duševní zdraví

Zhoršující se duševní zdraví (dále jen DZ) dětí a dospívajících je v posledních dvou letech skloňováno téměř ve všech oblastech, které se věnují práci s dětmi a mládeží. Reflektují jej služby, odborné platformy i mainstreamová média. Často je nárůst duševních obtíží dáván do souvislosti s dopady pandemie Covidu-19, neznamená to však, že čím víc se pandemii vzdalujeme, tím obtíží ubývá. Linka bezpečí (2024) uvádí, že v prvních třech měsících roku 2023 zaznamenali o 30 % více případů sebepoškozování než ve stejném období loňského roku. Co se tedy děje, že se tolik mladých lidí cítí špatně? A jak na to mohou reagovat preventivní sociální služby jako jsou nízkoprahové kluby pro děti aZobrazit text

Ilustrační obrázek článku Tým jako šance na zotavení se z duševního onemocnění

Psychiatr, peer, sociální pracovník i zdravotní sestra – když jsou v terénu, klient získává výhodu. Pro osoby s duševním onemocněním jako je schizofrenie nebo bipolární afektivní porucha je zásadní, aby dostávali cílenou podporu, a to v oblasti sociálních a zdravotních služeb. Pokud je systém podpory nastaven správně, umožňuje jim to žít v místě, kde chtějí a vymanit se například z dlouhodobých (ne vždy nutných) hospitalizací. Jak to funguje v praxi? Na poskytování kombinace zdravotních a sociálních služeb pro klienty s duševním onemocněním cílí například nezisková organizace Péče o duševní zdraví. Ve městech Pardubice, Chrudim a Hradec Králové zavedla do praxe nový druh zdravotně sociální služby, a to tzv. centra duševního zdraví. „VZobrazit text

Obrázek článku Duševní zdraví v zajetí institucionalizace – jsme schopni to změnit

V České republice již několik let probíhá snaha o změnu systému péče o lidi s duševním onemocněním. Reformní úsilí započalo ještě v bývalém Československu, krátce po pádu totality na začátku 90. let. Tehdy jej tlačili vpřed především „odpadlíci“ z hlavního proudu tuzemské konzervativní psychiatrie a první neziskovky podporující lidi s duševním onemocněním, jako bylo např. občanské sdružení Fokus. Všechny tyto nadšence spojovala idea jakési totální deinstitucionalizace, inspirovaná italskou reformou psychiatrie a jejím nositelem, legendárním Francem Basagliem. Dnes již víme, že v našich poměrech byla tato představa o více či méně rychlém zavírání velkých pobytových služeb zdravotní i sociální péče nerealizovatelná. Dvě paradigmata Přesto se po třech dekádách podařilo předchozí systém transformovat alespoňZobrazit text

Safezóna bezpečné místo pro mladé v tíživé situaci

Úzkosti, poruchy nálad a sebepoškozování. To jsou podle psychologů a psychiatrů u dětí a dospívajících nejčastější problémy. Negativní dopad na psychiku mají podle expertů problémy v rodině a život v online světě. Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví se každé páté dítě setkalo s nějakou formou duševních obtíží. Polovina těchto obtíží se dokonce objeví před jejich 15. narozeninami (NÚDZ, 2022). Většina nemá k dispozici včasnou pomoc nebo ji ani nevyhledává, a to z mnoha různých důvodů včetně obav ze stigmatizace (Sedláčková, 2021). Téma duševního zdraví dětí a dospívajících se v posledních letech dostává do popředí. O tom vypovídá také Reforma psychiatrické péče v České republiceZobrazit text

Anotace Výskumy realizované rôznymi inštitúciami či odborníkmi preukazujú, že problematika duševného zdravia populácie je neustále významnou témou naprieč klientskymi skupinami sociálnej práce. Podčiarkla to i nedávna situácia s celosvetovou pandémiou COVID-19 a s ňou spojený nárast výskytu úzkostných či depresívnych symptómov. Tento problém sa však netýka len klientov s diagnostikovanými duševnými ochoreniami, no pridávajú sa k nim i ďalšie, pre tento problém menej typické klientske skupiny. Jednou z najohrozenejších skupín sa v tomto smere javia mladí ľudia. Nedávny výskum realizovaný medzi vysokoškolákmi (Univerzita Komenského, 2020) preukázal, že duševné zdravie sa mierne, alebo výrazne zhoršilo u 72 % študentov, pričom medzi najčastejšie vykazované problémy patria depresie, úzkosť a sociálna úzkosť, psychotické symptómy, či rizikové užívanie alkoholu. JeZobrazit text

Článek je věnován jednomu z aktuálních trendů v péči o duševní zdraví – zavádění pozice peer lektorů. Stručně v něm nastíníme teoretický rámec a profesní kvalifikaci pro tuto pozici a představíme projekt, v jehož rámci proběhlo zapojení několika peer lektorů do výuky budoucích sociálních pracovníků (do budoucna pak případně i psychologů, lékařů a ergoterapeutů). Především se však budeme věnovat tomu, jak se samotní peer lektoři k zapojení do výuky vztahují, jaké to přináší benefity jim a co pro ně tato profese znamená. Od 90. let 20. století se po celém světě rozšiřuje zaměstnávání lidí se zkušeností s psychiatrickou péčí na pozicích peer pracovníků (Davidson et al., 2006). Jedním z klíčovýchZobrazit text