MPSV

Děti a mladí lidé vyrůstající v ústavní péči, ale i ve vlastních rodinách zatížených chudobou, nízkou kvalitou bydlení a vzdělání, násilím ve vztazích a dalšími ohrožujícími vlivy, často nejsou vedeni k tomu, aby se ve svém životě zvládli samostatně rozhodovat, měli kontrolu nad svým životem a uměli dostatečně formulovat své potřeby (Brůžková, Nováková, 2020). Podpora participace této zranitelné skupiny v rozhodovacích procesech je proto velmi důležitá. Úmluva o právech dítěte (Sdělení č. 104/1991 Sb. In: MPSV ČR, 2016:5) obsahuje článek 12, který se vztahuje k respektu vůči názorům dítěte: „Státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodněZobrazit text

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) se dlouhodobě snaží zvyšovat kvalitu práce s ohroženými dětmi a rodinami prostřednictvím systémových projektů. Aktuální projekt Podpora systémových změn v oblasti služeb péče o ohrožené děti, mladé lidi a rodiny v České republice, realizovaný mezi roky 2019 a 2022, se zaměřil na velmi náročnou a složitou oblast sociálně-právní ochrany dětí umístěných v ústavní péči a dětí, jimž toto umístění hrozí. Jedním z aspektů je schopnost pokračovat v plánování práce s dítětem a jeho rodinou poté, co je dítě umístěno do ústavu, tedy v situaci, kdy je snahou o „záchranu“ často vyčerpána rodina, podpůrné služby i OSPOD. Do procesu mapování a analýzy potřeb dítěte a jeho rodiny jeZobrazit text

V rámci sociálního bydlení je sociální šetření stěžejní nástroj sociální práce pro individuální vyhodnocení bytové nouze žadatele o sociální byt. Prostřednictvím sociálního šetření sociální pracovník [1] získává a shromažďuje informace o klientovi/žadateli a jeho přirozeném sociálním prostředí (resp. tam, kde daný člověk právě žije). Následuje posouzení nepříznivé sociální situace, během které dostává klient prostor k vyjádření toho, s čím by potřeboval pomoci, a zároveň je seznamován s možnostmi podpory ze strany sociálního pracovníka a ze strany instituce, kterou sociální pracovník zastupuje (ÚP ČR, obecní úřad, sociální služba). Jinými slovy jedná se o intervenci založenou zejména na komunikaci (rozhovoru) a pozorování, zaměřenou na získání informací v potřebnémZobrazit text

To, že si bezdomovectví, jako životní styl lidé bez domova vybrali, můžeme zaslechnout poměrně často a nezřídka ho posloucháme rádi, protože nás zbavuje odpovědnosti daného člověka podpořit, najít mu bydlení a pomáhat mu si ho udržet, změnit nastavení služby, rozšiřovat kapacity služeb pro lidi bez domova, hledat v sociální práci nové přístupy, stavět sociální byty atd. „Ti lidé chtějí žít na ulici, zvolili si to,“ tím to pro nás všechny končí. Názor, že bezdomovectví je v mnoha případech osobní volba, zaznívá v médiích a prosakuje i širokou veřejností, někdy i odbornou. Nicméně české i zahraniční organizace věnující se podpoře lidí bez domova ho řadí meziZobrazit text

Vláda schválila novelu zákona o státní sociální podpoře, která umožní, aby více lidí dosáhlo na příspěvek na bydlení a mohlo ho využít i na úhradu vyšších faktur za energie. Příští týden o ní bude v režimu legislativní nouze jednat Poslanecká sněmovna a poté Senát. Nová pravidla by měla platit od ledna. Vedle toho metodický pokyn MPSV zároveň zpřístupní většímu okruhu domácností i další dávku – tzv. mimořádnou okamžitou pomoc (MOP). „Vláda schválila bleskovou pomoc pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou. Na příspěvek na bydlení dosáhne více lidí, kteří mají potíže s vysokými cenami energií. A také změkčujeme podmínky pro čerpání mimořádné okamžité pomoci. Návrh MPSV byZobrazit text

K současnému pojetí sociální práce a práce v multidisciplinárním týmu bezpodmínečně patří síťování. Sociální pracovník jako garant výkonu činnosti sociální práce by měl být vybaven baterií kontaktů na další sociální pracovníky a další profesionály podílející se na práci s klientem či skupinou. Při vzájemné spolupráci lze totiž velmi efektivně a rychle pomoci klientovi jeho situaci vyřešit, a to za pomoci včasného nakontaktování svých kolegů, jelikož víme, že klient často nepřichází pouze s jedním problémem. Odborníci se také shodují, že síťování přispívá ke zplnomocňování klienta, které by mělo vždy stát v čele zájmu sociálního pracovníka. Projekt Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce II přináší od červnaZobrazit text

Základní pojmy Evaluace se stává v sociální práci stále používanějším pojmem, který zasluhuje bližší vysvětlení. Obecně lze evaluaci vnímat jako sledování a hodnocení procesů poskytování služeb a vyhodnocení efektů (výstupů, výsledků a dopadů). Evaluace je jednou z klíčových fází procesu řízení všech činností, od každodenní práce až po vyhodnocování dopadů a změn v dlouhodobém horizontu. Při pohledu na manažerský cyklus – viz např. PDCA (Kreitner, 2008) se evaluace nachází za fázemi plánování a realizace. Na (průběžné i souhrnné) výsledky evaluace navazuje fáze opatření, ve které se buď fixují žádoucí efekty, nebo se upravují podmínky pro rozvoj kvality. Robustně prováděná evaluace probíhá paralelně na více úrovních – na úrovniZobrazit text

Systémový projekt Ministerstva práce a sociálních věcí („MPSV“) Projekt Koordinace opatření na podporu sladění pracovního a rodinného života na úrovni krajů (zkráceně Krajská rodinná politika) [1] vznikl s cílem zlepšit koordinaci celostátních a regionálních politik v oblasti podpory rodin. [2] Jednou ze zásadních a klíčových náplní projektu je síťování aktérů rodinné politiky na celostátní i regionální úrovni v rámci odborných platforem, v nichž dochází ke vzájemné komunikaci a spolupráci různých aktérů, sdílení dobré praxe a know-how z oblasti rodinné politiky. MPSV vnímá regionální rodinnou politiku jako nenahraditelnou, jelikož vychází ze specifik jednotlivých regionů a potřeb rodin v nich žijících. Přístupem zaměřeným na lokální a regionální úroveň rodinné politiky následuje Česká republikaZobrazit text

Úvodem Témata migrace a integrace prochází v České republice od počátku 90. let kontinuálním vývojem, jenž byl podmíněn mj. i zásadní transformací politického a ekonomického prostředí naší země, během níž došlo k prolomení jak imigrační, tak emigrační izolace země (Drbohlav 2010; Dohnalová, 2012, in Bejček, 2019a). Zatímco v období minulého režimu byla tehdy Česko-slovenská socialistická republika (ČSSR) považována za spíše „vystěhovaleckou zemi,“ následná léta po Sametové revoluci toto paradigma postupně změnila. Od počátku 90 let. se Česká republika postupně stává tzv. „cílovou zemí“ migrace pro řadu cizinců, migrujících zejména za studiem, prací či obchodem, a v mnoha případech hledajících i trvalé usazení (srov. Drbohlav 2010; Dohnalová in Palaščáková,Zobrazit text

V rámci projektu „Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce II“ byl vytvořen systém ocenění Ministerstva práce a sociálních věcí určený sociálním pracovníkům a sociálním pracovnicím, kteří se zasloužili o rozvoj či dobré jméno sociální práce v České republice. A nyní máte jedinou možnost zaslat nominaci! Nominace může zasílat kdokoli (rodinní příslušníci, přátelé, kolegové, nadřízení či podřízení zaměstnanci…) do 31. 10 2018. Ocenění je udělováno ve všech oblastech působení sociálních pracovníků, které jsou rozděleny do následujících 4 okruhů. Pátou kategorii navrhuje hodnotící komise a je věnována osobám, které se významnou měrou podílely na přínosu v oblasti sociální práce. 1. Veřejná správa (ministerstva, ÚP ČR, obecní aZobrazit text