5/2022

Dotazníkové šetření V článku se zaměřuji na odlišné pohledy ve vnímání přínosu supervize různými skupinami pracovníků. Při vlastní supervizní praxi od roku 2016 zjišťuji ze zpětných vazeb, že supervizi pozitivně a jako přínosnou vnímají sociální pracovníci, méně vedoucí pracovníci, a ještě méně pracovníci v sociálních službách. Toto vnímání ovlivňuje více věcí. Podstatné je, zda si pracovník supervizi vyžádal, zde pak nezáleží na profesi. Vliv má i složení týmů. Pokud se v nich nachází aktivní pracovníci s dobrou sebereflexí, je postup supervizní práce rychlejší a lépe jsou vidět „změny“. Díky tomu pak supervizi jako efektivní vnímají i pracovníci v odporu a jejich nechuť supervizi absolvovat se snižuje. Jako důležité pro efektivituZobrazit text

Supervize jako funkční nástroj reflexe, podpory a učení se zabydluje v čím dál širším spektru oborů. V sociální práci je již pojímána za běžnou normu. Mnohost přístupů a (žádoucí a správná) dynamická diverzita ve způsobech, metodách a přístupech supervizní práce s sebou nese i řadu nedorozumění a v poli se vynořujících narativů o supervizi. Některé z nich však neodrážejí věrně samou podstatu supervize. V následujícím článku si je dovoluji uvést na pravou míru. Mýtus 1: Supervize je nástroj pro řešení problémů a konfliktů. Řada příjemců supervize zažila jen situace, kdy na supervizi řešíme problémy, potíže a konflikty. Je to logické, ty poutají největší pozornost, a proto se také nejčastěji objevujíZobrazit text

Asociace vzdělavatelů v sociální práci (ASVSP) společně s Občanskou poradnou Brno organizovaly v letech 2020 až 2022 výcvik Supervize v sociální práci, který se cíleně zaměřuje na rozvoj supervize v oblasti, kterou pokrývá sociální práce. Vize výcviku má tři základní nosné pilíře: Vybavit absolventy základními znalostmi a dovednostmi v oblasti vybraných přístupů k supervizi (teoretický a praktický rámec supervize), vytvořit podmínky pro postupnou identifikaci frekventantů s (profesní) skupinou supervizorů jako komplexně a integrovaně vnímané pozice v sociální práci (identita) a vybavit absolventy základními prostředky pro cílenou práci na sobě (osobní a profesní růst). Proces „stávání se supervizorem“ a osvojování si nezbytných znalostí a dovedností, vč. osobnostního růstu podle výše popsané vize jsmeZobrazit text

Dobrovolnické centrum funguje pod organizací Ratolest Brno již od roku 2005, Ratolest Brno vyrostla na principech dobrovolnictví, které je nedílnou součástí celé organizace. Poskytujeme zde služby zájemcům o dobrovolnictví a propojujeme je s našimi partnerskými organizacemi, které mají chuť a vůli zapojit dobrovolníky do svých činností – dobrovolnictví probíhá v akreditovaném režimu (akreditace Ministerstva vnitra ČR) a zaměřuje se na pomoc klientům sociálních služeb – naši dobrovolníci se tak podílejí na zkvalitňování života ohrožených dětí, osob se zdravotním postižením a seniorů. Dobrovolnictví v sociálních službách může přinést pocit radosti a uspokojení ze smysluplné činnosti a prospěšnosti společnosti, získání nových zkušeností, dovedností a informací, navázání nových kontaktů a vztahů, smysluplnéZobrazit text

„Pár otázek, poznámek, úvah aneb Online není prasárna?” Na letošní supervizní konferenci s názvem reflexivita jsme s kolegyní Danou Šedivou realizovali workshop Supervize v těžkých časech – Rýžování zlata v trudném dolu. Výstupy z tohoto workshopu i jeho základní popis si mohou zájemci přečíst zde a zde. V tomto krátkém příspěvku nabízím čtenáři několik otázek a poznámek pouze nad jednou oblastí, kterou jsme ve výše zmíněném workshopu zkoumali, a se kterou se i dál potkávám, řeším ji, prožívám – a tou oblastí je online supervize. Většině z nás, supervizorů, vtrhla online supervize do života na jaře 2020, případně později. Nebo možná přesněji: Do našich supervizních životů vtrhly otázky: Jak naložit seZobrazit text

Využití supervize v českém školském systému stále není příliš běžné. Oproti sociální práci, kde má již dlouhodobě pevnou a nepostradatelnou pozici, je supervize ve školství stále v plenkách. Pod hlavičkou CPP DOK (dříve CPP Vrakbar) se dlouhodobě věnujeme primární prevenci rizikového chování dětí a mládeže na školách v regionu Jihlavsko a Pelhřimovsko. Pracujeme s žáky i učiteli a téma supervize k našim aktivitám neodmyslitelně patří. V tomto textu chceme nastínit zkušenosti a pohledy jednotlivých aktérů působících ve školství. Zajímá nás, jaká vnímají specifika, překážky či přínosy při implementaci supervize do škol i při supervizním procesu samotném. Centrum primární prevence DOK (Oblastní charita Jihlava) Významnou cílovou skupinou našich preventivních aktivit naZobrazit text

Supervize jako součást zaškolovacího procesu poradkyň rané péče

Vybrat vhodnou osobu na pozici poradkyně rané péče není lehký úkol, neboť již při výběrovém řízení jsou kladeny vysoké nároky na vzdělání, odborné znalosti, osobnostní předpoklady, flexibilitu či praxi. Poradkyně rané péče se pohybuje na pomezí více oborů – sociální práce, psychologie, speciální pedagogiky a medicíny. Pracuje s rodinou v tíživé sociální situaci, orientuje se v možnostech rozvoje psychomotorického vývoje dítěte, potřebuje rozumět specifikům zdravotních obtíží. Péče o poradenské pracovníky ve Společnosti pro ranou péči, jejich profesní rozvoj a osobnostní stabilitu je vzhledem k charakteru služby pro její kvalitu zásadní. Supervizi v různých formách považujeme za důležitou součást zaškolovacího procesu. Jedná se o investici, která se následně odráží v kvalitě poskytovanýchZobrazit text