o čem se mluví (Page 3)

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“ Václav Havel MENS SANA, z.ú. poskytuje profesionální sociální služby ročně více než 200 lidem se zkušeností s duševním onemocněním v Moravskoslezském kraji již 27 let. Zažili jsme euforii devadesátých let, rozvoj internetu, 3D technologií, sociálních sítí, ale také ničivé povodně, železniční katastrofy, uprchlické krize a pandemii. Pandemie Covid 19 nás zastihla podobně jako tisíce jiných lidí i institucí zcela nepřipravené.  Přinesla mnoho obtížných zkoušek a náhlých změn.  Nová situace v souvislosti s pandemií koronaviru vyvolala spoustu otázek, na které bylo obtížné hledat odpovědi, jelikož pro každého z násZobrazit text

Záznam z tiskové konference naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=VOEILqXkddM Navzdory prohlubující se socioekonomické krizi vláda Petra Fialy nadále otálí s navrácením270 milionů eur z Fondu soudržnosti (FS) zpět do Evropského sociálního fondu (ESF).Prostředky ESF+ v minulosti seškrtala vláda Andreje Babiše ve prospěch infrastrukturníchfondů. Udělat to však mohla jenom díky příslibu zpětného převedení prostředků v případězhoršení socioekonomické situace a propadu v oblastech zaměstnanosti, sociálníhozačleňování a vzdělávání, což bylo zaneseno i do Dohody o partnerství. Odborná veřejnosta Evropská komise, které už tehdy varovaly, že se jedná o chybný krok, se teď ptají, kdy dojdek nápravě. Sociální služby, které potřebuje v dnešní situaci stále více lidí, totiž nemají dostatekpeněz a bezZobrazit text

O svých zkušenostech hovoříme tentokrát s Evou Procházkovou, zakladatelkou koncepce biografické péče® o seniory v Česku.  Metoda biografické péče je zaměřena na vnímání seniora s celou jeho historií. Životní příběh seniora nám poskytuje daleko více instrumentů do péče o potřeby a přání jedince. Zcela zásadní v BIO-péči® je cílená podpora seniora v orientaci časem, místem, osobou a situací. To se učíme a následně i umíme v multioborovém BIO-týmu. ZÁKLADEM KVALITY PÉČE O SENIORY, JE KVALITA INFORMACÍ SE KTERÝMI TVOŘÍME PLÁNY PÉČE. Pokud nemáme kvalitní informace snižuje se také kvalita individuální podpory seniora. Snažíme se, aby personál uměl zmapovat životní příběh seniora a zde začíná cesta k BIO-péči®. Tvorba biografických knih jeZobrazit text

Kontaktní centrum Progressive pro osoby ohrožené závislostí bylo založeno v Praze v roce 2006 a je registrovanou sociální službou poskytující adiktologickou péči. K jeho pracovníkům a pracovnicím se po deset let řadila také Kristýna Kinkalová na pozici vedoucí zařízení a Adéla Šálená jako zástupkyně vedoucí. Od svého počátku působilo v nájemních prostorech městské části (dále MČ) Prahy 5. V roce 2009 začalo v této MČ působit další kontaktní centrum a v roce 2012 také program substituční léčby. Tyto adiktologické služby zde působí i v roce 2023.Z hlediska dostupnosti jsou poddimenzované a jejich koncentrace v jedné MČ má několik negativních dopadů. Tím nejvýraznějším je shlukování velkého množství klientů a klientek v okolíZobrazit text

Snižování prahů v pobytových sociálních službách pro lidi bez domova osobám s látkovou závislostí je tématem, jež se čím dál častěji dostává do popředí zájmu soudobých sociálních pracovníků v jejich každodenní praxi. Jejich přesvědčení o správnosti změny v přístupu k této cílové skupině je vytvářeno skrze konflikt dosavadně nastavených pravidel služeb pro vstup a jejich využívání s potřebami klientů v kontextu jejich vlastních potřeb a perspektiv. Je však nutno uvést, že v popředí jejich pozornosti je také řada dilemat, jež se k problematice práce s lidmi v sociálně nepříznivých situacích spojených se ztrátou bydlení s látkovou závislostí váží a mohou mít vliv na proces implementace změn v nastavení služeb. Často jsou zmiňovány pojmy jako bezpečí, obava, vysoká investiceZobrazit text

„Co děláš?” „Pracuji s Romy a pomáhám jim už devátým rokem”, tak může znít odpověď na otázku ohledně mé práce. Občas je těžké přímo takto odpovědět, protože majorita je stále nastavena v rovině předsudků a negativního vnímání tohoto etnika. Problém s obhajobou své vlastní práce u veřejnosti nemám jen já, ale potýkají se s ním i pracovníci a pracovnice, kteří se věnují „nepopulárním” cílovým skupinám obecně. Pomáhat někomu, kdo je veřejností považován za nepřizpůsobivou část obyvatelstva, je něco zcela jiného než pomáhat seniorům, lidem s handicapem nebo ohroženým dětem. Navíc vyvstává také otázka, jak se dá prokázat dopad, a tedy i potřebnost služeb, které seZobrazit text

Vážený pane ministře, Ing. Mariane Jurečko, Vážený pane ministře, pane profesore Balaši, Vážená paní rektorko, paní profesorko Králíčková, obracíme se na Vás ve věci návrhu na zrušení studijního programu Sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Mnozí z nás jsou absolventi tohoto oboru na FF UK. Katedra sociální práce FF UK funguje od roku 1990, kdy byla jako první vysokoškolské pracoviště sociální práce v ČR založena díky osobnímu nasazení doc. PhDr. Jiřiny Šiklové, doc. PhDr. Pavla Hartla a prof. JUDr. Igora Tomeše, CSc. ve spolupráci s děkanem fakulty prof. Dr. Antonínem Vaňkem. Další vysoké školy pak tuto cestu v ukotvení vzdělání sociálních pracovníků následovaly aZobrazit text

Pacientský spolek pro léčbu konopím („KOPAC“) dlouhodobě vítá a požaduje legislativní ochranu pacientů a jejich rodin při samozásobení konopím, jelikož stát v tuto chvíli neumožňuje zajištění nepřerušované dostupnosti léčebného konopí v lékárnách. V ČR se tak zatím nedaří zajistit nabídku širokého spektra individuálně účinných variant jako v Německu, Dánsku, Holandsku či Španělsku. Špatně nastavené úhradové mechanismy pak nepokryjí – obzvláště u onkologických a neurologických pacientů ­– ani měsíční účinnou dávku. Řadě pacientů, kteří jsou ještě schopni konopí pěstovat a zpracovat, tak i přes politické deklamace stále nezbývá nic jiného, než se spolehnout na samozásobení z neoficiálních zdrojů konopných květů a extraktů, aby dosáhli účinné dávky zmírňujícíZobrazit text

„Když nastane situace, že předávám svou mámu do péče zařízení pro seniory, mám na pečující ty nejvyšší nároky. Chci víc, než sama můžu nabídnout, protože sama už to nedávám. Chci aby byl pečovatel laskavý, trpělivý a chci aby to bylo pokud možno zadarmo. Naše vysoké nároky jsou pochopitelné, ale nastavené podmínky pro práci pečujících jim neodpovídají. Ten rozpor mezi vnímáním té profese a tím co po těch lidech chceme, je obrovský.“ říká Karolína Puttová z organizace MILA, která se věnuje tématu podmínek pro výkon pečovatelské profese. Stejné oblasti se věnoval také výzkum, který MILA realizovala v květnu a červnu 2022. V pětatřiceti domovech pro seniory a domovech seZobrazit text

V současné době se ve veřejném prostoru a v médiích setkáváme často s označením osob nacházejících se v tíživé životní situaci pojmenováním, které můžeme považovat za utlačující (opresivní). Útlak můžeme přitom chápat jako sociálně podporované špatné zacházení nebo vykořisťování určité skupiny lidí ze strany moci/mocných. Uvedeným nemyslím jen vulgární nebo hanlivá označení různých cílových skupin sociální práce, která je na místě odsoudit již v úvodu tohoto textu; ale i označení jako „bezdomovec“ nebo „sociálně slabá rodina“. Cílem tohoto textu je vysvětlit, jak tato označení působí a proč nemusí být vhodné je používat. Vzhledem k tomu, že jsem se dlouhodobě zabývala tématem bezdomovectví, dovolím si uvádět příklady právě na tomto jevu. ZároveňZobrazit text