2/2011

Psychosociální souvislosti u znevýhodněných dětí

Článek se zaměřuje na problém etického vzdělávání v sociální práci. V rámci kritiky textu M. Nečasové, Z. Dohnalové a R. Talašové „Využití vybraných etických teorií v praxi sociální práce“ (in Sociální práce / Sociálna práca 3/2010) zkoumá především 1. obecnou povahu etické teorie, zejména v návaznosti na sociální práci (v úvahu bereme stejné teorie jako autorky kritizovaného článku: deontologii, utilitarismus a etiku péče), a dále 2. přiměřenou aplikaci těchto teorií v praxi sociální práce. S ohledem na první otázku tvrdíme, že vhodným postojem sociálního pracovníka k historickým etickým pozicím je interpretační charita vycházející z přesvědčení, že a) teorie tvoří konzistentní a přesvědčivý argumentační systém a že b) různé teorie jsou navzájem komplementární. Ohledně druhé otázky připomínáme, že aplikace etické teorie nespočívá ve správné volbě různých historických perspektiv, nýbrž v přijetí topického způsobu ospravedlnění, který přesvědčuje nikoli jen obrazy, ale zejména argumentem.Zobrazit text

V této stati prezentuji a na modelových příkladech ilustruji některé pro českou praxi sociální práce atypické metody výzkumu. První je statistická metoda pro výzkumný vzorek o velikosti 1 (N = 1) založená na binomické distribuci, která je využitelná pro různé případové studie. Druhou, tentokrát nestatistickou metodou, která může při výzkumném procesu na první metodu navazovat, je tzv. Booleho přístup. Tato analýza založená na tzv. Booleho algebře umožňuje pracovat s malým výzkumným vzorkem a její hlavní předností je, že na rozdíl od mnohých statistických metod je schopna pracovat s komplexním pojetím kauzality, což může být sociálním pracovníkem vítáno.Zobrazit text

Děti s mentálním postižením patří mezi skupiny nejvíce ohrožené porušování práv dítěte. Na základě šetření provedeného prostřednictvím kritické analýzy dokumentace a rozhovorů byla sestavena zpráva o stavu implementace Úmluvy o právech dítěte OSN (1989) v České republice v oblastech ochrana před násilím a zanedbáváním, rehabilitace a neintegrace, ústavní péče a deinstitucionalizace, zdraví a zdravotnická péče, vzdělávání, diskriminace, respektování názoru dítěte a nejlepší zájem dítěte. Výsledky šetření odhalily nedostatky v naplňování Úmluvy ve všech zkoumaných oblastech.Zobrazit text

Výsledky zahraničných štúdií ukázali, že sociálne pracovníčky a pracovníci mali rodovo stereotypné predstavy o úlohe ženy a muža v starostlivosti o dieťa. Takéto predstavy majú negatívne dopady nielen na matky, ale tiež na otcov a deti: 1. zodpovednosť za starostlivosť a ochranu detí je zväčša očakávaná výhradne u matiek, 2. potenciál otcov nie je využívaný a 3. riziko, ktoré predstavujú otcovia pre svoje deti a/alebo matku je zanedbávané. Uvedená problematika je v štúdii riešená v kontexte britskej, kanadskej a izraelskej praxe v oblasti sociálnoprávnej ochrany detí. Cieľom štúdie je, vychádzajúc z výsledkov analyzovaných štúdií, prezentovať, ako rodovo podmienené konštrukty rodičovstva (materstva a otcovstva) ovplyvňujú prácu sociálnych pracovníkov a pracovníčok s rodinami s deťmi.Zobrazit text

Naše práce si dala za cíl ověřit relevanci některých empirických studií a výzkumů popisujících nezaměstnanost některého z členů rodiny, resp. více členů, jako velmi rizikový faktor, který má negativní důsledky na dotčenou rodinu v oblasti materiální, sociální či psychologické. Dále tato studie poukazuje na některé netypické či dosud málo zmiňované souvislosti a snaží se je vysvětlit.
Výzkumný soubor vychází z Evropské longitudinální studie rodičovství a dětství (ELSPAC) a použitá data jsou z období 11 let věku sledovaných dětí. Soubor byl rozdělen na čtyři sledované skupiny. Jedná se o 1. skupinu rodičů, kteří jsou oba zaměstnaní (N = 1 264); 2. skupinu rodičovských párů s nezaměstnanými matkami (N = 215); 3. skupinu rodičovských párů s nezaměstnaným otcem (N = 148) a 4. skupinu, ve které jsou oba rodiče nezaměstnaní (N = 37). Data byla zpracována v programu SPSS standardními statistickými metodami, pomocí nichž byly analyzovány rozdíly ve vybraných proměnných mezi skupinami.
Práce doložila platnost většiny zmiňovaných výzkumných výsledků, které popisují souvislosti mezi nezaměstnaností a negativním materiálním či psycho-sociálním dopadem na rodinu. Upozorňuje na skutečnost, že mnoho závažných zdravotních i behaviorálních následků se může, zvláště na dětech, projevit i v delším časovém horizontu a pokouší se navrhnout doporučení pro sociální práci v rodině postižené nezaměstnaností.Zobrazit text

V príspevku načrtávame niektoré fázy sociálnej práce, pričom ich špecifikujeme vzhľadom na problematiku domáceho násilia páchaného na deťoch. Následne prezentujeme výsledky výskumu, ktorý bol zameraný na zmapovanie konkrétnych pracovných postupov a metód sociálnej práce s deťmi zažívajúcimi domáce násilie.Zobrazit text

Sociální integraci rodin s dětmi s disabilitou je nutné vnímat jak z hlediska vytváření rovných šancí ze strany společnosti, tak i z hlediska individuálního přístupu, tj. zda rodina využívá stávající zdroje společnosti a prostředky občanské pariticipace pro zlepšení jejího sociálního fungování.
V souvislosti s mapováním aktivního občanství znevýhodněných rodin autorky textu předpokládaly, že pro zajištění dostupnosti veřejných služeb rodiče preferují jednání se zastupiteli obcí. S využitím deskriptivní statistiky je možno konstatovat, že přibližně dvě třetiny pečujících rodičů by situaci takto neřešily, stejně jako by většinově nevyužily ani jiné nabídnuté možnosti, např. jednání s nestátní neziskovou organizací nebo krajským úřadem, medializaci problému či oslovení ombudsmana.
Výzkumné šetření bylo zaměřeno i na ochotu spoluúčasti na financování sociálních služeb a kompenzačních pomůcek. Na základě provedeného testu na shodu relativních četností je zřejmé, že participace na financování kompenzačních pomůcek je vyšší než na sociálních službách. Prostřednictvím testu na shodu relativních četností a korespondenční analýzy se podařilo prokázat, že dvě třetiny respondentů nejsou ochotny se podílet na financování sociálních služeb ani na financování kompenzačních pomůcek. V souladu se získanými daty tak chtějí autorky textu zdůraznit, že pasívní postoj rodin se znevýhodněnými dětmi může snížit efektivitu mnohých integračních opatření.Zobrazit text

Cílem tohoto textu je na základě zahraničních i domácích výzkumů lépe porozumět faktorům, které ovlivňují kvalitu posouzení životní situace ohrožených dětí. Posouzení ohrožených dětí a jejich rodin je v centru pozornosti odborné i laické veřejnosti zemí s rozvinutou sociálně-právní ochranou dětí již nejméně dvě desítky let, v české společnosti se témata související s problematikou posouzení diskutují jen v několika posledních letech. Dobré posouzení je přitom klíčem k efektivní intervenci a ke snížení rizika ohrožení dětí. Na základě profesionálního posouzení sociálních pracovníků a jiných profesionálů se realizují významná rozhodnutí, která se dotýkají dětí jak z krátkodobého hlediska, tak z hlediska dlouhodobého. Z řady výzkumných studií i z vyšetřování případů vážného zanedbání péče o dítě víme, že posouzení je složitý proces, který je ovlivněn řadou faktorů a je zdrojem mnoha otazníků. Nedostatečná kvalita posouzení, jeho neúplnost nebo dokonce absence může být zdrojem závažných pochybení. V textu se proto zaměřuji na výzkumné poznatky o procesu posouzení a zvažuji principy, které by kvalitní posouzení mělo brát v úvahu s ohledem na snižování rizika pro ohrožené děti. V této stati vycházím z výzkumné produkce z našich i zahraničních zdrojů.Zobrazit text