2/2013

Školská sociálna práca

Článok sa venuje problematike inštitucionalizácie dobrovoľníckych príležitostí pre staršie osoby. Autorka vychádza z predpokladu, že starší ľudia čelia v rámci formálnych dobrovoľníckych vzťahov istým znevýhodneniam (bariéram), ktoré by mali pomáhať prekonávať dobrovoľnícke centrá (DC) ako svojbytné organizácie na vrchole infraštrukturálnej podpory dobrovoľníctva. Na základe svojho pilotného prieskumu autorka zistila, že zástupkyne DC uznávajú systémové a organizačné znevýhodnenia (bariéry) starších ľudí, ktoré im v kombináciami s určitými vekovo podmienenými osobitosťami pre dobrovoľnícku prácu sťažujú prístup k dobrovoľníckym príležitostiam. Uvedené poznanie však DC doposiaľ rutinne (v zmysle programovo) nepremietajú do svojej práce, podpora starších dobrovoľníkov je skôr epizodická, často ako výsledok nezámernej činnosti, teda nie je inštitucionalizovaná. V rámci diskusie autorka porovnáva svoje vlastné zistenia so zisteniami iných autorov a zamýšľa sa nad potenciálnymi dôsledkami podceňovania manažovaného dobrovoľníctva rastúcej skupiny starších ľudí, a to najmä v sektore dlhodobej starostlivosti o odkázané osoby, ktorý používa ako príklad dobrovoľníckeho angažovania seniorov.Zobrazit text

Ve stati shrnujeme dílčí výsledky pilotní kvantitativní analýzy procesu deinstitucionalizace ve vybraných zařízeních pobytových sociálních služeb zapojených do projektu Podpora transformace sociálních služeb v průběhu let 2010, 2011 a 2012. Zabýváme se východisky procesu deinstitucionalizace, metodickým postupem analýzy a zaměřujeme se na její výsledky u vybraných indikátorů. Indikátory analýzy stanovil zadavatel se záměrem zmapovat vývoj procesu deinstitucionalizace. Výsledky analýzy naznačují stále patrnější trend poskytovatelů pobytových sociálních služeb pro osoby s postižením rozšiřovat nabídku „neústavních“ služeb, jejichž prostřednictvím se mohou zapojovat do aktivit běžného života. Indikátor vzdělávání poukázal na rostoucí podporu poskytovatelů pobytových služeb při vzdělávání uživatelů, a to jak v úrovni základního vzdělávání, tak i v rovině sekundárního vzdělávání, přičemž základní vzdělávání probíhá stále uvnitř ústavu. U služeb obecně nacházíme mírně rostoucí tendence zaměstnávání uživatelů mimo zařízení. Co se týče kvality bydlení z hlediska například poměru počtu uživatelů na sociální zařízení, nelze zjištěný stav považovat za uspokojivý.Zobrazit text

Článek předkládá přehled „pojetí pachatele“ jako různých interpretací o lidech páchajících trestnou činnost v rámci sociální práce uplatňované v České republice. Využívá k tomu fenomenologická východiska a pojmosloví definovaná Alfredem Schützem, která sledují jednotlivé interpretace jako přiřazování významů k jednotlivým prvkům konstrukce sociální reality. U jednotlivých pojetí jsou sledovány tyto kategorie: „autor pojetí“, „nositel pojetí“, „subjekt“, „objekt pojetí“, „relevance“, „horizont situace“ a „způsob porozumění“, přitom je pozornost zaměřena na pojetí institucionalizovaná a deklarovaná. Celý článek se snaží inspirovat k reflexi a uvědomění si vlivů a okolností praxe sociální práce ve vztahu k pachatelům trestných činů. Zároveň nabízí přehled současné institucionalizované sociální práce s pachateli v České republice.Zobrazit text

Postmoderní přístupy v sociální práci zdůrazňují fakt, že uplatňování moci je neoddělitelnou součástí sociální práce. Tento text je příspěvkem do širší diskuse o roli a významu moci ve vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem. Snaží se zdůraznit téma moci v sociální práci a nezbytnost její reflexe sociálními pracovníky. Soustřeďuje se na jednostranný mocenský vztah sociálního pracovníka vůči klientovi. Příspěvek zkoumá cíle sociálních pracovníků a mocenské prostředky, které využívají k jejich dosahování. Zároveň se zaměřuje na racionalizace, které sociální pracovníci využívají pro legitimizování svých cílů a prostředků. Teoretickými východisky jsou koncepty normalizace, pastýřské moci a znalostní moci Michela Foucaulta a symbolické moci Pierra Bourdieuho. Článek je teoreticko-empirického charakteru. Výzkum a sběr dat byl proveden mezi sociálními pracovníky, kteří pracují v organizacích poskytujících sociální služby pro děti a mládež.Zobrazit text

Príspevok približuje prvotné zistenia z výskumu zameraného na identifikovanie faktorov determinujúcich zriadenie školskej sociálnej práce. Ide o prvý výskum, ktorý je realizovaný v spolupráci s Českou republikou, pričom úmyslom je v budúcnosti tieto výsledky komparovať. Výskumné zistenia ponúkajú prehľad o súčasnom nazeraní učiteľov/učiteliek na školskú sociálnu prácu a zároveň formulujú výzvy, ktoré sa ukazujú ako významné pre uvažovanie o zriadení novej pozície v súčasnej postmodernej spoločnosti. Zobrazit text

Snahou příspěvku je poukázat na to, jaký význam může mít komunitní přístup a aplikace školského komunitního modelu na rozvoj školské sociální práce. Ve svém příspěvku se budu věnovat posouzení otázky, zdali prostředí komunitní školy může nabídnout příležitosti pro rozvoj školské sociální práce.
Příspěvek je nejdříve zaměřen na představení komunitních škol, přičemž pozornost je věnována i pohledu do historie komunitních škol ve Spojených státech, Velké Británii, Německu; a následně nabízí pohled na rozvoj komunitních škol v České republice. Závěr příspěvku se věnuje zamyšlení nad pracovní pozicí koordinátora komunitního vzdělávání v komunitní škole a otázkou, zdali by tuto pozici mohl vykonávat sociální pracovník.Zobrazit text

Školní sociální práce se ve Spojených státech vyvíjela postupně, ruku v ruce se změnami amerického školství od koloniální éry. Americké státní školy se v současnosti potýkají s problémy, jako je chudoba, rasová segregace, násilí a problematika duševního zdraví. Nové trendy v americké školní sociální práci představuje rozvoj praxe založené na výzkumu a zaměření na včasnou intervenci demonstrovanou v reakci na intervenci.Zobrazit text