admin (Page 6)

Smysl existence pracovní pozice Cílem služby je prostřednictvím úkonů osobní asistence podporovat uživatele při setrvání v jeho přirozeném prostředí, podpořit jejich soběstačnost a pomoci zajistit životní potřeby. V rámci služby osobní asistence má uživatel nárok také na bezplatné základní sociální poradenství. Služba je poskytována terénní formou přirozeném prostředí klientů, 24 hodin denně, po celý rok. Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeb Služba je určena všem občanům bez omezení věku, kteří mají omezenou schopnost samostatně realizovat běžné každodenní úkony. Jedná se o osoby se zdravotním postižením (mentálním postižením, kombinovaným postižením, tělesným postižením) a seniory. Část klientů nemá plnou svéprávnost a jejich opatrovníky jsou rodinní příslušníci, případněZobrazit text

Je to už skoro dvacet let, co byla Pavlovi diagnostikovaná paranoidní schizofrenie. V době, kdy přišel do Café Na půl cesty, mu bylo pětačtyřicet a měl za sebou tři hospitalizace v psychiatrické nemocnici. Pavel si potřeboval znovu zvyknout na pracovní režim, který ztratil během hospitalizace, přál si získat náhled na sebe a umět si říct, co potřebuje. V průběhu rehabilitace ho trápil „boj s nechci“, spojený především se vstáváním a s pracovní aktivitou. Oceňoval podporu terapeutek, povzbuzení a důvěru v jeho schopnosti, kterou mu dávaly najevo. Pomohlo mu také to, že dokázal připustit a přijmout, že může mít i „špatnou náladu“ a může si dovolit o ní mluvit. PavelZobrazit text

Česko si druhý zářijový týden připomene 30 let od založení prvních komunitních služeb. V pondělí 14. září Česká republika zezelená. Zelená stuha jako symbol otevřenosti, povědomí a destigmatizace v oblasti duševního zdraví bude provázet sérii happeningů, k níž se připojí neziskové organizace poskytující lidem s duševním onemocněním komunitní služby. Ty se začaly rozvíjet jako protipól k odosobněným psychiatrickým léčebnám a ústavům již v roce 1990. Jejich průkopníkem se stal pražský Fokus, na který navázaly další organizace po celé ČR. Dnes jich celorepublikově působí kolem čtyřiceti, což v praxi znamená téměř sto padesát zaregistrovaných služeb pro více než dvanáct tisíc klientů.      „Komunitní služby jsou dnes již nedílnou součástí reformy psychiatrické péče aZobrazit text

„Bezdomovci nejsou zpravidla žádoucími pacienty klasické zdravotní péče – přišli o většinu dokladů, nepřispívají do zdravotního pojištění, jejich zdravotní stav je špatný, ale ne natolik akutní, aby museli být hospitalizováni.“(Matoušek et al., 2005, s. 322) S problematikou bezdomovectví a péčí o tuto skupinu klientů se setká téměř každý zdravotnický pracovník napříč specializacemi a zdravotnickými zařízeními. Osoba bez domova, jako klient zdravotní péče, má svá specifika a péče o něj vyžaduje ještě větší dávku empatie, porozumění a trpělivosti. Na druhou stranu je nutno, aby zdravotničtí pracovníci měli dostatečné zázemí a podmínky (materiálně technické a personální standardy, supervizi, vzdělání, atp.) při poskytování kvalitní péče o tyto osoby. Jako ideálníZobrazit text

Zakladatelky spolku Nevypusť duši Marie Salomonová a Tereza Růžičková studovaly experimentální psychologii ve Velké Británii. Inspirací k založení prvotního projektu jim byl tamější přístup k psychice a otevřenost k tématu duševního zdraví. Obě dámy mají osobní zkušenost s duševním onemocněním a shodují se na tom, že v České republice zcela chybí prevence. Organizace funguje od roku 2015, kdy začala jako informační kampaň, která se vyvinula v organizaci až následně do zapsaného spolku. Společně s multidisciplinárním týmem a velkým počtem dobrovolníků učí lidi, jak pečovat o vlastní duševní zdraví. Šíří důležité kontakty první pomoci, připravují workshopy a propagují osvětu duševního zdraví. Jste nezisková organizace, která se zaměřuje na osvětu duševního zdraví, jaké jsouZobrazit text

Abstrakt Výskumný článok sa zameriava na zlepšenie kvality života ľudí so zrakovým postihnutím. Hlavným cieľom je zistiť, aké činnosti vykonáva sociálny pracovník/čka s osobami so zrakovým postihnutím v rámci vybraných krajov. Prostredníctvom kvalitatívnej metódy pološtruktúrovaného rozhovoru zisťujeme úlohy sociálneho pracovníka, problémy, s ktorými sa stretáva pri svojej práci a aké sú rozdiely vo vnímaní poskytovania sociálnych služieb na skvalitnenie života zrakovo postihnutých z pohľadu sociálnych pracovníkov. Výber respondentov bol zámerný – sociálni pracovníci pracujúci s osobami so zrakovým postihnutím. Respondentov sme mali spolu 9. Z Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny (ÚPSVaR) boli 4 respondenti a 5 respondentov bolo z Únie nevidiacich a slabozrakých (ÚNSS) Slovenska. ZistiliZobrazit text

V tomto roce „oslavujeme“ desáté výročí od zahájení vzdělávání zdravotně-sociálních pracovníků na Ostravské univerzitě ve studijním programu Zdravotně-sociální péče. Cílem původní akreditace studijního programu bylo podpořit rozvoj oboru sociální práce ve zdravotnictví a zdravotně-sociální péči a navázat na historii a tradici sociální práce v nemocnicích u nás i ve světě. V roce 1900 zahájili svou činnost první sociální pracovníci v nemocnicích v USA, rozvíjeli obor ruku v ruce se sociálním lékařstvím, které se stalo oporou při vymezování pojetí zdraví a nemoci v holistickém pojetí. Sociální aspekty zdravotní kondice, význam kontextu širšího prostředí v procesu rehabilitace a léčby a vlídná psychosociální podpora v náročných životních situacích pacientů i rodin, jsou základními stavebními kameny pro ukotveníZobrazit text

Případ, který se vyvíjí dobře Jedenáctiletá Katka měla po rozhodnutí soudu přejít do péče otce. Matka přechodu bránila a manipulovala Katku proti otci. Katka díky tomu po sebevražedném pokusu skončila v psychiatrické léčebně a následně v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Rodiče jsou rozvedení, nevycházejí spolu. Spory začaly rok před rozvodem, od kterého již uběhl jeden rok. Soudně byla nařízena střídavá péče, kterou matka nedodržovala, styk otci téměř neumožňovala. Katku a jejího bratra proti otci výrazně manipulovala, zejména Katku, která si k otci vytvořila velmi negativní vztah. Následně u ní byl prokázán „syndrom zavrženého rodiče“. Na základě znaleckých posudků rozhodl soud o svěření dětíZobrazit text