O čem se mluví

Úvod Standardy kvality sociálních služeb byly v České republice [1] povinně zavedeny již od roku 2007 a staly se významnou oporou pro poskytovatele sociálních služeb. Přestože se dotýkají většiny důležitých aspektů kvality poskytování služeb, oblast práce se sexualitou se v nich explicitně neobjevuje. Nejblíže této oblasti je standard č. 2, který se věnuje obecně ochraně práv uživatelů a spoléhá na provázanost s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. Právo na aktivní podporu v oblasti sexuality a vztahů uživatelů služeb nacházíme v článcích 22 a 23 této Úmluvy. [2] Samotné zpracování standardu č. 2 a jeho uvedení do života organizace však pro kvalitní práci se sexualitou nestačí. Mnoho služeb seZobrazit text

Služby rané péče pokrývají široké spektrum klientů a pomáhají s mnohými životními nesnázemi. Dětem se zrakovým nebo kombinovaným postižením a jejich rodinám slouží v Olomouci „zraková laboratoř“. Na otázky, jak toto místo funguje a co nabízí, nám odpověděla Petra Navrátilová, instruktorka stimulace zraku a poradkyně rané péče. Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa Heslo Pamatovat si mne Zapomněli jste heslo? Nemáte předplatné? Objednejte si ho. Chci předplatné Podobné články: Posouzení zrakových funkcí dítěte jako součást služby rané péče pro rodiny dětí se zrakovým a kombinovaným postižením Uplatnění psychologa v rané péči Raná péče pro děti s nervosvalovým onemocněním v doběZobrazit text

Zaměření na individuální potřeby rodiny a využití jejich potenciálu je cestou k překonání životní krizové situace a nastavení funkčního přístupu v péči o dítě s ohroženým vývojem (Šándorová, 2015). Schopnost reagovat na potřeby všech členů rodiny a dobrá orientace ve speciálních potřebách dítěte je jednou ze základních forem pomoci rané péče (Hradilková a kol., 2018). Služba je proto závislá na nástroji, který umožní komplexní posouzení individuálních zvláštností dítěte v raném věku, tuto diagnostiku můžeme provádět jako vstupní, adaptační, průběžnou a výstupní (Šándorová, 2017). Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa Heslo Pamatovat si mne Zapomněli jste heslo? Nemáte předplatné? Objednejte si ho. ChciZobrazit text

V době koronavirové pandemie byli jednou z nejzasaženějších skupin senioři a seniorky, a to především v rezidenčních pečovatelských domech. Platí to pro Českou republiku i celou Evropu nebo Severní Ameriku. Svou roli sehrál jejich zdravotní stav, ale i podoba rezidenčního poskytování služeb a nízký respekt k lidským právům seniorů a seniorek – a také nízký zájem politické reprezentace situaci včas a adekvátně řešit. Mezi seniory a seniorkami v těchto zařízeních nebyl jen vysoký počet úmrtí, ale zároveň byli omezováni ve svých právech. Především v první vlně byly domovy uzavírány, byly omezeny návštěvy a kontakt s vnějším světem. Na jednu stranu jde o logický přístup, protože šlo oZobrazit text

Od roku 2017 probíhá v České republice reforma psychiatrické péče, která se snaží o zkvalitnění života lidí s duševním onemocněním. V rámci reformy je realizován projekt Destigmatizace [1], který usiluje o snížení stigmatizace a diskriminace lidí s duševním onemocněním a zároveň o zlepšení přístupu lidí k vlastnímu duševnímu zdraví. Součástí projektu Destigmatizace je iniciativa NA ROVINU, která realizuje řadu destigmatizačních aktivit. Významnou aktivitou iniciativy je pořádání vzdělávacích destigmatizačních programů pro různé cílové skupiny. Jedná se o lidi s duševním onemocněním, jejich blízké, zdravotníky, pracovníky veřejné zprávy, místní komunity a také o pracovníky v sociálních službách. Programy pro uvedené cílové skupiny byly vytvořeny ve spolupráci se zkušenými odborníky na danou oblast na základě provedenéZobrazit text

I letos se navzdory protiepidemickým opatřením konala konference k Světovému dni sociální práce. Jednalo se o pátý ročník, v čem byl jiný než předchozí? Je třeba dělat činnosti, které se dělají běžně, a proto jsme chtěli v této tradici pokračovat. Loni se nám předávání uskutečnit nezdařilo, a byla to škoda, nejen kvůli všem, kteří byli nominovaní, ale i kvůli zajímavým osobnostem, které měly na konferenci vystoupit. Všichni jsme se těšili na to, až budeme moci zatleskat svým kolegům. Letošní konference byla jiná v tom, že jsme ji pořádali v online prostoru, což nám umožnilo pozvat neomezený počet účastníků a zároveň připojit i zahraničních přednášejících. Dokonce byla tato konference nejrozsáhlejší i tematickyZobrazit text

Doba covidová, aneb doba, kterou již rok prožíváme, představuje zátěžovou zkoušku pro všechny. Na děti a jejich prožívání se tohoto času zaměřilo několik organizací, jejichž tiskové zprávy nám chodí do redakce. Rozhodli jsme se pro Vás připravit kompilát toho nejzajímavějšího z průzkumů organizace Společnost Podané ruce, neziskové organizace Jahoda a České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Shrnutí také doplňujeme výzkumnou studií od Blanky Nyklové a Dany Moore, jež se zaměřovaly na Násilí na ženách v souvislosti s covid-19. Děti jako tiché oběti Všechny čtyři výše uvedené průzkumy se shodují, že děti patří mezi málo slyšenou skupinu, které, ačkoli je pandemií velmi ohrožená, není věnovánaZobrazit text

Význam rodiny pro společnost snad ani není třeba zdůrazňovat. A přece, neklesající počet rozvodů a rozchodů, navyšující se počet rodin bez jednoho z rodičů napovídá, že její stabilita je ohrožena. Možná právě proto valné shromáždění OSN v roce 1993 rozhodlo, že 15. května se bude slavit Mezinárodní den rodiny, což ještě více podtrhlo její důležité postavení. Ono klišé, Rodina – základ státu, se stává předmětem zájmu. Klademe si otázky, jak upevnit roli a postavení rodiny. A také co učinit, aby rodina byla symbolem pevných a trvalých vztahů a stala se skutečně základem společnosti. V průběhu staletí podoba rodiny a její funkce podlehly značným změnám vlivem společenského vývoje aZobrazit text

Pandemie koronaviru způsobila, že některé děti jsou již téměř rok odkázány pouze na distanční vyučování. Děti tak přišly o své sociální kontakty, kamarády, učitele, trenéry a často také o kontakt se širší rodinou. Na druhé straně však mají nepravidelný, daleko volnější režim a ubylo jim mnoho povinností. Mohou později vstávat, později chodit spát apod. Nyní se část dětí do školy vrátila a školy se postupně otevírají také pro další děti a studenty. S tím souvisí i proces adaptace, s nímž se bude každé dítě vyrovnávat jinak. Úkolem nás dospělých jim návrat do školních lavic co nejvíce usnadnit. „Po návratu dětí do škol je dobré mnohem více stavět na tom, v čemZobrazit text

Počet příjemců dávek v hmotné nouzi se během roku 2020 téměř neměnil. Vzrostl z 1,29 procenta na pouhých 1,34 procent. Některé sociální dávky, například příspěvek na bydlení, Češi loni čerpali méně než doposud. A to navzdory nárůstu nezaměstnanosti, kdy se počet uchazečů o zaměstnání dostal na úroveň roku 2017, tedy na 4,3 procenta. Část populace ohrožená ekonomickými dopady koronavirové krize se podle autorů projektu Mapa nezaměstnanosti z Centra pro společenské otázky – SPOT totiž v oficiálních statistikách zatím neobjevuje, navíc mají omezenou možnost sociální dávky čerpat.  Podíl nezaměstnaných osob v loňském roce vzrostl z 3,4 na 4,3 procenta. Z toho největší nárůst zaznamenaly Karlovarský kraj (zZobrazit text

Raná péče je terénní služba, popřípadě doplněná ambulantní formou služby, poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby (dle § 54 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách).  Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa Heslo Pamatovat si mne Zapomněli jste heslo? Nemáte předplatné? Objednejte si ho. Chci předplatné Podobné články: IZOLACE, ÚZKOST, NAPĚTÍ – v době koronavirové krize zažíváme fenomény, které pociťují lidé s duševním onemocněnímZobrazit text

Dům u Libuše je centrum denních aktivit, které realizuje volnočasové a nácvikové programy. Služba je registrovaná jako sociálně aktivizační služba pro seniory a osoby se zdravotním postižením a nachází se v krásném prostředí pražské Výtoně, pod Vyšehradem a blízko oblíbené vltavské náplavky. Dům u Libuše je součástí Centra Podskalí Fokusu Praha, z.ú. a své služby poskytuje klientům už 30 let. Již rok čelí, stejně jako další služby (a ostatně celá společnost), náročné výzvě a řeší, jak zároveň být v kontaktu se svými klienty a zároveň nezvyšovat riziko nákazy koronavirem ani pro klienty ani pro pracovníky. Posláním Libušky, jak tuto službu láskyplně nazývají pracovníci i klienti, je poskytování dlouhodobé podporyZobrazit text