2/2012

Sociální práce s pachateli trestných činů

Příspěvek popisuje změny v sociální práci, které přinesly důraz na ekonomickou racionalitu
a zavádění trhu. Jsou osvětleny pojmy jako ekonomizace a modernizace sociální práce. Autorka analyzuje některé důsledky ekonomizované sociální práce pro klienty, sociální pracovníky a organizace. V závěru jsou sumarizovány popisované aspekty a nastíněny některé perspektivy pro sociální práci.Zobrazit text

Článek se zaměřuje na klíčový aspekt leadershipu v sociálních službách – vizi. V první části autor poukazuje na význam leadershipu a práce s vizí v sociálních službách. V následující části je pozornost věnována osobní vizi a jejímu vytváření. Poslední část se zaměřuje na rozvinutí společné vize. Článek nabízí také některé praktické příklady.Zobrazit text

Tento článek je zaměřen na zodpovězení výzkumné otázky „Jakým způsobem projekt Asistent do rodiny podporuje resilienci rodin?“. Resilience (odolnost, nezdolnost) je velmi aktuální koncept v sociální práci s rodinou, zaměřený zejména na zdroje a pozitivní potenciál klientů. Asistent do rodiny je projekt, ve kterém studenti v rámci výkonu praxe pomáhají rodinám v obtížných životních situacích. Pro zodpovězení výzkumné otázky se autorka zabývala vyhledáváním strategií v činnostech asistentů, které jsou popisovány některými autory jako strategie zvyšující resilienci. Jsou to jednak strategie zaměřené na riziko, na aktiva a na procesy v rodině, jednak pak také strategie působící na jednotlivce, na rodinu jako celek a na sociální prostředí rodiny. Byla použita kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně metody analýzy dokumentů – záznamů asistentů ze schůzek s klienty, focus group s bývalými i stávajícími asistenty a zúčastněné pozorování. Poznatky mohou být využity k rozšíření stávajících metod práce s rodinou v pomáhajících profesích.Zobrazit text

Cílem stati je vymezit pojem riziková mládež a předložit východiska pro aplikaci konceptu resilience do sociální práce s touto skupinou. Resilience je koncept označující popis dynamických vývojových procesů, díky nimž se jedinec (či jiné systémy, jako např. rodina, komunita) adaptuje a dobře funguje v rámci kontextu vystavení zřetelným tlakům (nepřízním, rizikům, stresorům). Tato práce je teoretická a obsahuje několik kapitol. Nejprve jsou rozebírány pojmy riziková mládež, rizikové chování a sociální práce. Následující kapitoly jsou orientovány na resilienci a na strategie jejího podporování.Zobrazit text

Stať je věnována otázce: „Jak a v čem je možné pomocí sebevýzkumu překonávat realizační obtíže využití výzkumu při řešení problémů práce s klienty?“ Autoři formulují metodické principy „sebevýzkumu“ (způsobu řešení problémů práce s klientem pomocí výzkumu vlastní praxe) a zdůvodňují je potřebou zvládat negativní působení spolupráce sociálních pracovníků s externím výzkumníkem v kontextu „akčního výzkumu“. Na otázky o očekávaných přínosech aplikace metodických principů sebevýzkumu odpovídají pomocí případové studie Sebezkoumání probační pracovnice.Zobrazit text

Praktické implikácie využitia paradigmy rizikových faktorov v sociálnej práci v trestnej justícii zdôrazňujú potrebu vedeckého prístupu v praxi. Vyhodnotenie rizikových, protektívnych faktorov a rizika recidívy trestnej činnosti ako i stanovenie následnej efektívnej intervencie sú vedecky zdôvodneným a efektívnym prístupom v praxi. Odborný článok sa zameriava na základné charakteristiky paradigmy rizikových faktorov a odborné argumenty podporujúce využitie tohto prístupu v slovenskej praxi. Zároveň sa zameriava i na vybrané odporúčania do praxe predovšetkým v súvislosti s neefektívnym systémovým nastavením výkonu probácie v kontexte Slovenskej republiky.Zobrazit text

Cílem článku je teoretické posouzení konceptů zabývajících se sociální pomocí z hlediska vhodnosti jejich užití pro sociální integraci lidí po výkonu trestu odnětí svobody. Nesoustřeďuje se však zde na tuto problematiku komplexně, ale nazírá na ni optikou případných bariér, jenž si mohou způsobovat sami bývalí odsouzení svými často problematickými osobnostními charakteristikami. Autor se v úvodní části článku, podle poznatků předních českých penologů, věnuje klasifikaci této cílové populace z hlediska jejich osobnostních typologií. Následně se na této platformě snaží navrhnout a zdůvodnit volbu teoretických konceptů sociální práce, jež by na tuto problematiku nejlépe reagovaly ve smyslu efektivního zacílení sociální intervence.Zobrazit text