sociální vyloučení

Text seznamuje s částí výsledků výzkumu provedeného metodou participativního výzkumu zakotveného v komunitě. Výzkum byl realizován v tzv. sociálně vyloučené lokalitě a byl orientován na identifikaci a analýzu potřeb jejích obyvatel a obyvatel jejího sousedství. Cílem předloženého textu je pomocí výzkumných výsledků, konceptu sociálního vyloučení a etiketizační teorie reflektovat nezamýšlené důsledky, které může přinést označení určitého území jako sociálně vyloučeného. Tato reflexe je orientována především vnímáním samotných obyvatel sociálně vyloučené lokality a jejího sousedství.Zobrazit text

Příspěvek se zabývá tématem sociálního vyloučení a postoji komunálních politiků k lidem
ohroženým tímto fenoménem. Za klíčového aktéra v sociálním začleňování lidí ohrožených
sociálním vyloučením je v mnoha odborných studiích považována obec a její samospráva.
Ve fungování a podpoře sociálně vyloučených lidí je však mezi obcemi velký rozdíl. Sociální odbory
některých obcí jednají proaktivně, jiné nikoliv. Hlavní rozdíly jsou v přístupu vedení samospráv,
na což je zaměřena výzkumná část práce. Tato část práce přináší popis postojů členů samospráv
k sociálně vyloučeným lidem ve třech konkrétních obcích v jednom regionu ČR. Vlastní výzkum
odkrývá vztah komunálních politiků a komunálních úředníků k inkluzi a odhaluje, do jaké míry
pociťují komunální politici zodpovědnost za proces sociálního začleňování.
Z výzkumu vyplývá, že komunální politici sociálnímu vyloučení rozumí rozdílnými způsoby,
uvědomují si, že by se jeho řešení měli věnovat, ale nemají jasnou představu o tom, jak. Proto se buď
v situaci neangažují, nebo bez předchozího plánování zkouší ojediněle podpořit sociálně vyloučené
občany v bydlení či krátkodobě zvyšovat zaměstnanost sociálně vyloučených lidí, zejména nabídkou
výkonu veřejně prospěšných prací. Nepociťují odpovědnost za problematiku sociálních dávek, tu přesouvají na stát. Ne všichni mají dobrou zkušenost se spoluprací s neziskovými organizacemi,
projevují vůči nim spíše nedůvěru.Zobrazit text

Stať je příspěvkem k diskusi současných diskurzů v sociální práci z perspektivy konceptu informační společnosti. Na informatizaci společnosti je nahlíženo jako na jeden z charakteristických procesů postmoderního světa. Téma tohoto textu nahlížím z ekologické perspektivy, která mi nabízí vhodnou paralelu. Otázkou, na kterou si klade za cíl stať odpovědět, zní: Jaké potřeby vyplývají z digitální exkluze pro sociální práci? K odpovědi postupuji skrze rozbor jednotlivých dimenzí sociální exkluze, obohacených o rozměry digitální – tedy nabízím úvahy o tom, jak se informační a komunikační technologie spolu s digitalizací řady procesů promítají do tradičních dimenzí sociálního vyloučení a jak mohou ovlivňovat již zažívané sociální vyloučení v jednotlivých dimenzích. V závěru přináším přehled oblastí, o kterých se domnívám, že by se jimi měla sociální práce v soudobé společnosti zabývat ve vztahu k sobě samé tak, aby mohla následně adekvátně a s větší jistotou podporovat své klienty ve zvládání nároků soudobé společnosti.Zobrazit text

Článek prezentuje šetření studentů bakalářského studia katedry sociální práce FF UK pod vedením autorky článku, které bylo orientováno na fenomén sociálního vyloučení v pěti vybraných lokalitách v komunitách – České republiky. Uvádí příklady pěti různých cílových skupin obyvatel ohrožených sociálním vyloučením: lidí s duševním onemocněním, drogově závislých, klientů azylových zařízení, Romů a cizinců (Vietnamců). Sociální vyloučení je považováno za jedno z klíčových témat sociální práce a sociálních politik zemí Evropské unie. Na řešení problému by se měly podílet v součinnosti orgány veřejné správy, komunitní organizace i cílové skupiny ohrožené nebo postižené sociálním vyloučením. Provedené šetření reflektuje problematiku z pohledu těchto základních komunitních aktérů a snaží se identifikovat společné sdílené kroky, které by vedly ke zmírnění projevů sociálního vyloučení. Z šetření vyplynulo, že mezi aktéry většinou není nastaven systém efektivní komunikace, jejich představy i použité nástroje vedoucí k sociálnímu začleňování nejsou jasně artikulovány v podobě komunitního plánu nebo se nesetkávají.Zobrazit text

OSN vyhlásila v r. 2000 8 rozvojových cílů tisíciletí. Deklarované snahy mají zlepšit životní a sociální
podmínky lidí, jejichž život neodpovídá běžnému standardu. Nejčastěji zmiňovanou sociálně vyloučenou skupinou v Evropě jsou Romové a nejpalčivějším problémem je jejich segregace ve vzdělávacím systému. Mohli bychom tedy aplikovat vybraný rozvojový cíl na jejich situaci? Jaké snahy vyvíjejí evropské vlády, aby zmírnily dopady nerovných vzdělávacích šancí romských dětí?Zobrazit text

Tento článek je zaměřen na zodpovězení výzkumné otázky „Jakým způsobem projekt Asistent do rodiny podporuje resilienci rodin?“. Resilience (odolnost, nezdolnost) je velmi aktuální koncept v sociální práci s rodinou, zaměřený zejména na zdroje a pozitivní potenciál klientů. Asistent do rodiny je projekt, ve kterém studenti v rámci výkonu praxe pomáhají rodinám v obtížných životních situacích. Pro zodpovězení výzkumné otázky se autorka zabývala vyhledáváním strategií v činnostech asistentů, které jsou popisovány některými autory jako strategie zvyšující resilienci. Jsou to jednak strategie zaměřené na riziko, na aktiva a na procesy v rodině, jednak pak také strategie působící na jednotlivce, na rodinu jako celek a na sociální prostředí rodiny. Byla použita kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně metody analýzy dokumentů – záznamů asistentů ze schůzek s klienty, focus group s bývalými i stávajícími asistenty a zúčastněné pozorování. Poznatky mohou být využity k rozšíření stávajících metod práce s rodinou v pomáhajících profesích.Zobrazit text

This contribution represents the results of research carried out in some socially excluded localities in the Karlovy Vary Region within the project of the Český západ (or Czech West) civic association. The goal was to survey the current needs of the inhabitants of these localities with regard to other options for social work oriented towards the social inclusion of persons living in these places. The final discussion analyses the information obtained in the context of the theoretical aspects of social exclusion and compares the views of different authors.Zobrazit text

V České republice existuje a funguje velké množství zařízení, která se zabývají prací s romskou mládeží. Předkládaný článek s názvem Salesiánský výchovný systém jako metoda práce s romskou mládeží, který je výstupem projektu s názvem Motivační faktory v práci salesiánů s romskou mládeží, byl plně financován Grantovou agenturou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (GA JU 21/2006/H-ZSF, hlavní řešitel Mgr. Urban), byl zaměřen na činnost jedné z těchto organizací, tedy činnost církevní instituce Salesiánů dona Boska. Ve vybraných Salesiánských střediscích mládeže byl proveden průzkum zaměřený na zjištění motivačních faktorů v práci salesiánů s romskou mládeží.Zobrazit text