participace

Děti a mladí lidé vyrůstající v ústavní péči, ale i ve vlastních rodinách zatížených chudobou, nízkou kvalitou bydlení a vzdělání, násilím ve vztazích a dalšími ohrožujícími vlivy, často nejsou vedeni k tomu, aby se ve svém životě zvládli samostatně rozhodovat, měli kontrolu nad svým životem a uměli dostatečně formulovat své potřeby (Brůžková, Nováková, 2020). Podpora participace této zranitelné skupiny v rozhodovacích procesech je proto velmi důležitá. Úmluva o právech dítěte (Sdělení č. 104/1991 Sb. In: MPSV ČR, 2016:5) obsahuje článek 12, který se vztahuje k respektu vůči názorům dítěte: „Státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodněZobrazit text

Skupina Street support je založená na horizontální participaci, která využívá vlastní zkušenosti členů komunity a jejich žitého vědění. Participace na rozdělování moci je důležitá pro oba „partnery“ nejen pro sociální služby, kdy přináší zcela nové pohledy na poskytování služeb, možnost konzultovat různé postupy a rozhodnutí přímo s uživateli drog, což vede ke vzájemnému obohacování na profesní i osobní úrovni všech zapojených subjektů. Velkým přínosem pro sociální služby je zapojení žité zkušenosti do profesionální sociální práce. Na druhé straně peer pracovníkům a zapojené komunitě přináší vzájemnou podporu mezi členy (Gregorová 2020, s. 47–48). Díky participaci se startuje léčebný proces a proces odpuštění. Peer pracovníci vnímají participaci takéZobrazit text

Obrázek k textu Multidisciplinární týmy mohou účinně předcházet předčasným odchodům ze vzdělávání

Téma participace je velmi aktuální i v oblasti snah o zmírnění předčasných odchodů žáků ze vzdělávání. S Barborou Pšenicovou z České asociace streetwork, odbornou garantkou projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání, jsme proto hovořili o tom, jak budou na pražských školách fungovat nově zřizované multidisciplinární týmy a kdo všechno se v nich bude podílet na řešení jednotlivých situací. Jednou z posledních větších aktivit České asociace streetwork je zapojení do pražského Krajského akčního plánu Hlavního města Prahy (iKAP II – Inovace ve vzdělávání), kde chcete pomáhat prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání. Jaká je aktuálně situace v této oblasti – v celé republice, i v Praze? Jaké jsou hlavní příčiny předčasných odchodů? Situace neníZobrazit text

Deset let v dialogu Jako doma

Slovo participace jsme tak, jak jej vnímáme dnes, tenkrát zřejmě ani neznali. Za myšlenkou zapojení žen bez domova do aktivit a vedení organizace Jako doma bylo jen mlhavé, ale urgentní přesvědčení, že bez „nich“ to přece nikdy nepůjde. Na tuhle víru jsme vsadili téměř všechno. A tak při letmém ohlédnutí u příležitosti desátých narozenin organizace Jako doma zahlédnu vskutku různorodé okamžiky. Momenty, kdy ženy bez domova početně dominují týmu organizace. Momenty, kdy, tak jako každý jiný vztah, i ten náš ztěžka drhne. Momenty, které bychom nejraději vzali zpátky. A nakonec i nesčetné chvíle, které dokazují, že participace, partnerství a rovnocenná účast jednoduše léčí.  Rosteme společně.Zobrazit text

Sociální podniky volají po legislativě, která jim uvolní ruce v zaměstnávání znevýhodněných

V České republice žije půl milionu lidí v ekonomickém věku s větším či menším zdravotním omezením. Lidí, kteří pro kvalitní a plnohodnotný život potřebují kompenzační pomůcky, speciální služby nebo na míru upravené prostředí pro práci i běžné fungování. Výsledky výběrového šetření osob se zdravotním postižením z roku 2018 poukazují na fakt, že pouze polovina z této cílové skupiny lidí dosahuje na dlouhodobé, perspektivní a důstojné zaměstnání (ČSÚ, 2019). Takto nízký počet osob může být způsobený mnoha faktory, mimo jiné i nízkou ochotou firem zaměstnávat uchazeče naplňující definici osob se zdravotním postižením (OZP) či osob zdravotně znevýhodněných (OZZ) nebo nedostatečným povědomím veřejnosti o potřebách hendikepovaných. SociálníZobrazit text

Podmínkou úspěšnosti sociálního začleňování je aktivní přístup sociálně vyloučených obyvatel při řešení jejich potřeb a oprávněných zájmů. Pracovní skupiny komunitního plánování či lokální partnerství zřizované za tímto účelem mají síťovat místní aktéry, avšak v praxi většinou převažuje účast zástupců formálních institucí a aktivní účast obyvatel ohrožených sociálním vyloučením bývá ojedinělá. Na konci roku 2020 se do první pilotní výzvy Nadace Via na mikrogranty v sociálně vyloučených lokalitách přihlásilo celkem šest neformálních skupin obyvatel, kteří ve spolupráci s komunitními pracovníky připravili vlastní projektové žádosti. Všechny projekty byly finančně podpořeny částkou do 20 000 Kč a byly využity k rozvoji celé komunity. V říjnu 2021 proběhlo podpůrné setkáníZobrazit text

Klíčovým tématem tohoto textu je zapojování marginalizovaných skupin obyvatel do tvorby poradních a pracovních orgánů veřejné správy. Zapojování vnímáme jako klíčové především v kontextu rozhodování a tvorbě dokumentů, jež vznikají a mají na ně dopad. Kromě samotné aktivizace a zplnomocňování marginalizovaných skupin obyvatel do tvorby veřejných politik doporučujeme sociálním pracovníkům podporovat v rámci advokační činnosti také jejich zapojování u institucí, jejichž činnost s řešenými tématy významně souvisí (zejm. příslušná ministerstva a orgány veřejné správy). Cílem textu je osvětlit, proč je výhodné zohlednit hlas marginalizovaných skupin a tvořit pro ně veřejné politiky participativně. Marginalizaci vnímáme jako: „proces sociálního vyloučení, v rámci něhož je určitá skupina obyvatel vytlačena neboZobrazit text

Od června 2018 působí na Fakultě sociálních studií OU v Ostravě konzultanti z praxe. Jde o skupinu lidí se zkušeností obtížné životní situace (například bezdomovectví, závislosti, zdravotního handicapu, stáří a chudoby, duševního onemocnění a další), kteří mají dostatek odvahy a otevřenosti o této své zkušenosti diskutovat se studenty sociální práce a zdravotně-sociální péče. Konzultanti z praxe vznikli jako iniciativa jedné akademičky a několika Ph.D. studentů ve snaze o inovaci výuky a po zkušenosti s podobnou iniciativou na univerzitě ve Velké Británii. Prostředí českého a britského vzdělávání v sociální práci jsou však velmi odlišná. V Británii je zapojení lidí se znevýhodněním ukotveno v legislativě, a tím pádem je finančně podporováno.Zobrazit text

Kolín s 33 000 obyvatel je středočeské průmyslové město s významným dopravním uzlem. Jeho dostupnost a množství pracovních příležitostí přivedly do města vysoký počet osob s nízkou kvalifikací. Hledání práce je však pro ně, a zejména pro Romy, obtížné. V Kolíně se tak koncentroval vysoký počet osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených. Ve městě je přibližně třicet ubytoven. Organizace Prostor+ poskytuje sociální služby širokému spektru lidí v několika regionech. Cílovými skupinami služeb jsou děti a mládež, matky a rodiny s dětmi, uživatelé drog, dospělí jednotlivci a skupiny lidí, osoby bez přístřeší, lidé s vysokou mírou předlužení a další specifické skupiny. Na území města KolínZobrazit text

V rámci své práce v rodinné poradně se velmi často setkávám s různými pohledy na dnes velmi aktuální téma „Participace dětí na rozhodovacím procesu“. Zejména z toho důvodu, že náplň práce v rodinné poradně je velmi široká a týká se jak spolupráce s pracovníky OSPOD, jinými neziskovými organizacemi, ale také s rodinami, které aktuálně v hledáčku žádné jiné instituce nejsou, vnímám jako velmi užitečnou určitou otevřenost odlišným postojům a pohledům jednotlivých klientů i spolupracujících organizací k tomuto tématu. Přestože zejména v poslední době pozoruji velký tlak ze strany odborníků i klientů na větší začlenění dětí do rozhodování v procesech, které se jich týkají, a v mnohaZobrazit text