Inspirace pro praxi (Page 12)

Světová zdravotnická organizace uvádí ve statistice za rok 2018, že asi jedna šestina lidí ve věku 60 let a starších zažila v minulém roce nějakou formu zneužívání. Celostátní tvrdá data v České republice neexistují, máme jen dílčí výzkum, který před 15 lety zveřejnila Jihočeská univerzita o situaci v Jihočeském kraji.[1] Struktura výzkumu byla zvolena optimálně. Dotazováni byli senioři bydlící ve svém bytě, kteří nevyužívají sociální služby, klienti domácí péče i domovů seniorů a ústavů. Potíž je v tom, že data z jižních Čech směšují počty obětí a svědectví. Dozvíme se z nich, že neuctivé, urážlivé, zesměšňující jednání i fyzické napadání a vydírání starých lidí existuje ve statisticky relevantní úrovni. ToZobrazit text

Výstup z kulatého stolu pořádaného Charitou Česká republika v rámci projektu Ke kvalitě v Charitě II dne 21. května 2019 Kulatého stolu se zúčastnili zástupci Charity a charitních služeb, veřejný ochránce práv, zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Ministerstva spravedlnosti ČR, Unie zaměstnavatelských svazů, Asociace poskytovatelů sociálních služeb, České asociace streetwork, Platformy pro sociální bydlení, Institutu pro sociální inkluzi, Svazu měst a obcí, Magistrátu města Plzně, Naděje a Naděje pro děti úplňku. Tématem kulatého stolu byla problematika osob, které „propadávají“ systémem sociální ochrany. Žádný formální systém sociální ochrany nemůže být schopen zajistit potřebnou pomoc každému člověku v jakékoliv tíživé sociální situaci. Vždy se najdouZobrazit text

Od roku 2013 existuje v České republice v oblasti sociálně-právní ochrany dětí (dále jen SPOD) zákonná povinnost[1] vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny a vytvářet individuální plán ochrany dítěte. Nezbytnou součástí tohoto procesu je i vyhodnocování ochranných a rizikových faktorů (někdy též označováno jen jako vyhodnocování rizik).Zobrazit text

Tento příspěvek chce na konkrétním příkladu ukázat vznik a průběh posttraumatického rozvoje u osoby, která prošla traumatem, konkrétně u uprchlíků, kteří si v České republice podali žádost o mezinárodní ochranu. S touto cílovou skupinou pracuji v rámci sociálního poradenství, které Organizace pro pomoc uprchlíkům celorepublikově poskytuje.  Objasním termín uprchlík i poměrně málo známý termín posttraumatický rozvoj. Uvedu příklady traumatických událostí, které zažívá cílová skupina uprchlíků, vysvětlím, jaký vliv to může mít nejen na jejich zdraví, ale také na jejich adaptaci v nové zemi a obecně na jejich budoucí život. Důraz kladu na to, jak mohou pomáhající profese pomoci ovlivnit vznik posttraumatického rozvoje. Na kazuistice ukážuZobrazit text

Případ, který se podařil Do našeho zdravotnického zařízení byly současně přijaty dvě pacientky: na kožní oddělení 86-ti letá paní Marie, která je opatrovnicí své neteře, 64-ti leté paní Ivany, která má omezenou způsobilost k právním úkonům. K sociální intervenci byly obě klientky hlášeny ošetřující lékařkou a vedoucí sestrou po třech dnech hospitalizace. Důvodem k hospitalizaci paní Marie byl akutní zdravotní stav, provázený zmateností a dezorientací, z toho důvodu nebylo možné navázat s ní adekvátní komunikaci. Paní Ivana byla přijata na interní oddělení jako causus socialis z důvodu hospitalizace své opatrovnice. Ani s paní Ivanou nebylo možné adekvátně komunikovat, vzhledem ke svému mentálnímu postižení byla schopnaZobrazit text

Kolín s 33 000 obyvatel je středočeské průmyslové město s významným dopravním uzlem. Jeho dostupnost a množství pracovních příležitostí přivedly do města vysoký počet osob s nízkou kvalifikací. Hledání práce je však pro ně, a zejména pro Romy, obtížné. V Kolíně se tak koncentroval vysoký počet osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených. Ve městě je přibližně třicet ubytoven. Organizace Prostor+ poskytuje sociální služby širokému spektru lidí v několika regionech. Cílovými skupinami služeb jsou děti a mládež, matky a rodiny s dětmi, uživatelé drog, dospělí jednotlivci a skupiny lidí, osoby bez přístřeší, lidé s vysokou mírou předlužení a další specifické skupiny. Na území města KolínZobrazit text

Případ, který se vyvíjel podle předpokladů Družka Vítka zatelefonovala na doporučení lékaře v nemocnici do mobilního hospice, vlastně nevěděla, co od nás může chtít, jen věděla, že chce mít svého druha doma a ne v nemocnici. Vítkovi bylo 45 let, s onkologickou diagnózou se léčil již delší čas, pobíral invalidní důchod III. stupně, nyní byla léčba ukončena. Vítek se svou družkou Klárou žil 22 let, měli spolu dvě děti ve věku 15 a 6 let, Klára měla z předchozího vztahu 20ti letého syna, který se svými dvěma dětmi (3 a 1,5 roku) a těhotnou ženou žil ve společné domácnosti. V bytě 2+1 tedy žili 4Zobrazit text

Během srpna 2019 jsem měla možnost se setkat s Miroslavem Pilátem, akreditovaným krajským metodikem a vzdělavatelem komunitního plánování sociálních služeb Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR nad tématem „Expertní a participativní přístup v sociální práci“. Měla jsem připravené otázky do rozhovoru, ale byla jsem překvapena písemnou přípravou, kterou mne pan doktor zasvětil do tématu. V první části příspěvku přinášíme vysvětlení participace v kontextu komunitního plánování sociálních služeb ve formě odborného sdělení. V druhé části příspěvku si můžete přečíst rozhovor, který obsahuje mnoho zkušeností z praxe a zároveň otevírá některé organizační záležitosti spojené se zapojováním uživatelů do komunitního plánování. Obsah slova „participace“ si mohou různí jedinci vysvětlovat odlišně a stejně tak tomu bude zřejměZobrazit text

V rámci své práce v rodinné poradně se velmi často setkávám s různými pohledy na dnes velmi aktuální téma „Participace dětí na rozhodovacím procesu“. Zejména z toho důvodu, že náplň práce v rodinné poradně je velmi široká a týká se jak spolupráce s pracovníky OSPOD, jinými neziskovými organizacemi, ale také s rodinami, které aktuálně v hledáčku žádné jiné instituce nejsou, vnímám jako velmi užitečnou určitou otevřenost odlišným postojům a pohledům jednotlivých klientů i spolupracujících organizací k tomuto tématu. Přestože zejména v poslední době pozoruji velký tlak ze strany odborníků i klientů na větší začlenění dětí do rozhodování v procesech, které se jich týkají, a v mnohaZobrazit text

Kazuistika zachycuje příběh mladé ženy Markéty, která měla velmi těžké dětství. Se svými třemi sourozenci byla odebrána matce za těžké týrání, umístěna do dětského domova a po osmi letech byla své matce i se sourozenci vrácena zpět. Matka ji naučila ve 12 letech krást a veškeré překážky v životě řešit násilím. Markéta vystřídala po návratu z dětského domu několik základních škol. Nevyučila se a má jen základní vzdělání. S partnerem, se kterým má dvě děti, žila přibližně pět let. Zažila domácí násilí, drogy a opět vydělávání pomocí krádeží. Markétě v prosinci 2013 byly odebrány děti z důvodu trestné činnosti a následného nástupu do výkonu trestu odnětí svobody. DětiZobrazit text