senior

Stať publikuje výsledky výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi typem domácnosti seniorů a anticipovanou dostupností sociální opory seniorů v obtížné situaci a zda existuje souvislost mezi anticipovanou dostupností sociální opory seniorů v obtížné situaci a kvalitou života seniorů ve zvolených indikátorech, a to v závislosti na typu jejich domácnosti.Zobrazit text

Stárnutí české populace implikuje celou řadu problémů řešitelných za využití intervencí sociální
práce. Jedním z palčivých témat je způsob zajištění péče v případě, kdy se díky vyššímu věku
a zdravotnímu stavu stává člověk závislým na pomoci druhých osob. Cílem studie bylo na základě
výsledků reprezentativního výzkumu české dospělé populace (N = 4161) zaměřeného na preference
forem a způsobů péče v seniorském věku poukázat na tzv. bílá místa na mapě sociální práce,
a to nedostatečnou podporu neformální péče a potažmo pečovatelů zajišťujících péči o osobu
blízkou v přirozeném sociálním prostředí. Předložený výzkum byl založen na kvantitativním
metodologickém přístupu s využitím explorační metody dotazování, jež bylo součástí širšího
sběru dat iniciativy SHARE Wave 6. Z výsledků vyplynulo, že nejčastěji byla českou populací
preferována nejpřirozenější forma sociální pomoci, tj. pomoc a péče rodinných příslušníků (39 %),
popřípadě kombinace této péče s terénní či ambulantní sociální službou (25 %).Zobrazit text

Přehledová studie se zaměřuje na stres seniorů jako jednu z oblastí sociálních determinant zdraví. Představuje různé názory na stres a klade otázku, co převážně způsobuje stres seniorů a jak senioři tuto psychickou zátěž prožívají. Senior se setkává v této fázi lidského života s řadou životních krizí, které mohou vést k pocitům úzkosti, nízkého sebevědomí nebo k sociální izolaci a následně mohou negativně ovlivnit jeho fyzické a psychické zdraví. Z analýzy zdrojů je zřejmé, že příčiny stresu, který senioři prožívají, jsou multifaktoriální s převahou změn či poruch v sociální podpoře a komunikaci. Příčiny vzniku stresu, faktory ovlivňující stres, chování seniorů ovlivněné stresem i to, co senioři v těchto situacích prožívají, je důležité znát pro zdravotně sociální pracovníky, aby mohli poskytovat efektivní péči ve prospěch udržení a navrácení psychické pohody, rovnováhy seniorů. V rámci zdravotně sociálního systému v péči orientované na klienta je nezbytné nejprve zjistit, co prožívá klient, abychom porozuměli jeho problémům a mohli přistoupit k plánu péče, resp. plánu prevence či zvládání zátěžových situací. V uvedených zdrojích jsme však nezjistili, co senioři prožívají v důsledku psychicky zátěžových situací. Z těchto důvodů připravujeme kvalitativní a kvantitativní šetření, ve kterém se budeme dané problematice věnovat.Zobrazit text

Tato studie přináší základní výsledky výzkumu zaměřeného na sociální síť japonských seniorů v zařízení sociální péče. V úvodu představíme aktuální stav stárnoucí japonské populace s důrazem na systém sociální péče. V dalším kroku se zaměříme na systém unit care, který má za cíl zlepšit kvalitu života klientů pečovatelských zařízení i obsah péče samotné. V řadě ukazatelů, jako jsou velikost sociální sítě, frekvence kontaktů, kvalita sociálních vazeb etc., se systém unit care ukázal jako efektivnější než klasické pečovatelské instituce, nicméně ani zde není možné zcela zabránit výskytu určitého stupně sociální izolace seniorů. Kromě modelu unit care jsme jako prevenci vzniku restrikce sociální sítě detekovali následující faktory: pohlaví (ženy mají bohatší sítě a vyšší frekvenci kontaktů než muži), prostředí (sociální sítě seniorů ve venkovském prostředí jsou bohatší než u jejich protějšků ve městech), rodinný stav (rodina se ukázala být zdrojem členů sociálního konvoje). Výsledky výzkumu navíc dokazují, že je třeba brát v úvahu i specifika konkrétní společnosti – v tomto případě japonské, kde je péče o seniory tradičně úkolem rodiny, respektive nejstaršího syna, a rodinné vazby, byť vykazující určitý stupeň závislosti, jsou základem sociální sítě seniorů.Zobrazit text