zotavení

Ilustrační obrázek článku Tým jako šance na zotavení se z duševního onemocnění

By:
On:
In: 3/2022, Inspirace pro praxi, Odemčeno pro předplatitele, Online články

Psychiatr, peer, sociální pracovník i zdravotní sestra – když jsou v terénu, klient získává výhodu. Pro osoby s duševním onemocněním jako je schizofrenie nebo bipolární afektivní porucha je zásadní, aby dostávali cílenou podporu, a to v oblasti sociálních a zdravotních služeb. Pokud je systém podpory nastaven správně, umožňuje jim to žít v místě, kde chtějí a vymanit se například z dlouhodobých (ne vždy nutných) hospitalizací. Jak to funguje v praxi? Na poskytování kombinace zdravotních a sociálních služeb pro klienty s duševním onemocněním cílí například nezisková organizace Péče o duševní zdraví. Ve městech Pardubice, Chrudim a Hradec Králové zavedla do praxe nový druh zdravotně sociální služby, a to tzv. centra duševního zdraví. „VZobrazit text

By:
On:
In: 5/2020, Inspirace pro praxi, Online články

Zotavení – naděje a kvalita života i přes příznaky nemoci V současném teoretickém pojetí zdraví můžeme sledovat obecný posun od jeho zjednodušujícího chápání jako absence příznaků nemoci ke komplexnímu pojetí (Zacharová et al., 2007). V oblasti péče o duševní zdraví to nejvíce reflektuje koncept zotavení, který je postaven na přesvědčení a zkušenosti, že z duševní nemoci se lze zotavit. V rámci zotavení můžeme duševní nemoc a zdraví sledovat komplexně na úrovni klinické, funkční, sociální a osobní (Bitter et al., 2020). Vzhledem k těsnému propojení těchto úrovní je možné duševní zdraví jedince ovlivňovat zaměřením na kteroukoli z nich dle jeho individuálních potřeb a přání. Poskytnout podporu na všechZobrazit text

By:
On:
In: 3/2020, Inspirace pro praxi, Online články

Je to už skoro dvacet let, co byla Pavlovi diagnostikovaná paranoidní schizofrenie. V době, kdy přišel do Café Na půl cesty, mu bylo pětačtyřicet a měl za sebou tři hospitalizace v psychiatrické nemocnici. Pavel si potřeboval znovu zvyknout na pracovní režim, který ztratil během hospitalizace, přál si získat náhled na sebe a umět si říct, co potřebuje. V průběhu rehabilitace ho trápil „boj s nechci“, spojený především se vstáváním a s pracovní aktivitou. Oceňoval podporu terapeutek, povzbuzení a důvěru v jeho schopnosti, kterou mu dávaly najevo. Pomohlo mu také to, že dokázal připustit a přijmout, že může mít i „špatnou náladu“ a může si dovolit o ní mluvit. PavelZobrazit text

By:
On:
In: 2/2019, Inspirace pro praxi, Online články

Článek je věnován jednomu z aktuálních trendů v péči o duševní zdraví – zavádění pozice peer lektorů. Stručně v něm nastíníme teoretický rámec a profesní kvalifikaci pro tuto pozici a představíme projekt, v jehož rámci proběhlo zapojení několika peer lektorů do výuky budoucích sociálních pracovníků (do budoucna pak případně i psychologů, lékařů a ergoterapeutů). Především se však budeme věnovat tomu, jak se samotní peer lektoři k zapojení do výuky vztahují, jaké to přináší benefity jim a co pro ně tato profese znamená. Od 90. let 20. století se po celém světě rozšiřuje zaměstnávání lidí se zkušeností s psychiatrickou péčí na pozicích peer pracovníků (Davidson et al., 2006). Jedním z klíčovýchZobrazit text