migrace

Ilustrační obrázek k článku Máme informace z terénu i know-how, ale není, jak je předat, říkají nevládní organizace řešící migraci

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Vláda v dubnu schválila své priority, nyní se projednává lex Ukrajina II, ale koordinace mezi obcemi, kraji a vládou vázne stejně jako spolupráce s nevládními organizacemi zabývajícími se migrací. Po čtvrt roce trvající migrační vlny nevládní organizace přicházejí s nepříznivým hodnocením koordinace i komunikace kolem integrace ukrajinských uprchlíků. „Od začátku konfliktu byly členské organizace v terénu a při úvodním náporu plně zastoupily roli státu. Celou dobu voláme po koordinovaném přístupu, bohužel k němu stále nedochází. Příkladem jsou vládní priority integrace, které vznikaly bez diskuze s našimi experty s tím, že debata bude probíhat v pracovních skupinách,” hodnotí koordinaci integrace Andrea Krchová, ředitelka Migračního konsorcia, které zastřešuje integrační nevládní organizace v Česku. Podle Krchové je však nevládní sektor zastoupen jenZobrazit text

By:
On:
In: Fakta, legislativa, dokumenty, Online články

Terénní interkulturní pracovník, který pracuje s migranty, je osoba, která vykonává práci v prostředí migrantů a je rodilým mluvčím jazyka dané komunity. Tato práce začíná „na ulici“ mimo oficiální kancelář a její náplní je aktivně vyhledávat potenciální klienty (v komunitách migrantů, klubech, na ulici, ubytovnách, nádraží, hřištích), protože ti se ne vždy dozvědí o službách, které pro ně mohou být přínosné. Je to tedy způsob šíření a cílení služby přesně tam, kde je potřeba. Terénní interkulturní pracovník motivuje klienta k začlenění se do společnosti. Jejich vztah tak musí být postavený na vzájemné důvěře.  Ana pracuje v InBázi jako terénní interkulturní pracovnice pro klienty ze zemí, kde je mateřským jazykem španělština.Zobrazit text

By:
On:
In: 6/2020, Fakta, legislativa, dokumenty, Online články

Úvodem Témata migrace a integrace prochází v České republice od počátku 90. let kontinuálním vývojem, jenž byl podmíněn mj. i zásadní transformací politického a ekonomického prostředí naší země, během níž došlo k prolomení jak imigrační, tak emigrační izolace země (Drbohlav 2010; Dohnalová, 2012, in Bejček, 2019a). Zatímco v období minulého režimu byla tehdy Česko-slovenská socialistická republika (ČSSR) považována za spíše „vystěhovaleckou zemi,“ následná léta po Sametové revoluci toto paradigma postupně změnila. Od počátku 90 let. se Česká republika postupně stává tzv. „cílovou zemí“ migrace pro řadu cizinců, migrujících zejména za studiem, prací či obchodem, a v mnoha případech hledajících i trvalé usazení (srov. Drbohlav 2010; Dohnalová in Palaščáková,Zobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Dne 18. prosince si připomínáme Mezinárodní den migrantů. Co všechno se pod označením migrant skrývá? Jak vypadá migrační komunita v ČR? Jaké má specifické potřeby v oblasti sociální podpory? Jakou roli hrají v naplňování těchto potřeb nevládní organizace? A co nového přinesl covid-19? Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty zmapovalo současný stav služeb poskytovaných migrantům a popsalo je v evaluační zprávě, která by měla sloužit zúčastněným aktérům jako podklad pro další plánování.  Kdo jsou migranti v ČR? V České republice pobývá přibližně 800 000 cizinců. Asi polovinu z nich tvoří občané EU. Největší národnostní skupiny představují Slováci (21%), Ukrajinci (23%) a Vietnamci (17%). Většina cizinců přichází do ČR pracovatZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Tento příspěvek chce na konkrétním příkladu ukázat vznik a průběh posttraumatického rozvoje u osoby, která prošla traumatem, konkrétně u uprchlíků, kteří si v České republice podali žádost o mezinárodní ochranu. S touto cílovou skupinou pracuji v rámci sociálního poradenství, které Organizace pro pomoc uprchlíkům celorepublikově poskytuje.  Objasním termín uprchlík i poměrně málo známý termín posttraumatický rozvoj. Uvedu příklady traumatických událostí, které zažívá cílová skupina uprchlíků, vysvětlím, jaký vliv to může mít nejen na jejich zdraví, ale také na jejich adaptaci v nové zemi a obecně na jejich budoucí život. Důraz kladu na to, jak mohou pomáhající profese pomoci ovlivnit vznik posttraumatického rozvoje. Na kazuistice ukážuZobrazit text

By:
On:
In: 3/2018, Inspirace pro praxi, Online články

S tématem kritických perspektiv v sociální práci se pojí i téma různorodosti mezi lidmi. Různorodost, či v odborném pojmosloví „diverzita“, je jedním z důležitých pojmů definice sociální práce od Mezinárodní federace sociálních pracovníků z roku 2014. Jako příslušník společnosti na území státu, který posledních sto let usiloval o homogenizaci, se domnívám, že téma diverzity je nutné diskutovat s příslušníkem společnosti, pro niž se diverzita mezi lidmi stala jedním ze základních kamenů jejího rozvoje. Své náhledy na rozdílnost mezi lidmi, hodnotové systémy různě rozvinutých společností a role sociálních pracovníků nám poskytla Leida Schuringa, nizozemská socioložka, komunitní pracovnice a koučka žijící v Utrechtu. Proč je diverzita mezi lidmi tak důležitá pro současné společnosti? Pohled naZobrazit text

By:
On:
In: 3/2018, Inspirace pro praxi, Online články

O problému rasismu a možnostech, jak mu čelit, jsem hovořil s Liz Fekete, ředitelkou Institutu mezi-etnických vztahů a vedoucí Evropského výzkumného programu. V Institutu pracuje od roku 1982. Věnuje se aspektům současného rasismu a fašismu, právům uprchlíků, proti-radikalizačním a proti-teroristickým politikám EU a islamofobii v celé Evropě. Je autorkou odbornou veřejností pozitivně přijatých knih A Suitable Enemy: Racism, Migration and Islamophobia in Europe a Europe’s Fault Lines: Racism and the Rise of the Right. V současné době spolupracuje s Mezinárodní iniciativou pro státní kriminalitu na Queen Mary University v Londýně a Observatoří přechodů hranic na univerzitě Monash University v Austrálii. Jak dlouho se věnujete vztahůmZobrazit text

By:
On:
In: 2/2016, Inspirace pro praxi, Online články

Problematika migrace a integrace imigrantů na území České republiky byla ještě donedávna předmětem diskusí angažovaných. Politici, státní a regionální úředníci příslušných institucí, neziskové organizace, pomáhající odborníci a v neposlední řadě i sami imigranti více než pětadvacet let formují migrační a integrační politiku, již lze shledávat jako reaktivní a restriktivní. Tzv. migrační krize v Evropě způsobila, že problematika migrace a integrace se stala součástí denních diskusí lidí mimo okruh angažovaných. Již několik měsíců média pravidelně více či méně informovaně vysvětlují zásadní problémy migrace a integrace a lidé se vážně zabývají imigranty a soužitím s nimi. Vedle společenského zájmu došlo na počátku roku 2016 ke změnám vZobrazit text