sociální fungování

Stať je příspěvkem k diskusi současných diskurzů v sociální práci z perspektivy konceptu informační společnosti. Na informatizaci společnosti je nahlíženo jako na jeden z charakteristických procesů postmoderního světa. Téma tohoto textu nahlížím z ekologické perspektivy, která mi nabízí vhodnou paralelu. Otázkou, na kterou si klade za cíl stať odpovědět, zní: Jaké potřeby vyplývají z digitální exkluze pro sociální práci? K odpovědi postupuji skrze rozbor jednotlivých dimenzí sociální exkluze, obohacených o rozměry digitální – tedy nabízím úvahy o tom, jak se informační a komunikační technologie spolu s digitalizací řady procesů promítají do tradičních dimenzí sociálního vyloučení a jak mohou ovlivňovat již zažívané sociální vyloučení v jednotlivých dimenzích. V závěru přináším přehled oblastí, o kterých se domnívám, že by se jimi měla sociální práce v soudobé společnosti zabývat ve vztahu k sobě samé tak, aby mohla následně adekvátně a s větší jistotou podporovat své klienty ve zvládání nároků soudobé společnosti.Zobrazit text

V této stati se zabýváme vlivem sociálního a institucionálního prostředí na proces sociální integrace
cizinců v České republice. Vycházíme přitom z poznatků o významu prostředí, jeho očekávání i podpory, pro sociální fungování jedince. Koncept životní situace a sociálního fungování tak aplikujeme na problematiku sociální integrace migrantů žijících v České republice. Na základě rozhovorů s různými aktéry integrace a analýzy relevantních dokumentů popisujeme sociální a institucionální zdroje podpory prostředí a odkrýváme její různé funkce. Ve stati poukazujeme na jeden z problémů, s nímž se pomáhající profese při práci s imigranty potýkají, a tím je udržování či zvyšování závislosti klientů v důsledku nevyvážené podpory a selhávání zmocňující funkce pomáhajících profesí.Zobrazit text

Práce se zabývá posouzením životní situace adolescentů s psychickými poruchami. Základní výzkumnou otázkou je: V čem se liší životní situace adolescentů s psychickými poruchami od adolescentů bez diagnóz (běžné populace)? K tomuto posouzení byl použit autorkou práce upravený model obsahující čtyři základní dimenze potřeb (původně podle Navrátil, Musil, 2000), v rámci nichž byly srovnávány další subdimenze prostřednictvím konkrétních indikátorů. Práce má kvantitativní charakter. Soubor, tvořený 15letými adolescenty sledovanými v rámci projektu ELSPAC, je rozdělen na výzkumnou část (adolescenti s psychickými poruchami; N = 447) a kontrolní skupinu (adolescenti bez diagnóz; N = 2 838). Pomocí statistických metod (parametrické, neparametrické testy) byly testovány nulové hypotézy, tedy hypotézy o shodě rozložení ve sledovaných skupinách. Z výsledků vyplynulo, že v praxi často užívané posuzování pouze základních, fyziologických potřeb
není vhodné, neboť sledovaná skupina vykazuje významnější potíže v dimenzích psychických a především
sociálních. Naopak pozitivní zjištění byla nalezena v noogenní dimenzi, která tak může být považována za jeden z resilienčních prvků skupiny adolescentů s psychickými poruchami.Zobrazit text

Tento článek je zaměřen na zodpovězení výzkumné otázky „Jakým způsobem projekt Asistent do rodiny podporuje resilienci rodin?“. Resilience (odolnost, nezdolnost) je velmi aktuální koncept v sociální práci s rodinou, zaměřený zejména na zdroje a pozitivní potenciál klientů. Asistent do rodiny je projekt, ve kterém studenti v rámci výkonu praxe pomáhají rodinám v obtížných životních situacích. Pro zodpovězení výzkumné otázky se autorka zabývala vyhledáváním strategií v činnostech asistentů, které jsou popisovány některými autory jako strategie zvyšující resilienci. Jsou to jednak strategie zaměřené na riziko, na aktiva a na procesy v rodině, jednak pak také strategie působící na jednotlivce, na rodinu jako celek a na sociální prostředí rodiny. Byla použita kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně metody analýzy dokumentů – záznamů asistentů ze schůzek s klienty, focus group s bývalými i stávajícími asistenty a zúčastněné pozorování. Poznatky mohou být využity k rozšíření stávajících metod práce s rodinou v pomáhajících profesích.Zobrazit text

Cílem stati je vymezit pojem riziková mládež a předložit východiska pro aplikaci konceptu resilience do sociální práce s touto skupinou. Resilience je koncept označující popis dynamických vývojových procesů, díky nimž se jedinec (či jiné systémy, jako např. rodina, komunita) adaptuje a dobře funguje v rámci kontextu vystavení zřetelným tlakům (nepřízním, rizikům, stresorům). Tato práce je teoretická a obsahuje několik kapitol. Nejprve jsou rozebírány pojmy riziková mládež, rizikové chování a sociální práce. Následující kapitoly jsou orientovány na resilienci a na strategie jejího podporování.Zobrazit text

Článok sa venuje zhodnoteniu situácie v poskytovaní sociálnych služieb na Slovensku. Zameriava sa na tri oblasti. Prvou je téma konceptualizácie poskytovania sociálnej pomoci v sociálnych službách. Zvýznamňuje koncept sociálneho začleňovania a sociálneho fungovania ako aktuálne teoretické východiská pre výkon sociálnej práce v sociálnych službách. Následne sa venuje základným charakteristikám právneho rámca pre oblasť sociálnych služieb na Slovensku, kodifikovaných zákonom o sociálnym službách. Tretia časť článku je venovaná rozboru aplikačnej praxe a jeho hlavných problémov, ktoré sa koncentrujú najmä v otázkach udržateľného modelu financovania sociálnych služieb. V závere formuluje niektoré odporučenia pre oblasť poskytovania sociálnych služieb.Zobrazit text

Stať se zaměřuje na možnosti a limity aplikace konceptu sociálního fungování v sociální práci s dospělým klientem s mentálním postižením. Autoři definují mentální retardaci, věnují se charakteristice i proměnám rezidenční péče a v teoretické i aplikační rovině rozebírají koncept sociálního fungování. Sumarizují a analyzují faktory i paradigmata klientovy životní situace, specifikují jeho slabé i silné stránky a definují jeho role. V závěru shrnují východiska dalšího postupu a navrhují možná řešení klientovy nepříznivé situace.Zobrazit text