1/2011

Výzkum pro praxi v sociální práci

Příspěvek se věnuje potřebám klientů sociálních služeb a jejich posuzování. V první části příspěvku je pozornost
věnována definování pojmu „potřeba“. Autoři zastávají názor, že potřeba je konstrukt popisující rozdíl mezi
žádoucím a aktuálním stavem. Druhá část se věnuje dvěma přístupům využívaným při posuzování potřeb –
přístupu zaměřenému na problém a přístupu zaměřenému na řešení. Oba přístupy jsou popsány včetně jejich
praktické aplikace a jsou diskutovány jejich výhody a nevýhody.Zobrazit text

Cílem příspěvku je poukázat na některé prvky postmoderního kolaborativního přístupu (collaborative approach),
které mohou reagovat na současná dilemata případového vedení (case managementu) v sociální práci. Krátce nastiňuji filozofické pozadí kolaborativní praxe, její základní principy a uplatnění. Podobně popisuji případové vedení, včetně kontextu jeho rozvoje ve světě i v České republice. Následně poukazuji na možnosti propojení obou přístupů, přičemž vycházím z identifikovaných nedostatků metody případového vedení ve Spojených státech, jak je popisuje Cnaan (1994), a předkládám možnosti kolaborativní praxe v reakci na tyto nedostatky.Zobrazit text

Autorka se v této stati zabývá problematikou terénní sociální práce s ohroženou rodinou, zaměřuje se konkrétně
na sanaci rodiny, na postupy, které by mohly vést k ozdravění poměrů v rodině. Popisuje sanaci rodiny teoreticky
a na základě výpovědí tří sociálních pracovníků uvádí, co vše lze prakticky pod termín sanace zahrnout a co
může přispět ke zlepšení situace v ohrožené rodině.Zobrazit text

Sociální práce odráží hodnoty a postoje lidí, kteří v této sféře pracují. Tyto hodnoty významně ovlivňují obsah
kultury organice a její identitu a jsou vnímány autorem jako důležitá spojnice mezi kulturou a identitou.
Ve středu pozornosti první části příspěvku je problematika identity a kultury organizace, jejich vzájemná souvislost
a možnost využití kultury organizace pro udržení její identity. V druhé části příspěvku se autor zabývá
výběrem a přijímáním zaměstnanců s ohledem na udržení identity organizace a žádoucího obsahu organizační
kultury Charity. Upozorňuje na nutnost vést otevřený rozhovor o hodnotách, z nichž vycházejí sociální služby
poskytované Charitou, na nutnost mluvit jazykem, který je srozumitelný pro uchazeče o práci, a také na schopnost
manažerů porozumět motivaci uchazeče o práci v Charitě.Zobrazit text

Svépomocné a podpůrné skupiny se v Česku těší jen malé míře pozornosti, která je nadto většinou omezená pouze na dílčí témata skupinové dynamiky či jednotlivých tematických skupin – přehledová studie chybí. Článek se proto snaží popsat, v jaké situaci se české svépomocné a podpůrné skupiny jako celek nacházejí, a to prostřednictvím výsledků výzkumu, během kterého byla zkoumána činnost cca 2 000 organizací občanského sektoru poskytujících sociální služby a organizací identifikovaných prostřednictvím internetového vyhledavače. Podrobněji pak bylo
zkoumáno 111 podpůrných či svépomocných skupin. Pozornost je zaměřena zejména na užívanou terminologii, tematickou typologii, institucionální zajištění a dále doporučení pro praxi. V závěru článku jsou identifikována rizika dalšího vývoje svépomocných či podpůrných skupin a návrhy politik na jejich podporu.Zobrazit text

Stať se zabývá otázkou vzdělávání sociálních pracovníků. Prostřednictvím aplikovaného výzkumu hledám odpovědi
na to, jaké přístupy ke vzdělávání budoucích sociálních pracovníků volí školy sdružené v rámci ASVSP. Zvláštní zřetel přitom věnuji porozumění způsobům integrace praktického vzdělávání do výuky, které využívají školy při přípravě studentů sociální práce. Výzkumně sleduji, zda při vzdělávání školy vycházejí z evidencebased, reflexivního či kompetenčního přístupu ke vzdělávání. Výsledky šetření by měly pomoci zformulovat nové poznatky, které by mohly školám pomoci si uvědomit, jakým způsobem vzdělávají, a poukázat na možnost pluralitního využívání vybraných přístupů v rámci přípravy sociálních pracovníků na jejich profesi.Zobrazit text

Článek se zabývá možnostmi, které nabízí kombinace ociologických výzkumných metod při poznávání sociální
práce. Nastiňuje možnosti a limity nejpoužívanějších kvantitativních i kvalitativních technik. Charakterizuje
konkrétní příklad propojení rozdílných výzkumných paradigmat, jejich vzájemné doplnění, přitom vychází z poznatků katedry praktické teologie Teologické fakulty Jihočeské univerzity.Zobrazit text

Príspevok sa zaoberá modelom integrovanej tvorby poznatkov v sociálnej práci a pre potreby sociálnej práce, ktorý vychádza z jej reflexívnej vnútornej podstaty a zo špecifického prepojenia teórie/výskumu a praktickej činnosti v tejto disciplíne. Popisuje východiská integrovanej tvorby poznatkov založenej na spolupráci výskumníkov/čok s poskytovateľmi služieb sociálnej práce, ich užívateľmi, ale aj s ďalšími kľúčovými aktérmi pôsobiacimi v sociálnej politike. Autorka sa v príspevku zameriava na osobitné postavenie sociálnych pracovníkov a pracovníčok v integrovaných tímoch, na ich mediačnú pozíciu a úlohu posilňovania užívateľov/liek služieb sociálnej práce k rovnocennej účasti na činnosti takýchto tímov. V závere autorka stručne informuje o skúsenostiach, ktoré má Inštitút pre výskum práce a rodiny v Bratislave, v ktorom pracuje, s angažovaním zástupcov/kýň mimovládneho sektora vo výskume zdravotného postihnutia a dlhodobej starostlivosti o staršie odkázané osoby v rámci integrovaných výskumných tímov.Zobrazit text