rodina

Kateřina Glumbíková: Reflexivita v sociální práci s rodinou, Grada, Praha, 2020 Autorka knihy Reflexivita v sociální práci s rodinou píše o aktuálním tématu reflexivity a její potřebnosti nejen v sociální práci s rodinou. Kniha je velmi čtivě napsaná a určitě ji doporučuji přečíst nejen akademickým odborníkům, ale i odborníkům z praxe a v neposlední řade studentům sociální práce. Kniha je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První čtyři kapitoly jsou teoretickým vymezením jednotlivých témat. První kapitola Reflexivita se zabývá celkově pojmem reflexivity a popisuje zde i vztah pojmu reflexivity k reflektivitě, ke kritické reflexivitě a reflektivitě, dále ke kritickému myšlení, dekonstrukci, metakognici a vztah reflexivity k rozhodování. Zde je zmiňován Evidence base approach (neboli přístup založenýZobrazit text

Děti v ústavní péči často nepoznaly, jak funguje standardní rodina. Jejich vlastní rodinné zázemí selhalo. V tzv. rodinných skupinách se o to sice pracovníci dětských domovů snaží, dítě má ale několik vychovatelů a dalších často 7 dětí, se kterými se o dospělého musí dělit. Proto není v jejich možnostech zajistit jim to, co zažívají děti v rodinách. Alespoň částečnou pomocí by mohla být hostitelská péče. Skrývá i svá rizika, ale může být pro dítě vhodnou alternativou k institucionální péči. Obohatí ho o zážitky, jež by jinak nemělo šanci zažít. Hostitelská péče bohužel není v ČR právně zakotvený termín, ale má svá pravidla a pojistky. Zúčastněné strany jsou kromě daného dítěte, dětskéhoZobrazit text

Proč jste se rozhodla pro využití možnosti nadace Patron dětí? Napadlo Vás to přímo v souvislosti s konkrétním příběhem někoho z Vašich klientek a klientů? Na základě přání mé klientky, která mě oslovila a požádala, zda bych jí nedělala patronku v nadaci Patron dětí. Do té doby jsem o nadaci nevěděla. Možná jsem někde na internetu zahlédla logo nebo něco podobného ale osobní zkušenost jsem neměla. Maminka Kuby mě vysvětlila, o co jde a co bude mým úkolem, zbytek už jsem si zjistila přímo na webových stránkách nadace. Jak náročné bylo se spojit s nadací? Co se stalo po evidování Vaší žádosti? Popište nám prosím postup, jak jste se stalaZobrazit text

Zaměření na individuální potřeby rodiny a využití jejich potenciálu je cestou k překonání životní krizové situace a nastavení funkčního přístupu v péči o dítě s ohroženým vývojem (Šándorová, 2015). Schopnost reagovat na potřeby všech členů rodiny a dobrá orientace ve speciálních potřebách dítěte je jednou ze základních forem pomoci rané péče (Hradilková a kol., 2018). Služba je proto závislá na nástroji, který umožní komplexní posouzení individuálních zvláštností dítěte v raném věku, tuto diagnostiku můžeme provádět jako vstupní, adaptační, průběžnou a výstupní (Šándorová, 2017). Cílem tohoto příspěvku je popis systému vyhodnocování vývojových potřeb dítěte při vstupu do služby Rané péče Krůček Správy zdravotních a sociálních služeb Cheb, p. o., s cílovouZobrazit text

Podstata spolupráce s klienty založená na principech nezávislosti a partnerství Spolupráce rané péče Tamtam s klienty – rodinami malých dětí se sluchovým postižením – je založená na pomoci při orientaci v nečekané situaci, provázení počátečním obdobím po diagnostice a zahájení rehabilitace sluchu a na podpoře rodičovských kompetencí ve výchově a celkovém vývoji dětí, zejména v oblasti komunikačních dovedností. Jedním z hlavních cílů všech aktivit je, aby při ukončení rané péče rodina uměla využívat vlastní zdroje, znala další možnosti podpory své i samotného dítěte a aby se její celkové fungování co nejméně lišilo od fungování jiných rodin s malými dětmi. Využívání rané péče, stejně jako všechZobrazit text

Systémový projekt Ministerstva práce a sociálních věcí („MPSV“) Projekt Koordinace opatření na podporu sladění pracovního a rodinného života na úrovni krajů (zkráceně Krajská rodinná politika) [1] vznikl s cílem zlepšit koordinaci celostátních a regionálních politik v oblasti podpory rodin. [2] Jednou ze zásadních a klíčových náplní projektu je síťování aktérů rodinné politiky na celostátní i regionální úrovni v rámci odborných platforem, v nichž dochází ke vzájemné komunikaci a spolupráci různých aktérů, sdílení dobré praxe a know-how z oblasti rodinné politiky. MPSV vnímá regionální rodinnou politiku jako nenahraditelnou, jelikož vychází ze specifik jednotlivých regionů a potřeb rodin v nich žijících. Přístupem zaměřeným na lokální a regionální úroveň rodinné politiky následuje Česká republikaZobrazit text

U klientů s demencí je možné předpokládat postupné zhoršování jejich psychického i fyzického stavu. Napravit či zvrátit úbytek kognitivních funkcí je rovněž nemožné. Nicméně je vhodné pracovat na zachování dosavadních schopností a dovedností. To se nejlépe daří při pobytu v domácím prostředí. U této cílové skupiny je komunikace s rodinou klíčová, jelikož většinou jsou to blízcí příbuzní, kteří v domácím prostření zajišťují péči. Oni jsou často také prostředníky pro komunikaci s klientem. Oni klienta znali již před touto nemocí, vědí, co mu vadí a co mu dělá radost. Na jejich bedrech spočívá péče o klienta, který má v pozdních stádiích nemoci omezenou schopnost vyjádřit své potřeby.Zobrazit text

Případ s dobrým koncem V červenci 2017 nás oslovil pan Novák, kterému se vrátila maminka (72 let) domů z nemocnice po amputaci levé dolní končetiny. Paní Nováková bydlí sama v panelákové garsonce ve 3. patře bez výtahu. Syn bydlí s rodinou ve městě vzdáleném 50 km od bydliště maminky. Paní Nováková se odmítla k synovi přestěhovat, chtěla zůstat doma. Syn takto dojížděl 14 dní každý den ráno a večer, aby mamince pomohl. Už je z dojíždění a péče o maminku vyčerpaný. První setkání proběhlo v kanceláři koordinátorky pečovatelské služby. Synovi bylo vysvětleno fungování pečovatelské služby, včetně možnosti zajistit nepojistné dávky pro maminku – příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu a průkaz ZTP/P.Zobrazit text

Úspěšně vedený případ Paní Margita nastoupila do našeho domova pro seniory  v dubnu 2010 (ve věku 75 let), a to cca po roční hospitalizaci na sociálních lůžkách v Nemocnici. Již v té době nebyla v psychické pohodě – byla v péči psychiatra (povahově byla uzavřená, nedůvěřivá, méně komunikovala s okolím), ale přesto se k nám do Domova těšila, chtěla změnu. Jak nám sama při sociálním šetření (návštěvě před nástupem do Domova) řekla: “konečně si užiji svobodu”. Paní Margita v té době byla již několik let vdovou – o manželovi si odmítala bavit, tuto část svého života chtěla vytěsnit, nesdělila nám dokonce ani jeho jméno. Byla bez jakéhokolivZobrazit text

Předkládaný článek nabízí souhrn potřeb rodin se seniorem závislým na péči rodiny (případně jiné osoby) a pohled sociálního pracovníka na překážky a bariéry rozvoje neformální péče. Článek se opírá o výstupy materiálů, které byly zpracovány pro tvorbu strategických dokumentů města Blansko, a o informace z monitoringů, které byly provedeny u rodin pečujících o svého blízkého. Poukazuje na význam role neformálních pečovatelů – rodinných příslušníků a asistentů sociální péče v systému sociální a zdravotní péče v ČR a provázanost těchto rolí v kontextu výkonu činností sociální práce. Dále poukazuje na potřeby posílení spolupráce a zvýšení kompetencí veřejné správy a dalších organizací, které pečují o nesoběstačné seniory vZobrazit text