2/2005

Sociální práce s rodinou a dětmi

Cílem následujícího textu je potvrdit hypotézu o využití pohádky jako kroku k léčbě schizofrenie. Psychoterapie již několika případy dokázala, že pacienty lze léčit i bez medikace. Dává klientům prostor na sebevyjádření např. prostřednictvím arteterapie, muzikoterapie atd. Drtivá věšina schizofreniků však zůstává nevyléčena a opět se vrací do léčeben a nemocnic. Jednou z příčin se jeví nevhodně přístup terapeutů, kteří jednají s klientem jako s nemocným a nevyléčitelným a nedovolí mu převzít zodpovědnost za jeho vlastní život a hrají s ním hry podle jeho životního scénáře. Tomu chce předcházet transakčně-analytický přístup, jemuž se věnuji v tomto textu a který nabízí např. metodu pohádek k zjištění scénáře klienta a převedení pacienta na nový, vítězný scénář „zdravého člověka“.Zobrazit text

Stať se věnuje oblasti umísťování dětí do náhradní péče a tomu, jak pracovníci vybrané lokality k procesu umísťování přistupují. Autorka ji zpracovala na základů své závěrečné diplomové práce. Práce vymezuje existující formy náhradní péče a zabývá se identifikací zainteresovaných subjektů participujících na procesu selekce dětí v rámci umísťovacího procesu. Pomocí kvalitativní strategie v empirické části zkoumá důležité aspekty selekce ve vybrané lokalitě a snaží se o jejich porozumění. Autorka ve stati interpretuje a reflektuje informace získané technikou rozhovorů a nastiňuje, jak vybraní pracovníci konkrétní lokality přistupují k rozhodování a jaké to s sebou nese dopady při zařazování dětí do náhradní péče.Zobrazit text

Stáž přibližuje jedno z opatření aktivní politiky zaměstnanosti pomáhající řešit nezaměstnanost absolventů úkol, a tím je program rekvalifikace-stáže. Cílem je pomocí sekundární analýzy dostupných statistických pramenů a na základů rozhovorů s experty z pardubického úřadu práce a existující odborné literatury nastínit přímé i nepřímé účinky tohoto programu APZ, a to až již pozitivního, tak i negativního rázu. Stáž by měla sloužit jako výchozí zdroj informací pro další analýzy a detailnější evaluaci tohoto opatření APZ.Zobrazit text

Text se zabývá problematikou umírání a smrti jako sociálním problémem. Smrt je chápána jako sociální událost, čímž rozumíme, jakým způsobem společnost „organizuje smrt“. Všímá si především medicinalizace smrti. V textu jsou uvedeny klasické medicínsko-sociologické studie autorů Glasera a Strausse týkající se sociální organizace umírání a smrti v nemocnicích a studie týkající se změn koncepce smrti a umírání. Jde o sociální fáze, kterými umírající lidé procházejí (critical junctures), které však nelze zaměňovat s fázemi umírání, uvedenými Kübler-Rossovou.Zobrazit text

Cílem článku bylo představit pojem „potřeba“ v souvislosti s hodnocením kvality života a potřeb psychiatrických pacientů. Velké důraz byl kladen na zkoumání pojetí potřeb v kontextu rozvoje péče a služeb o duševně nemocné. Článek popisuje tradiční hodnocení potřeb uživatelů péče z pohledu profesionálů, současně seznamuje s nástroji založenými na subjektivním hodnocení potřeb. Mezi ně patří i CAN (Camberwell Assessment of Need), jemuž byla věnována nejrozsáhlejší část článku.Zobrazit text

Postižení subjektivní kvality života pacientů s různými psychiatrickými diagnózami upozornuje na oblasti života subjektivně nemocí nejvíce zasažené a může být východiskem pro sociální práci. Metodologie: 150 pacientů s dg. F2x, F3x a F4x, hospitalizovaných na klinice PCP, vyplnilo při příjmu a propuštění dotazník subjektivní kvality života (SOS-10). Výsledky: Při příjmu i propuštění pacienti nejvíce hodnotili oblast sociální interakce a zájmu, nejméně byli spokojeni s duševním zdravím, a to i přes největší zlepšení v této položce v průběhu hospitalizace. Závěr: Postupné zlepšování subjektivní kvality života a její přetrvávající problematické oblasti, především nespokojenost s duševním zdravím při propuštění, podporují nutnost pozvolného přechodu pacientů do běžné komunity, s využitím všech dostupných možností extramurálních služeb. Výchozím bodem může být zachovalá a vysoce hodnocená oblast sociální interakce a zájmu.Zobrazit text

Cílem pfříspěvku je analyzovat sociální asistenci jako jednu z forem terénní sociální práce s rodinou. V textu jsou prezentovány různé výklady termínu terénní sociální práce a různá pojetí sociální práce s rodinou. Na základů praktických zkušeností a výstupů evaluace procesu a výsledku služeb poskytovaných Sdružením sociálních asistentů, o. s., v Ostravě je pfiedkládán model, který autorky označují jako sociální asistenci, upozornují však na nevyjasněnou terminologii, týkající se tohoto pojmu. Stat obsahuje informace o efektech této intervence a reflektuje některá praktická témata. Propojení s praktickými problémy terénní sociální práce je zdůrazněno v kasuistice, která je souãástí stati.Zobrazit text