozdíly mezi oběma kulturami a možné kritické body, kde může docházet k napětím a konfliktům. Zároveň jsou naznačeny možnosti soužití obou kultur.Zobrazit text
Stať rozebírá možné překážky bránící lidem se zdravotním postižením v sociální inkluzi a participaci na občanském životě. Věnuje se ucelené rehabilitaci a jejím cílům i nástrojům ve vztahu k postavení zdravotně znevýhodněných ve společnosti. Vymezuje specifika a metodologii, výhody i rizika celoživotního vzdělávání a zdůrazňuje jeho význam při rozvíjení politické orientace, občanských i profesních kompetencí a zlepšování prosociální gramotnosti občanů se zdravotním postižením. Zobrazit text
Autor se v textu pokouší objasnit, co znamená pojem „sociální pedagogika“ v SRN a jaký je jeho významový obsah. Ve své práci objasňuje nejprve jednotlivé části pojmu a rozlišuje při tom čtyři různé pojmy sociální pedagogiky: Sociální pedagogiku jako kolektivní pedagogiku, jako pedagogiku sociálně znevýhodněné mládeže, jako pedagogiku mimo rodinu, mimoškolní a mimopodnikovou a pedagogiku životních situací.Zobrazit text
