2/2009

Socialní práce se zadluženými

V súvislosti s pretrvávajúcou, celosvetovou ekonomickou krízou sa do popredia čoraz častejšie dostáva problematika narastajúceho počtu ľudí, jednotlivcov, ale i rodín, ktoré trpia sociálno-ekonomickými
problémami. Tie majú dopad nielen na ich finančnú, či materiálnu stránku života, ale taktiež pôsobia na ich sociálne vzťahy, telesné či duševné zdravie. Poradenstvo, ktoré by sa malo týmto rodinám poskytovať, by nemalo byť teda ohraničené len na právne aspekty (napr. uplatnenie nároku na dávku v hmotnej núdzi). Rodiny trpiace takýmito problémami, najmä zadlžené rodiny, majú neraz problém s účasťou na spoločenskom živote a taktiež strácajú nádej žiť svoj život v dôstojnejších životných podmienkach. V predkladanom príspevku sme si preto stanovili za cieľ postupne oboznámiť čitateľa so v súčasnosti pomerne často sa vyskytujúcim javom – zadlžením rodín. Ponúkame prehľad niektorých dôležitých zistení z prieskumu, ktorý sa venoval problematike zadlženia rodín na východnom a západnom Slovensku.Zobrazit text

Článek představuje jedno z témat sociální práce s fotbalovými fanoušky. Teoretická část práce se zaměřuje na vývoj sociální práce s fanoušky v zahraničí a v České republice, shrnuje základní poznatky a informuje o tzv. fanouškovských ambasádách. Praktická část práce popisuje sociální práci s fanoušky během posledního mistrovství Evropy ve fotbale, představuje služby stacionárních i mobilních fanambasád a jejich celkové zajištění.Zobrazit text

Závislost na tabáku je chronické, recidivující a letální onemocnění, které zkracuje život polovině kuřáků v ČR v průměru o 15 let. V ČR kouří cca 30 % dospělé populace, tedy přes 2 milióny osob. Asi 60–70 % z nich, tedy přes 1,5 miliónu, si přeje přestat. Úspěšnost těchto pokusů bez pomoci je nízká. Dostupnost podpory a léčby pro ty kuřáky, kteří chtějí přestat, je jedním z bodů kontroly tabáku nejen pro jednotlivé zdravotníky, psychology a sociální pracovníky, ale pro celý zdravotně-sociální systém. Protože závislost na nikotinu a na cigaretě je také závislostí psychosociální, má sociální pracovník v odvykací léčbě nezastupitelnou roli. V komplexním boji proti tomuto jevu je potřebné propojit resort zdravotní i sociální. Sociální pracovník má svoji nezastupitelnou
roli jak v odvykací léčbě, tak i v primární prevenci.Zobrazit text

Text se soustřeďuje na možnosti uplatnění feministických proudů v sociální práci, s důrazem na liberální a postmodernistický, v české společnosti, zejména s ohledem na její možnosti v otázce redefinování genderových rolí. Sledujeme vývoj dělby práce mezi muži a ženami a její důsledky pro slaďování práce a rodiny; diskutujeme otázku legitimity redefinice genderových rolí v současných vyspělých společnostech vč. ČR. Dále představujeme východiska feministické sociální práce (s bližším
zaměřením na liberální proud) a nástroje (metody), které má k dispozici pro svoji praxi. Následně reflektujeme limity uplatnění feministických proudů v sociální práci obecněji, především ale specifiky
v české společnosti a předkládáme i kritiku a reflexi z hlediska post-teorií ve feminismu. Závěrem vyjadřujeme určitou skepsi k možnostem uplatnění feministických proudů v sociální práci v českém prostředí zejména s ohledem na specifický kulturní kontext, nicméně se zdá, že se určitý prostor pro diskusi feministických témat i prostor pro pozvolné změny, včetně redefinování genderových rolí mužů a žen, v ČR otevírá.Zobrazit text

Organizační kultura je výsledkem působení řady vnějších a vnitřních faktorů. Jejich nestálost a proměnlivost způsobuje, že se organizační kultura neustále vyvíjí. Vývoj umožňuje organizaci reagovat na změny, které provázejí její činnost. Uvnitř organizační kultury jsou přítomny síly, které dovolují, aby tento vývoj probíhal harmonicky za účasti všech členů organizace a bez nutnosti zvláštních mocenských intervencí např. managementu. Dosažení takového harmonického vývoje by mělo být cílem organizace. V reálném životě však může nastat situace, při které dochází k deformaci organizační kultury, k maladaptaci a opuštění hodnot, na kterých stála funkční kultura, a tento vývoj může ohrozit samu existenci organizace. Autor navrhuje opatření, která je nutné učinit, aby se těmto situacím předcházelo, a upozorňuje na nutnost průběžného sledování vývoje organizační kultury. Zodpovědnost za tento monitoring má především management. Pokud zjistí, že dochází k nežádoucím změnám, pak musí intervenovat do vývoje s celou svou výkonnou mocí. K této intervenci má docházet až v krajním případě. V případě „mocenských“ intervencí totiž hrozí nebezpečí, že nedojde ke změnám kultury, ale jen ke změnám chování. To je nebezpečné zvlášť pro organizace, jejichž práce má etický rozměr, např. v sociální sféře.Zobrazit text

Cenným zdrojem informací o situaci, potřebách a možnostech podpory skupinám osob se specifickými potřebami, jejichž situaci mohou ulehčit nebo k jejímuž řešení mohou přispět sociální služby podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, jsou krajské střednědobé plány rozvoje sociálních služeb. Ty obsahují informace převážně platné pouze pro území příslušného kraje, určité informace však mají obecnější platnost. Dokonce ani v případě regionálních charakteristik není informace o skupinách osob sledovaných v krajských plánech cenná pouze pro území příslušného kraje, respektive pro pracovníky, kteří se na území tohoto kraje situaci příslušné skupiny osob věnují. Je proto důležité vyhodnotit, jakým způsobem je situace různých skupin osob se specifickými potřebami nahlížena i v jiných krajích. Příspěvek se nejprve věnuje souvislostem týkajícím se střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb, komunitního plánování a problematice vymezení cílových skupin všeobecně. Dále se zaměřuje na pojem sociální vyloučení, jeho extrémní formy a diskutuje okruh cílových skupin zakoušejících extrémní sociální vyloučení. Následně se soustřeďuje na způsob vymezení těchto cílových skupin osob v krajských střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb.Zobrazit text

Příspěvek se tematicky zaměřuje na specifika osob se zdravotním postižením a možné omezení jejich funkční gramotnosti. V této souvislosti upozorňuje jak na obecné příčiny zadlužování občanů, tak na rizikové postavení lidí s postižením ve spotřebitelském světě a vztazích. Nabízí realizovatelná řešení v oblasti prevence zadlužování lidí s postižením i řešení jejich finančních problémů. Autoři textu kombinují bohaté zkušenosti z poradenské praxe s teoretickými východisky tématu, k nimž však není dostatek tematicky relevantní literatury.Zobrazit text

V sociálnej práci sa stále častejšie stretávame s riešením sociálnych problémov klientov, ktorí sa primárne nachádzajú v zložitých a nepriaznivých ekonomických situáciách. Môžeme aj konštatovať, že nepriaznivé ekonomické zázemie rodiny je predispozíciou vzniku ďalších, napríklad aj sociálno-patologických javov, alebo sa táto situácia prinajmenšom podieľa na vzniku nefunkčných sociálnych väzieb a rozpade rodiny. Príspevok z tohto dôvodu naznačuje najmä niektoré kolízie vzniku nepriaznivej ekonomickej situácie rodiny často aj vplyvom zadlženia a zároveň naznačuje špecifiká v obsahu sociálneho poradenstva pre rodiny so zadlžením a so sociálno-ekonomickými problémami.Zobrazit text

Článek se zabývá aktuální situací sociálně vyloučené romské lokality v Českých Budějovicích. Sociální vyloučení je v současné době jedním z nejdiskutovanějších témat na poli sociální práce s romskou menšinou a sociální práce vůbec. Článek reflektuje problematiku z několika pohledů, včetně samotných vyloučených osob. Snaží se zachytit a konkrétně popsat jednotlivé aspekty sociální exkluze a dalších jevů typických pro popisovanou lokalitu.Zobrazit text