Odemčeno pro předplatitele (Page 2)

Zhoršující se duševní zdraví (dále jen DZ) dětí a dospívajících je v posledních dvou letech skloňováno téměř ve všech oblastech, které se věnují práci s dětmi a mládeží. Reflektují jej služby, odborné platformy i mainstreamová média. Často je nárůst duševních obtíží dáván do souvislosti s dopady pandemie Covidu-19, neznamená to však, že čím víc se pandemii vzdalujeme, tím obtíží ubývá. Linka bezpečí (2024) uvádí, že v prvních třech měsících roku 2023 zaznamenali o 30 % více případů sebepoškozování než ve stejném období loňského roku. Co se tedy děje, že se tolik mladých lidí cítí špatně? A jak na to mohou reagovat preventivní sociální služby jako jsou nízkoprahové kluby pro děti aZobrazit text

V České republice probíhá Reforma péče o duševní zdraví (dříve Reforma psychiatrické péče), jejíž aktivity Česko přibližují humanistickému standardu kvality života lidí bez rozdílu se specifickým zřetelem k situaci lidí s ohroženým duševním zdravím. Současně se Národní akční plán pro duševní zdraví 2020 – 2030, coby jeden ze strategických dokumentů reformy, hlásí k naplnění legislativních závazků plynoucích pro Česko z mezinárodních a národních dokumentů, jež ČR ratifikovala, tudíž je vázána jejich dodržováním (MZd 2020, s. 11–12). Jednotlivé aktivity a projekty reformy směřují k postupné změně pozice a role lidí s duševním onemocněním v české společnosti, současně také k mnohem vyšší míře informovanosti celé české populace a hlubšímu porozumění tématu duševního zdraví mezi profesionály z pomáhajícíchZobrazit text

Úvodní text se věnuje výzvám spojeným se změnami institucionální péče o osoby s duševním onemocněním a poruchami chování, díky kterým je a bude tato problematika více přítomna ve všech typech a druzích sociálních služeb. Editorky se však v úvodním textu ptají také, jak jako sociální pracovníci pečujeme o duševní zdraví nejen svých klientů, ale i své, co nejvíce sociální pracovníky stresuje a narušuje jejich duševní pohodu, potažmo jejich duševní zdraví. Ve svém krátkém příspěvku na tuto otázku sice neodpovím, ale chci poukázat na jedno z hledisek. Podle mnohých autorů je v procesu pomáhání klíčová osobnost pomáhajícího. Vymětal píše v souvislosti s psychoterapií: “Zralá osobnost psychoterapeuta je víceZobrazit text

Peněženka nalezená ve vlaku s pár stokorunami, ale i s osobními doklady a platební kartou. Vloupání do domu osaměle žijícího muže, při kterém byly odcizeny i památeční sběratelské předměty. Dcera, která pod vlivem alkoholu dlouhodobě týrala svoji matku, se kterou žila ve společné domácnosti. Rvačka v obchodě, která skončila těžkým ublížením na zdraví. Tyto příběhy mají něco společného. Pachatelé i oběti z těchto příběhů využili příležitosti podívat se do očí druhé straně. Zúčastnili se totiž restorativního setkání (nejčastěji mediace nebo rodinné skupinové konference) na střediscích Probační a mediační služby.  Probační a mediační služba od svých počátků vychází z principů restorativní justice, která považuje trestný čin nejen za porušení právních předpisů,Zobrazit text

Do věznice přicházejí lidé z různých prostředí a v rozličných životních situacích. To, jak člověk život ve věznici zvládne, závisí na mnoha okolnostech. Velmi důležité je finanční zázemí, schopnost pracovat a podpora blízkých. V případě, že člověk nastupující do věznice nemá nic z tohoto potřebného kapitálu, propadá se v hierarchii vězeňské společnosti na dno. Odsouzený bez pomoci z venku, který není schopen pracovat, či člověk, pro kterého věznice nezajistí práci, se ocitá v komplikované situaci, bez prostředků a bez možnosti si je legálně obstarat.  Nepracovat ve věznici je samo o sobě náročné a většina práceschopných odsouzených o práci stojí. Čas strávený za mřížemi chce skoroZobrazit text

Úvod V sociálně-právní ochraně dětí působím skoro 18 let, a to nejprve na pozici kurátora pro mládež a posledních 11 let na pozici vedoucího oddělení sociálně-právní ochrany dětí, věnující se především dětem s poruchami chování (dnes nově se místo poruchy chování uvádí děti s „náročným chováním“), nařízenou ústavní a ochrannou výchovou. Za posledních pět let jsem však svědkem upadajícího systému především umisťování dětí do ústavní výchovy v rámci etopedické sítě v Moravskoslezském kraji. V tomto článku chci kriticky poukázat na nejslabší místa v systému ústavní výchovy, které mají za následek nedostupnost především místní péče o ohrožené děti, což působí proti zájmům dítěte i jeho rodiny. Dále se v textu věnuji především dětem,Zobrazit text

Sociální služba intervenční centra je ukotvena v ustanovení §60a zákona o sociálních službách a současně úzce navazuje na ustanovení §44 zákona o Policii ČR. Intervenční centra (dále „IC“) poskytují krizovou pomoc osobám ohroženým domácím násilím a také osobám ohroženým post separačním násilím v podobě expartnerského stalkingu navazujícího na domácí násilí. Pomoc intervenčních center je bezplatná a zahrnuje krizovou intervenci, další socioterapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (v případě pobytové formy služby také na omezenou dobu poskytnutí ubytování a stravy). Síť intervenčních center v ČR zdroj: Wikipedie Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresaZobrazit text

Náhrada škody je často tabu a je vnímána jako určitá hradba mezi pachatelem a poškozeným. Aby však docházelo k její realizaci, tedy hrazení, je mnohdy nutné obě strany propojit.  Informace jako základ Náhrada škody způsobená trestnou činností je téma, které při naší práci se zadluženými osobami ve výkonu trestu odnětí svobody a po propuštění řešíme velice často. Abychom mohli danou situaci řešit opravdu efektivně a zároveň odborně, musíme pracovat s oběma stranami. Tedy pachateli i poškozenými.  Základem jsou vždy informace. O spáchaném trestném činu, o poškozeném nebo oběti, o dopadech na tyto osoby a jejich život, o počtu poškozených nebo o možnostech pachatele škodu hradit. S otázkou náhradyZobrazit text

Článek popisuje projekt restorativní justice Mezinárodního vězeňského společenství, z.s. (MVS) / Prison Fellowship International: Building Bridges (BB), který probíhá v českých věznicích od roku 2015. Jedná se o obvykle osmitýdenní setkávání skupiny obětí trestných činů se skupinou odsouzených mužů nebo žen ve výkonu trestu odnětí svobody (VTOS). Trestné činy ani účastníci vzájemně nesouvisejí. Kurz vedou facilitátor a co-facilitátor, záštitu projektu poskytuje psycholog.  Building Bridges je program akreditovaný Ministerstvem spravedlnosti v roce 2016 jako Služba pro oběti trestných činů podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů (MVS, 2023). Mezinárodní vězeňské společenství, z.s. je součástí nadnárodní organizace stejného názvu a zabývá se pomocí obětem trestných činů, odsouzenýmZobrazit text

V ACORUSu jsme přesvědčení o tom, že násilí do života nepatří, a že každý má právo na život bez násilí. Domácí a genderově podmíněné násilí (dále jen DN a GPN) není problémem jen těch, kterých se bezprostředně týká. Je to problém, který má zásadní negativní dopady na celou společnost. Pokud chceme zlepšit ochranu těch, kteří jsou jím ohroženi, je nezbytné pro ně zajistit kvalitní, efektivní a účinnou pomoc a podporu. Jaká služba je efektivní a účinná? Asi se shodneme na tom, že efektivní a účinná je taková služba, která je dostupná, přehledná, specializovaná a standardizovaná. Je zcela zásadní, aby takové služby byly dostupné ve všech regionech,Zobrazit text