vzdělávání

Škola je skokanský můstek života. Hlavně pro kluky a holky z ústavní péče. Protože konec studia se ve většině případů rovná odchodu ze zařízení, děcáku. A ten první kontakt s divokou vodou – dospělostí pro ně (či mohu napsat i nás, neboť jsem také prošel ústavní péčí) je bohužel dříve než pro většinu ostatních závodníků. Já jsem se od pomyslného skokanského můstku odlepil s odznáčkem Bc. na plavkách. Státnicoval jsem v lednu 2013 a obhajoval jsem bakalářskou práci s názvem Reprodukce kulturního kapitálu v zařízeních dětské ústavní péče. Přeloženo ze socioložštiny, jsem se rozepisoval o tom, jak ústavy mohou vést, anebo nedovést ke vzdělání. PročZobrazit text

Asociace vzdělavatelů v sociální práci (ASVSP) společně s Občanskou poradnou Brno organizovaly v letech 2020 až 2022 výcvik Supervize v sociální práci, který se cíleně zaměřuje na rozvoj supervize v oblasti, kterou pokrývá sociální práce. Vize výcviku má tři základní nosné pilíře: Vybavit absolventy základními znalostmi a dovednostmi v oblasti vybraných přístupů k supervizi (teoretický a praktický rámec supervize), vytvořit podmínky pro postupnou identifikaci frekventantů s (profesní) skupinou supervizorů jako komplexně a integrovaně vnímané pozice v sociální práci (identita) a vybavit absolventy základními prostředky pro cílenou práci na sobě (osobní a profesní růst). Proces „stávání se supervizorem“ a osvojování si nezbytných znalostí a dovedností, vč. osobnostního růstu podle výše popsané vize jsmeZobrazit text

Obrázek k textu Multidisciplinární týmy mohou účinně předcházet předčasným odchodům ze vzdělávání

Téma participace je velmi aktuální i v oblasti snah o zmírnění předčasných odchodů žáků ze vzdělávání. S Barborou Pšenicovou z České asociace streetwork, odbornou garantkou projektu iKAP II – Inovace ve vzdělávání, jsme proto hovořili o tom, jak budou na pražských školách fungovat nově zřizované multidisciplinární týmy a kdo všechno se v nich bude podílet na řešení jednotlivých situací. Jednou z posledních větších aktivit České asociace streetwork je zapojení do pražského Krajského akčního plánu Hlavního města Prahy (iKAP II – Inovace ve vzdělávání), kde chcete pomáhat prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání. Jaká je aktuálně situace v této oblasti – v celé republice, i v Praze? Jaké jsou hlavní příčiny předčasných odchodů? Situace neníZobrazit text

Úvod Na konci září 2021 byl ukončen projekt Inovace vyššího odborného vzdělávání. Obsahoval řadu aktivit, které svým významem přesáhly prostor vyšších odborných škol. V profesním terciárním vzdělávání i v oblasti dalšího vzdělávání v sociální práci přinesl velmi inovativní až revoluční návrhy. V následujícím textu bude projekt stručně představen, nicméně hlavní důraz bude zaměřen na výstupy projektu – na inovaci standardu vzdělávání s použitím kompetenčního rámce, výukové opory, metodiku hodnocení a na návrh systematické proměny dalšího vzdělávání sociálních pracovnic a sociálních pracovníků.  Projekt Inovace vyššího odborného vzdělávání Projekt Inovace vyššího odborného vzdělávání byl pod gescí MŠMT zahájen v dubnu 2018 a ukončen byl k 30. 9. 2021. Byl rozdělen do pěti pedagogických oblastí,Zobrazit text

V článku se věnuji závěrům, které vyplynuly z výzkumné části rigorózní práce. Rigorózní práci, resp. její zásadní část, jsem tvořila v období 2014 – 2017. Nejprve se stručně věnuji metodice, kterou jsem v práci použila, a definuji základní teoretická východiska, ze kterých jsem při tvorbě práce vycházela. Stěžejní část textu uvádí závěry, které vyplynuly z výzkumné části rigorózní práce na základě realizovaných nestrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky, tyto výstupy pak krátce shrnuji.  Nakonec nastiňuji možná doporučení a postupy sociálních pracovníků tak, aby laická i odborná veřejnost vnímala sociální práci jako specializovanou činnost a docházelo k uznání specifického přínosu sociální práce pro postmoderní společnost. V rigorózní práci (2018) jsem se zabývala otázkou,Zobrazit text

Raná péče je jedna ze služeb, která sice vznikala na určité bázi již před rokem 1989, ale v systému sociálních služeb se plnohodnotně etablovala až v rámci zákona o sociálních službách platného od 1. 1. 2007. Je proto logické, že první téměř dvě desetiletí fungování rané péče byly obdobím hledání jasné definice a resortního ukotvení. Období společné práce na tzv. druhových standardech rané péče (jejich samostatná existence byla tehdy předpokládána pro všechny sociální služby, teprve později byla zvolena cesta základních standardů sociálních služeb, s povinností zřizovatele zpracovat je do vlastní funkční podoby) velmi posunulo užší spolupráci v rámci rychle vznikající sítě pracovišť rané péče v ČR. Ruku v ruce seZobrazit text

Dne 18. prosince si připomínáme Mezinárodní den migrantů. Co všechno se pod označením migrant skrývá? Jak vypadá migrační komunita v ČR? Jaké má specifické potřeby v oblasti sociální podpory? Jakou roli hrají v naplňování těchto potřeb nevládní organizace? A co nového přinesl covid-19? Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty zmapovalo současný stav služeb poskytovaných migrantům a popsalo je v evaluační zprávě, která by měla sloužit zúčastněným aktérům jako podklad pro další plánování.  Kdo jsou migranti v ČR? V České republice pobývá přibližně 800 000 cizinců. Asi polovinu z nich tvoří občané EU. Největší národnostní skupiny představují Slováci (21%), Ukrajinci (23%) a Vietnamci (17%). Většina cizinců přichází do ČR pracovatZobrazit text

Z komentářů studentů v rámci studentské evaluace výuky na Katedře sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (dále jen FF UK) v zimním semestru akademického roku 2018/2019, kterou vyplnilo 495 z 976 studentů, jasně vyplývá, že studenti nejvíce oceňují přátelskost, vstřícnost a otevřenost vyučujících, jasnou a transparentní strukturu přednášek a podmínek pro absolvování předmětu, komunikaci s vyučujícími bez průtahů a možnost individuálního přístupu, provázanost teorie a praxe, poskytování přiměřené zpětné vazby ze strany vyučujícího, praktické nácviky, a zájem vyučujícího nejen o studenty, ale i o vyučovanou problematiku. Teprve druhým rokem vyučuji na Katedře sociální práce FF UK předmět Sociálně právní ochrana dětí a provázím studenty prvního ročníku bakalářskéhoZobrazit text

Článek je věnován jednomu z aktuálních trendů v péči o duševní zdraví – zavádění pozice peer lektorů. Stručně v něm nastíníme teoretický rámec a profesní kvalifikaci pro tuto pozici a představíme projekt, v jehož rámci proběhlo zapojení několika peer lektorů do výuky budoucích sociálních pracovníků (do budoucna pak případně i psychologů, lékařů a ergoterapeutů). Především se však budeme věnovat tomu, jak se samotní peer lektoři k zapojení do výuky vztahují, jaké to přináší benefity jim a co pro ně tato profese znamená. Od 90. let 20. století se po celém světě rozšiřuje zaměstnávání lidí se zkušeností s psychiatrickou péčí na pozicích peer pracovníků (Davidson et al., 2006). Jedním z klíčovýchZobrazit text