admin (Page 8)

Každý den k nám do Komunitního centra Motýlek (dále jen Motýlek) přichází desítky lidí. Motýlek provozuje tři služby. Jedná se o sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi (SAS), nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (NZDM) – klub Pacific pro klienty ve věku 6–18 let a ještě centrum denních služeb (CDS) pro klienty se zdravotním znevýhodněním ve věku od 5 do 21 let. Naše práce v Motýlku, ať se jedná o jakoukoli ze tří služeb, vyžaduje komunikaci s klienty, pravidelné setkávání a mnohdy i bezprostřední kontakt. Vzhledem ke své pracovní pozici v CDS nastíním náhled na situaci z mého úhlu pohledu – tedy z pozice každodenního kontaktu s klienty se zdravotním znevýhodněním (např.Zobrazit text

Úvod Na konci dvacátého století se v sociální práci začaly objevovat přístupy, které bývají označovány jako antidiskriminační či antiopresivní. Vzrůst zájmu o tyto modely sociální práce souvisel s eskalací sociálních problémů v některých vyspělých evropských zemí a v USA. Šlo například o konflikty vyvolané kolem integrace migrantů v Německu, vzrůstající kriminalitu a nepokoje mezi černošským obyvatelstvem ve Velké Británii a USA. Problematika vztahů mezi různými etnickými a kulturními skupinami se samozřejmě neomezovala jen na uvedené země a je realitou současného světa, že interetnické a interkulturní vztahy patří k problémům vyžadujícím naši soustavnou pozornost. Antiopresivní a antidiskriminační přístupy ovšem nelze spojovat jen s problematikou migrantů, aleZobrazit text

Hlavnímu městu se v březnu a dubnu 2020, ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb, podařilo zajistit střechu nad hlavou a tím také možnost vykonávat nařízenou karanténu asi pěti stovkám lidí bez přístřeší. K řešení situace ubytovaných, ale také pro zefektivnění práce s dalšími, kteří zůstávají na ulici, Praha testuje inovativní způsob jak posílit terénní sociální práci – individuální rozpočty. Na začátku povinné karantény se terénní sociální práci zúžilo pole působnosti, úřady práce měly omezený provoz, lidé bez přístřeší přišli o zdroje stejně jako o záchytné sítě. Bylo přitom zřejmé, že sociální práci by bylo naopak potřeba zásadním způsobem posílit. Radnice se proto spojila s Nadačním fondem Avast, který mělZobrazit text

Praha, 19. 5. 2020 – S koncem nouzového stavu ukončila nezisková organizace RUBIKON Centrum provoz krizového okénka a vrací se k běžnému režimu práce s lidmi s trestní minulostí. Tato speciální služba umožňovala bezpečně poskytovat podporu lidem v akutní krizové situaci po propuštění z vězení v době, kdy pro ně státní správa či sociální služby nebyly dostupné. Okénko se za období od 27. 3. do 13. 5. 2020 otevřelo celkem 8x. Pro pomoc si lidé přišli více než sedmdesátkrát. Nalézt lidem krátce po výkonu trestu střechu nad hlavou bylo komplikované, nakonec se ale podařilo zajistit azylový dům nebo ubytovnu pro všechny zájemce. Klienti ocenili takéZobrazit text

Jako střešní organizace nízkoprahových služeb a terénních programů, které nabízejí sociální služby zejména v oblasti prevence, bychom se rádi podělili o pohled na prevenci „z druhé strany“. Jde o zamyšlení nad „prevencí“, kterou považujeme za neúčinnou a neefektivní, a tedy nefunkční. Inspirací nám byly konkrétní programy, které však nechceme přímo jmenovat, některé nepocházejí z ČR, přesto se s nimi občas setkáme jako s „dobrou praxí“ i v tuzemsku. Stále také ještě narážíme na existující stereotypy o sociální práci a pomoci. Text se soustředí zejména na terénní formu poskytování sociálních služeb, ale je platný i v případě kamenných zařízení. Nesystematická neboli náhodná prevence Do terénu vycházíme občas,Zobrazit text

Zde naleznete ediční plán na čísla roku 2021, kde si můžete prohlédnout jednotlivá čísla, témata a zejména uzávěrky přijímání akademických či publicistických textů. Zobrazit text

To je klíčová otázka mého uvažování o současném děním v sociální práci v souvislosti s pandemií koronaviru. Jelikož se dlouhodobě věnuji tématu sociální práce jako profese, zpočátku jsem ani na minutu neváhala, že by sociální práce měla být nějak omezena. Vždyť sociální práce staví na hodnotách lidské důstojnosti a práv lidí, a tak i sociální pracovníci musí být v první linii, leckdy k tomu i „mluvčími“ těch slabších. Stále se ale učím a poměrně často se divím. První zprávy z terénu přišly o omezení fungování úřadů práce, následovala opatření omezující fungování státní správy (a tedy i sociálních pracovníků zařazených do organizační struktury obecních a krajskýchZobrazit text

Jednoduše proto, že to považujeme za neefektivní z hlediska boje s epidemií COVID-19, za neetické z hlediska pracovně-právního vztahu k zaměstnancům a vysloveně riskantní pro zajištění fungování malých služeb v případě rozšíření nákazy. V prvních dvou týdnech při nástupu koronaviru do ČR nebylo jasné, jak se bude situace vyvíjet a přijímala se téměř jakákoliv doporučení, která by zamezila „italskému“ vývoji. Mezi prvními použitelnými byl „Doporučený postup APSS“[1], který kromě mnoha dobrých a praktických kroků navrhoval také 14ti denní souvislý pobyt v karanténě s klienty. Posléze byl tento postup přijímán i jako preventivní ochrana před nákazou v některých službách sociální péče. Toto na první pohled pragmatické opatření se však po dalším měsíci zkušeností a vývojeZobrazit text

Evropský týden testování je kampaň, při které organizace zaměřující se na zdravotní, sociální i politické otázky sjednocují ve snaze podpořit povědomí o výhodách včasných testů na hepatitidu a HIV. Naše organizace ROZKOŠ bez RIZIKA se k této iniciativě přidává každoročně a nabízí široké veřejnosti testování na HIV. Věříme totiž, že „Zdraví každého z nás ovlivňuje zdraví nás všech.“ A nejsme v tom sami! Tato iniciativa pokročila od svého počátku v roce 2013 a stala se široce uznávaným evropským počinem, na němž se každý rok podílejí stovky organizací. Událost se nyní koná již dvakrát do roka, potřetí v řadě na jaře (v květnu) a každoročně na podzim (v listopadu). OrganizaceZobrazit text

Článek přináší rozšířenou verzi příspěvku předneseného na konferenci „Tvořivé cesty ke změnám“ v Olomouci dne 4. října 2019, ale i více informací o přístupu zaměřeném na řešení pro ty čtenáře, kteří jej blíže neznají. Přístup zaměřený na řešení Pro přístup zaměřený na řešení (dále v textu též SF přístup nebo solution focused přístup), reprezentovaný především jmény Steve de Shazer a Insoo Kim Berg a jejich spolupracovníky a následovníky, je charakteristické, že staví spíše na tom, co se daří, než na tom, co nejde. Neznamená to, že by problémy byly ignorovány, zachází se s nimi však jiným způsobem, než jsme tradičně zvyklí. Profesionál, který pracuje SFZobrazit text