integrace

Sociální podniky volají po legislativě, která jim uvolní ruce v zaměstnávání znevýhodněných

V České republice žije půl milionu lidí v ekonomickém věku s větším či menším zdravotním omezením. Lidí, kteří pro kvalitní a plnohodnotný život potřebují kompenzační pomůcky, speciální služby nebo na míru upravené prostředí pro práci i běžné fungování. Výsledky výběrového šetření osob se zdravotním postižením z roku 2018 poukazují na fakt, že pouze polovina z této cílové skupiny lidí dosahuje na dlouhodobé, perspektivní a důstojné zaměstnání (ČSÚ, 2019). Takto nízký počet osob může být způsobený mnoha faktory, mimo jiné i nízkou ochotou firem zaměstnávat uchazeče naplňující definici osob se zdravotním postižením (OZP) či osob zdravotně znevýhodněných (OZZ) nebo nedostatečným povědomím veřejnosti o potřebách hendikepovaných. SociálníZobrazit text

Úvodem Témata migrace a integrace prochází v České republice od počátku 90. let kontinuálním vývojem, jenž byl podmíněn mj. i zásadní transformací politického a ekonomického prostředí naší země, během níž došlo k prolomení jak imigrační, tak emigrační izolace země (Drbohlav 2010; Dohnalová, 2012, in Bejček, 2019a). Zatímco v období minulého režimu byla tehdy Česko-slovenská socialistická republika (ČSSR) považována za spíše „vystěhovaleckou zemi,“ následná léta po Sametové revoluci toto paradigma postupně změnila. Od počátku 90 let. se Česká republika postupně stává tzv. „cílovou zemí“ migrace pro řadu cizinců, migrujících zejména za studiem, prací či obchodem, a v mnoha případech hledajících i trvalé usazení (srov. Drbohlav 2010; Dohnalová in Palaščáková,Zobrazit text

Dne 18. prosince si připomínáme Mezinárodní den migrantů. Co všechno se pod označením migrant skrývá? Jak vypadá migrační komunita v ČR? Jaké má specifické potřeby v oblasti sociální podpory? Jakou roli hrají v naplňování těchto potřeb nevládní organizace? A co nového přinesl covid-19? Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty zmapovalo současný stav služeb poskytovaných migrantům a popsalo je v evaluační zprávě, která by měla sloužit zúčastněným aktérům jako podklad pro další plánování.  Kdo jsou migranti v ČR? V České republice pobývá přibližně 800 000 cizinců. Asi polovinu z nich tvoří občané EU. Největší národnostní skupiny představují Slováci (21%), Ukrajinci (23%) a Vietnamci (17%). Většina cizinců přichází do ČR pracovatZobrazit text

O problému rasismu a možnostech, jak mu čelit, jsem hovořil s Liz Fekete, ředitelkou Institutu mezi-etnických vztahů a vedoucí Evropského výzkumného programu. V Institutu pracuje od roku 1982. Věnuje se aspektům současného rasismu a fašismu, právům uprchlíků, proti-radikalizačním a proti-teroristickým politikám EU a islamofobii v celé Evropě. Je autorkou odbornou veřejností pozitivně přijatých knih A Suitable Enemy: Racism, Migration and Islamophobia in Europe a Europe’s Fault Lines: Racism and the Rise of the Right. V současné době spolupracuje s Mezinárodní iniciativou pro státní kriminalitu na Queen Mary University v Londýně a Observatoří přechodů hranic na univerzitě Monash University v Austrálii. Jak dlouho se věnujete vztahůmZobrazit text

Liga za ľudské práva (HRL) je občianske združenie, založené v roku 2005 právnikmi a advokátmi, ktorí sa venujú pomoci cudzincom a utečencom na Slovensku. Cieľom združenia je presadzovanie transparentnej, dôstojnej a zodpovednej migračnej, azylovej a integračnej politiky a snaha o posilňovanie postavenia samotných cudzincov a utečencov. V súčasnosti HRL realizuje projekt „Právna poradňa pre azyl“ spolufinancovaný Európskou úniou z Fondu pre azyl, migráciu a integráciu, Fondu pre oblasť vnútorných záležitostí, v rámci ktorého poskytuje bezplatné právne poradenstvo žiadateľom o poskytnutie medzinárodnej ochrany na Slovensku. Právna pomoc je klientom poskytovaná najmä prostredníctvom individuálnych konzultácií v azylových zariadeniach Migračného úradu Ministerstva vnútra SR, ktorý o žiadostiach o udelenie azylu rozhoduje (Záchytný táborZobrazit text

SIMI (Sdružení pro integraci a migraci) je lidskoprávní nezisková organizace, která hájí práva migrantů a uprchlíků v České republice již 25 let. Byla založena v Praze v roce 1992 jako „Poradna pro uprchlíky“, s cílem pomáhat příchozím z válkou zmítané Jugoslávie. Pomoc spočívala nejen v poskytování bezplatného poradenství v sídle organizace, ale i přímo v uprchlických táborech na našem území. V současné době už SIMI činnost v uprchlických táborech nevykonává, ale zaměřuje se na poradenství migrantům v pražské kanceláři. Zde jim poskytujeme odborné rady nezávisle na jejich pobytových statusech. Služby SIMI tak jsou přístupné nejen uprchlíkům, ale bez rozdílu všem migrantům, kteří pomoc právě potřebují. Neméně důležitou součástí aktivit SIMI jeZobrazit text

Problematika migrace a integrace imigrantů na území České republiky byla ještě donedávna předmětem diskusí angažovaných. Politici, státní a regionální úředníci příslušných institucí, neziskové organizace, pomáhající odborníci a v neposlední řadě i sami imigranti více než pětadvacet let formují migrační a integrační politiku, již lze shledávat jako reaktivní a restriktivní. Tzv. migrační krize v Evropě způsobila, že problematika migrace a integrace se stala součástí denních diskusí lidí mimo okruh angažovaných. Již několik měsíců média pravidelně více či méně informovaně vysvětlují zásadní problémy migrace a integrace a lidé se vážně zabývají imigranty a soužitím s nimi. Vedle společenského zájmu došlo na počátku roku 2016 ke změnám vZobrazit text