2/2015

Pracovní podmínky sociální práce

Článek odpovídá na otázku „Jaké mají žáci druhých a třetích tříd se zrakovým postižením postoje
k užívání alkoholu a cigaret?“. Žáci se zrakovým postižením jsou z hlediska užívání alkoholu a cigaret
a jejich rizik velkou neznámou. Výzkumy o jejich postojích nebyly dosud provedeny. Dostupné
informace, bádání v jiných oblastech, jejich životní situace, jsou z tohoto hlediska nejednoznačné,
avšak naznačují, že by cílová skupina v souvislosti s užíváním drog mohla být spíše riziková. Tímto
se zabýváme v první části textu. Vodítkem k tomu, jaké postoje lze očekávat od zrakově postižených,
mohou být informace o postojích vidících vrstevníků. I v takto zaměřených výzkumech jsou však
bílá místa, jak dále ukazuje tento text. Vzhledem k tomu, že článek prezentuje výsledky našeho
výzkumu, stručně se věnujeme i popisu metodiky. Naše zjištění ukazují, že lákavou drogou by mohl
být pro zrakově postižené žáky základních škol zvláště alkohol, který je jim dobře známý a běžně
užívaný v jejich rodinách. Navrhujeme také tři hypotézy o příčinách chybějící primární prevence
u cílové skupiny. V závěru pak nabízíme doporučení pro sociální pracovníky a speciální pedagogy.Zobrazit text

Příspěvek se zabývá tématem sociálního vyloučení a postoji komunálních politiků k lidem
ohroženým tímto fenoménem. Za klíčového aktéra v sociálním začleňování lidí ohrožených
sociálním vyloučením je v mnoha odborných studiích považována obec a její samospráva.
Ve fungování a podpoře sociálně vyloučených lidí je však mezi obcemi velký rozdíl. Sociální odbory
některých obcí jednají proaktivně, jiné nikoliv. Hlavní rozdíly jsou v přístupu vedení samospráv,
na což je zaměřena výzkumná část práce. Tato část práce přináší popis postojů členů samospráv
k sociálně vyloučeným lidem ve třech konkrétních obcích v jednom regionu ČR. Vlastní výzkum
odkrývá vztah komunálních politiků a komunálních úředníků k inkluzi a odhaluje, do jaké míry
pociťují komunální politici zodpovědnost za proces sociálního začleňování.
Z výzkumu vyplývá, že komunální politici sociálnímu vyloučení rozumí rozdílnými způsoby,
uvědomují si, že by se jeho řešení měli věnovat, ale nemají jasnou představu o tom, jak. Proto se buď
v situaci neangažují, nebo bez předchozího plánování zkouší ojediněle podpořit sociálně vyloučené
občany v bydlení či krátkodobě zvyšovat zaměstnanost sociálně vyloučených lidí, zejména nabídkou
výkonu veřejně prospěšných prací. Nepociťují odpovědnost za problematiku sociálních dávek, tu přesouvají na stát. Ne všichni mají dobrou zkušenost se spoluprací s neziskovými organizacemi,
projevují vůči nim spíše nedůvěru.Zobrazit text

Článek ukazuje stupeň využití principů finančního řízení v organizacích sociálních služeb
v Moravskoslezském kraji. Zaměřuje se především na aspekty finančního plánování, rozpočetnictví,
hodnocení finanční situace a kontroly. Vychází z výsledků výzkumu realizovaného mezi
organizacemi sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v minulém roce.Zobrazit text

Cílem článku je popsat konkrétní způsoby řešení dilematu sociálních pracovníků, kteří se rozhodli
dilema mezi subjektivně vnímanou potřebou prosazovat práva klientů a mocenskými tlaky ze
strany zadavatele řešit volbou prosazování práv klientů. Zároveň chceme ukázat, jaké důsledky
měla tato volba pro jejich další profesní fungování. K dosažení cíle jsme zvolily kvalitativní
výzkumnou strategii s využitím polostrukturovaných interview. Z našeho výzkumu vyplývá, že
situace sociálních pracovnic v České republice se vyznačuje nejistotou a vydíratelností. Lze sice
nalézt příklady sociálních pracovnic, které nemlčely a pokusily se prosazovat práva svých klientů
skrze takové způsoby, jako jsou vyjednávání se zadavatelem, jednání s nadřízeným orgánem, veřejná
kritika zadavatele, otevřená vzpoura vůči zadavateli či tajné prosazení „morálního ideálu“, ale tyto strategie se jeví jako značně rizikové. Ti, kteří se nenechají zastrašit výhrůžkami zadavatelů, mohou
na svou „statečnost“ doplatit a přijít o zaměstnání, nebo dokonce ohrozit svou vlastní organizaci,
která nemusí obdržet dotace.Zobrazit text

Způsob, jakým sociální pracovník uchopí svou roli a přístup ke klientům v rámci agendy, kterou
vykonává, ovlivňuje řada skutečností. Jedním z významných faktorů, v jehož mezích se představy
daného pracovníka o dobrém výkonu jeho práce mohou realizovat, jsou pracovní podmínky.
V tomto článku se zaměřujeme na analýzu současných pracovních podmínek sociálních pracovníků
zajišťujících na kontaktních pracovištích (KoP) ÚP ČR agendu příspěvku na péči (PnP).
Konkrétně si klademe otázku, jakým způsobem pracovní podmínky těchto sociálních pracovníků
ovlivňují uplatňování situačního přístupu v práci s klientem. Vycházíme přitom z kvalitativních
dat shromážděných v průběhu roku 2014 na 24 náhodně vylosovaných KoP v rámci výzkumného
projektu Využívání poznatků sociálního šetření v sociální práci se žadateli o PnP. Při analýze dat jsme
se zaměřili na technické, materiální, organizační, legislativní a personální podmínky, v nichž sociální
pracovníci agendy PnP působí. Pracovní podmínky jsou současně tím faktorem ovlivňujícím výkon sociální práce na ÚP ČR, jehož nastavení lze relativně rychle změnit. Proto považujeme za žádoucí
se tématem pracovních podmínek sociálních pracovníků agendy PnP zabývat.Zobrazit text