admin (Page 14)

„Jsme Česko,” říká více než padesátka obyvatel České republiky rozličného původu, náboženského vyznání, orientace i sociálních skupin. A to ve společné kampani vládního projektu HateFree Culture a Multikulturního centra Praha. Činí tak u příležitosti 30. výročí demokracie v Česku a odkazují se ke státním symbolům, zejména pak k barvám české vlajky, tedy trikoloře. Stužka s trikolorou byla i jedním ze symbolů Sametové revoluce. „V posledních letech bývají české státní symboly, zejména pak vlajka a její barvy, zneužívány některými zájmovými skupinami. Cílem bývá vyčlenit některé skupiny lidí pro jejich domnělou nečeskost a společné negativní rysy. Symboly se objevují například na demonstracích, které rozdmýchávají předsudečné nebo nenávistnéZobrazit text

Vaše dítě bude zdravotně postižené. Tuto diagnózu nechce slyšet žádný rodič. Bohužel ne všichni mají to štěstí, aby se jim narodilo zdravé dítě. Rodiny po vyslechnutí tohoto nemilosrdného verdiktu, zažívají šok, frustraci a nevědí, jak postupovat dál, na koho se obrátit a jak se svým dítětem pracovat. Řada z nich netuší, že existuje záchranné lano v podobě sociální služby raná péče. Důvodem jsou obavy z neznáma, nebo nedostatečná informovanost. Zlepšení situace má pomoci celorepublikový Týden rané péče, který startuje 4. listopadu. Cílem je osvěta veřejnosti o důležitém poslání této terénní sociální služby.  „Spoustě lidí pojem raná péče nic neříká. Podle průzkumů službu využívá méně nežZobrazit text

Kazuistika zachycuje příběh mladé ženy Markéty, která měla velmi těžké dětství. Se svými třemi sourozenci byla odebrána matce za těžké týrání, umístěna do dětského domova a po osmi letech byla své matce i se sourozenci vrácena zpět. Matka ji naučila ve 12 letech krást a veškeré překážky v životě řešit násilím. Markéta vystřídala po návratu z dětského domu několik základních škol. Nevyučila se a má jen základní vzdělání. S partnerem, se kterým má dvě děti, žila přibližně pět let. Zažila domácí násilí, drogy a opět vydělávání pomocí krádeží. Markétě v prosinci 2013 byly odebrány děti z důvodu trestné činnosti a následného nástupu do výkonu trestu odnětí svobody. DětiZobrazit text

Případ s dobrým koncem Šimonovi je 14 let. Přišel k nám do zařízení s tím, že má problémy s partou jiných kluků, kteří mu vyhrožují. Potíže začaly tím, že se mu líbila spolužačka ve škole, vyhledával jí, často se s ní bavil. Ona však brzy ztratila zájem a navázala kontakty s jinou skupinou kluků, než do které patřil Šimon. Nová skupina jejích kamarádů byla parta Romů. To se Šimonovi nelíbilo. Začal o ní a o romských chlapcích šířit na sociálních sítích pomluvy. Šířil to i jinde, vyčítal to také své bývalé kamarádce, doslova jí říkal, zda jí nevadí, že „se baví s cikány“. Svoje obvinění všakZobrazit text

Co si myslí mladí lidé, kteří vyrůstali mimo svou rodinu, o systému pomoci rodinám s dětmi? Jak prožívali situace, kdy byli odděleni od svých rodičů? Co v té chvíli potřebovali? Jakou podporu očekávali od sociálních pracovníků či pracovníků ve škole? Které informace jim chyběly? Co potřebovali jinak? Ptal se jich někdo na jejich názor? V rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) jsme mladé lidi s touto zkušeností zapojili do řady aktivit, které vám přiblížíme. Shrnutí jejich pohledu je součástí nové publikace Inovace v práci s ohroženými dětmi a jejich rodinami, kterou najdete na stránkách www.pravonadetstvi.cz. Proč je důležitá participace dětí? Dospělí si často neuvědomují, že činit zásadní rozhodnutí,Zobrazit text

O lidech, kteří se ocitli ve vězení, se obvykle uvažuje v mnoha kategoriích. Viny, dluhů, uplatnění v práci, vztahu k obětem trestné činnosti, recidivy. Prakticky nikdy ale v jedné velmi významné. Jako o rodičích. Přitom odsouzených rodičů je v českých věznicích plno. Řádově několik tisíc, na které připadá několik desítek tisíc dětí. Čísla vysoká, že? Jde být rodičem z vězení? Nebo se jím opět stát, jak se tomu dá pomoci? Problematika dětí odsouzených rodičů se od jiných sociálních fenoménů neliší v jednom: není černobílá. Názory a postoje na ni formuluje škála odborných pracovníků a institucí, které přicházejí do kontaktu s rodinami odsouzených (Vězeňská služba ČR, v minulosti se k tématu vyjadřovala také ředitelka SvětléZobrazit text

Rozhovor k číslu “Vliv proměn společnosti na sociální práci” nám poskytl koordinátor projektu HateFree Culture, Lukáš Houdek.    Jak byste představil projekt HateFree Culture sociálním pracovníkům?  Jde o vládní mediální kampaň, která v mnohém vystupuje ze stereotypů a představ, jaké se možná s kampaněmi o předsudcích a rasismu dosud pojily. Namísto samotných billboardů a videospotů jsme se oproti původnímu záměru Úřadu vlády rozhodli vytvořit projekt, který bude s lidmi komunikovat na každodenní bázi. Jeho cílem je jednak upozorňovat na jednání, které je v rozporu s hodnotami, které jako demokratická společnost vyznáváme, jednak přinášet příběhy a pohledy lidí, kterým se příliš pozornosti v mainstreamových médiích nedostáváZobrazit text

Dovolte mi podělit se s vámi o zkušenost, která zásadním způsobem ovlivnila můj přístup k práci s klienty bez domova a obecně přístup k sociální práci. Byl jsem týden na „ulici“ v Brně. Do kůže osoby bez přístřeší jsem se převtělil v rámci sběru dat ke své bakalářské práci. Ta se zabývá studiem adaptačních mechanismů u lidí bez domova. Nenapadlo mě nic jiného, než tento fenomén studovat zakotvenou teorií a experimentem v podobě zúčastněného pozorování v podobě pobytu na ulici. Pracuji jako terénní sociální pracovník v Armádě spásy v Praze s osobami bez domova druhým rokem. Experiment jsem se rozhodl udělat ve městě, které neznám a kde nepracuji jako sociální pracovník, abych se jakoZobrazit text

Co je vlastně všímavost neboli mindfulness? Asi jste již slyšeli něco o tom, že všímat si znamená být v přítomném okamžiku, mít jistý odstup od vlastních myšlenek či akceptovat všechno to, co probíhá v našem těle i mysli okamžik za okamžikem. Jenže ono to není tak jednoduché! V edici Spektrum vychází kniha Všímavost a soucit se sebou psychologa a terapeuta Jana Bendy, který se všímavosti v psychoterapii soustavně věnuje Jan Benda Všímavost a soucit se sebou Proměna emocí v psychoterapii mindfulnessuž 20 let. Sám všímavost definuje jako schopnost uvědomovat si procesy probíhající v naší mysli a těle, s porozuměním a soucitem. Žák Mirko Frýby, průkopníkaZobrazit text

Málokteré výrazy se staly tak známými a obecně uznávanými jako jsou participace a zplnomocnění, posílení, anglicky empowerment. V soudobé sociální práci asi nenalezneme oblast, kde by chyběl důraz na uplatnění prvků účasti klientů, rodin, skupin či celých komunit v procesu sociální práce. S očekáváním, že svojí účastí, participací, budou zároveň zvyšovat šance na zlepšení nepříznivé situace, nabydou žádoucích kompetencí, dojde ke snížení mocenské asymetrie mezi nimi a sociálními institucemi, popř. pracovníky těchto institucí, a ve finále bude dosažena udržitelnost nabytého dobrého stavu. Vychází se z víceméně ověřeného předpokladu, že aktivní účast lidí při řešení jejich problémů v nich vytváří silné emoční a vazby a respekt kZobrazit text