terénní práce

Navazování vztahů je lidskou přirozeností a potřebou. Ať už je to vztah k rodině, k přátelům, ke známým nebo třeba k vlastnímu sebepojetí a sebehodnocení. Jako pomáhající pracovníci a pracovnice nutně vstupujeme do vztahu s našimi klienty, kteří si tak tvoří vztah nejen ke službě, ale i k nám, jako k představitelům poskytované služby a konkrétním osobnostem. Následující text se zabývá možnostmi využití poznatků o vztahu klienta a pracovníka při poskytování služeb terénního programu (nejen) pro lidi užívající drogy a vlivem sebepojetí na tento vztah a na poskytování zmíněných služeb. MPSV (2010) definuje terénní sociální práci jako jednu z metod sociální práce, službu sociální prevence, která seZobrazit text

Nezisková organizace Schola Empirica přinesla do Česka novou metodiku, která přináší sociálním a terénním pracovníkům návod, jak mluvit s klienty o tématech výchovy dětí. Pro většinu z nich to je nové rozšíření jejich komunikace s rodinami. Proto vznikl kruh sdílení, kde se všichni pravidelně setkávají a sdílejí si zkušenosti. Společně celou metodiku pak posunují dál.Zobrazit text

Hlavnímu městu se v březnu a dubnu 2020, ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb, podařilo zajistit střechu nad hlavou a tím také možnost vykonávat nařízenou karanténu asi pěti stovkám lidí bez přístřeší. K řešení situace ubytovaných, ale také pro zefektivnění práce s dalšími, kteří zůstávají na ulici, Praha testuje inovativní způsob jak posílit terénní sociální práci – individuální rozpočty. Na začátku povinné karantény se terénní sociální práci zúžilo pole působnosti, úřady práce měly omezený provoz, lidé bez přístřeší přišli o zdroje stejně jako o záchytné sítě. Bylo přitom zřejmé, že sociální práci by bylo naopak potřeba zásadním způsobem posílit. Radnice se proto spojila s Nadačním fondem Avast, který mělZobrazit text

Česká asociace streetwork, z. s. (ČAS) sdružuje a zastřešuje nízkoprahové sociální služby: terénní programy, kontaktní centra, nízkoprahová denní centra a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Tyto služby pracují s lidmi v nepříznivé sociální situaci, kterými jsou právě děti a mládež do 26 let věku nebo lidé bez domova, narkomani, lidé pracující v sexbyznysu apod. Co mají všechny služby společné? Pracuje se v nich metodou kontaktní práce, a to v mobilní i stacionární formě. ČAS nabízí 21 vzdělávacích programů akreditovaných MPSV. Kontaktní práce Kontaktní práce je termín někdy používaný jako český ekvivalent k výrazu streetwork. Jsou zde ale rozdíly: Termín streetwork je spjat především sZobrazit text

Problematika terénnej sociálnej práce je doménou Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky (ďalej MPSVR SR). Jednak v zmysle tvorby zákonov; napr. zákon o sociálnych službách a o zmene a doplnení zákona o živnostenskom podnikaní – zákon č. 448/2008 Z. z. – úplné znenie, podľa ktorého sociálne služby, ktorými sú aj terénna sociálna práca, spadajú pod kompetenciu obcí a miest ako aj jemu podriadených organizácií, a to Fondu sociálneho rozvoja (FSR) s temer desaťročnou tradíciou a Sociálnej implementačnej agentúry (SIA) (s temer osemročnou tradíciou), kedy v apríli 2014 po prezidentských voľbách došlo k spojeniu daných dvoch inštitúcií do jednej organizácie, a to Implementačnej agentúry pre Operačný program Zamestnanosť a sociálna inklúzia (IA ZaSI). PráveZobrazit text

Jak pracovat s lidmi v nepříznivé sociální situaci, kteří se vyhýbají standardním a běžným službám? „Nehledej problém, hledej kontakt.“ Tímto sloganem si připomeňme doktora Petra Klímu, který byl významnou osobností v oblasti sociální práce v České republice. Stále ho respektujeme jako nestora českých nízkoprahových programů, sociálního pedagoga a supervizora. Zemřel 10. září 2010 po těžké nemoci ve věku nedožitých 55 let. Petr Klíma se narodil 27. září 1955 v Praze. Vystudoval speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Specializoval se, jak by to tehdejší terminologie nazvala, na „vzdělávání a výchovu mládeže obtížně vychovatelné“. Po studiu nastoupil do výchovného ústavu pro děti a mládež jako vychovatel. Poté pracoval jako vedoucíZobrazit text

Konec devatenáctého století byl významně ovlivněn událostmi osmačtyřicátého roku. Po zkušenostech s potlačením snah českých reformátorů se lidé uzavírali do mikrosvěta rodin a docházelo k útlumu občanských aktivit. Českou zemi a její veřejný prostor ovládl mrtvolný klid. František Palacký v jednom ze svých dopisů vystihl ducha doby přesně: „Kdo chceš nyní šťasten být, hledej štěstí svého v domácnosti.“1 Adresátem Palackého dopisu byl významný český politik, právník a spisovatel František Ladislav Rieger, který se dva roky poté stal manželem Palackého dcery Marie.2 Na pohled neduživá, štíhlá žena uměla několik jazyků, hudbě a hře na klavír se učila od Bedřicha Smetany a malování od Amálie Mánesové. Marie Riegerová-Palacká (dále jen MarieZobrazit text