4/2015

Klinická sociální práce

V první části příspěvku jsou představena teoretická východiska a téma harmonizace rodiny a práce
ve specifické fázi životního cyklu, kterou je návrat rodičů na trh práce po rodičovské dovolené. Je
poukázáno na skutečnost, jakým způsobem mohou požadavky trhu práce narušovat stabilitu rodiny
a její funkce. V druhé části příspěvku je pozornost věnována představení metodologie výzkumu.
Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké bariéry přispívající k dlouhodobé nezaměstnanosti identifikují
rodiče s dětmi (do 10 let věku) při přechodu z rodičovské dovolené na trh práce a jaké bariéry
v oblasti harmonizace rodiny a práce identifikují pracovníci působící v oblasti aktivní politiky
zaměstnanosti v ostravském regionu. Třetí část příspěvku obsahuje výsledná zjištění a interpretaci. Do kvalitativního výzkumu bylo zapojeno celkem 22 nezaměstnaných rodičů s dětmi a 15 pracovníků
pracujících v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti. Rozhovory byly s komunikačními
partnery vedeny v období červenec–srpen 2014, následně byly analyzovány v programu Qualitative
Data Analysis Software MAXQDA. Závěrečná část příspěvku je zaměřena na diskusi a závěry.Zobrazit text

Článek je zaměřen na výsledky projektů realizovaných v letech 2013–2014 na Pedagogické fakultě
Univerzity Palackého v Olomouci v rámci specifického vysokoškolského výzkumu. Tyto projekty byly
prováděny výzkumným týmem vedeným profesorem Milanem Valentou, formálně rozděleným podle
předmětů výzkumu do jednotlivých segmentů. V daném článku je popsán především výstup segmentu
B, který se zabýval expresivně-formativními přístupy ke klientům, kterými byli senioři s demencí (se
zvláštním důrazem na atroficko-degenerativní a ischemické demence) v rezidenční péči.Zobrazit text

V predkladanej práci autori sústredili pozornosť na prelínanie sa fenoménov osamelosti a závislosti,
s dôrazom na perspektívu abstinencie. Teoretická časť mala za cieľ pojmovo a myšlienkovo
uchopiť koncept osamelosti s úzko súvisiacimi konštruktmi, v zmysle prežívania látkovo závislých
klientov. Realizovaný kvantitatívny výskum, ktorý nadväzoval na teoretické koncepty osamelosti
a závislosti, mal za cieľ prispieť k objasneniu vzťahov medzi uvedenými fenoménmi. Osamelosť
bola v rámci empirickej časti pojmovo uchopená a operacionalizovaná pomocou dvoch rôznych
konštruktov, sociálnej opory a sociálnej začlenenosti. Výskum so vzorkou 190 respondentov bol
zameraný na zisťovanie štatisticky signifikantných rozdielov vo vymedzených konštruktoch medzi
hospitalizovanými a abstinujúcimi závislými. Štatistickou analýzou boli overované i hypotézy
o signifikantnosti vzťahov medzi vymedzenými konštruktmi a porušením abstinencie. Výskum
jednoznačne preukázal štatisticky významné rozdiely v testovaných kritériách porovnávaných
skupín závislých respondentov so záverom, že abstinujúci klienti, navštevujúci psychoterapeutické
a svojpomocné skupiny, sa cítia menej osamelí ako aktuálne hospitalizovaní. Autori taktiež
poukazujú na klinickú prax sociálnych pracovníkov, ktorá si vyžaduje vysokú mieru profesionálnej
úrovne i schopnosť empaticky a uvážlivo využívať celý rad terapeutických intervencií v procese
liečby, doliečovania a prevencie lapsusu/relapsu.Zobrazit text

Příspěvek informuje o možnosti využít datové soubory s přiloženými dotazníky z rozsáhlých
veřejných sociologických výzkumů, jež jsou uloženy v Českém sociálně vědním archivu a po uzavření
kontraktu bezplatně zpřístupněny pro účely nekomerčního akademického výzkumu a výuky.
Mnohá témata těchto výzkumů jsou blízká problematice sociální práce i zdravotnictví. Studenti
mohou cvičit výzkumné dovednosti na těchto datových souborech (např. základní statistické
procedury). Ve výzkumných částech absolventských prací mohou studenti využít taková data pro
komparaci s vlastními výsledky. Příspěvek předkládá doporučený postup užití datových souborů
a upozorňuje na rizikové či chybné postupy nakládání s těmito daty.Zobrazit text

V článku jsou sděleny a analyzovány zkušenosti z aktuálního obrazu klinické supervize
v gerontologické sociální práci v Bulharsku a její reflexe. Po stručném teoretickém přehledu je
komentována klinická kompetence gerontologických sociálních pracovníků a potíže v jejich
praxi. V této souvislosti je interpretována specifická podpora, kterou poskytují určité formy
a přístupy supervize. Analýza je ilustrována příklady ze supervizních sezení sociálních pracovníků.
Podle autorčiných závěrů jsou odborná identita sociálních pracovníků a rozporuplný praktický
statut multidisciplinarity těmi hlavními aktuálními problémy, před kterými stojí supervizoři
v gerontologické sociální práci v Bulharsku.Zobrazit text

Stať koncipuji jako teoretickou odpověď na položenou otázku hledající místo diskursu spirituality
v sociální práci od počátků sociální práce do současné doby. Sociální práci vnímám jako oblast,
na jejíž praktické realizaci se diskursy výrazně podepisují. V současné době je jak v kontextu české
sociální práce, tak především v kontextu anglicky psané literatury spiritualita vnímána jako součást
sociální práce, objevují se texty věnující se spirituálně senzitivním intervencím, posuzováním životní
situace s ohledem na spiritualitu a podobně. Diskurs spirituality se nicméně neobjevil v sociální
práci jen tak a jeho přijímání, či vylučování z prostoru sociální práce, zdá se, souvisí se širšími
společenskými změnami posunu od moderní k postmoderní společnosti. V textu nejprve definuji
termíny spirituality, náboženství a uchopení diskursu a dále se věnuji samotnému objevování, či
neobjevování se spirituality v sociální práci. Nabídnu členění podle Canda a Furman a zároveň se
pokusím, za uvedení příkladů z textů odborných časopisů, navrhnout modifikaci periodizace dle
uvedených autorů tak, aby více odpovídala českému kontextu.Zobrazit text

Ambíciou autoriek explorovaného príspevku je ponúknuť hlbší pohľad na možný vývoj klinickej
sociálnej práce v podmienkach Slovenska na pozadí anglosaskej praxe (konkrétnejšie USA).
Zameriavajú svoju pozornosť smerom k výskumu klinickej sociálnej práce v 21. storočí cez prizmu
krátkej historickej reflexie s dôrazom na jej súčasný a budúci vývoj. Autorky v svojej teoreticko-
-metodologickej platforme pracujú v spoločenskej pozícii hypermodernej doby (Lipovetsky, 2013)
s podmienkou reflektovania sociálnej reality vo vzťahu ku klinickému klientovi.Zobrazit text

Cieľom príspevku je navrhnúť súčasné definovanie klinickej sociálnej práce v slovenskej sociálnej
práci, ktoré by korešpondovalo so stavom jej porozumenia v angloamerickom a európskom
prostredí. Za týmto účelom bol zrealizovaný lexikálny a terminologický prieskum z hľadiska
etymológie a terminologického užívania tohto odborného výrazu z diachrónneho aj synchrónneho
hľadiska. Z metodologického hľadiska boli použité lingvistické metódy a obsahová analýza
vybraných prameňov. Hoci užívanie jazykového novotvaru klinická sociálna práca nemožno vopred
v slovenskom jazyku exaktne vymedziť, napriek kultúrnym špecifikám jednotlivých krajín jestvuje
minimálna spoločná terminologická zhoda, ktorá slúži ako bazálna platforma pre jej pracovné
definovanie a načrtnutie perspektív jej potenciálneho rozvoja.Zobrazit text